Štítek ‘Tiangong’

ŽIVĚ A ČESKY: Modul Wentian přilétá ke stanici

Ráno jsme sledovali úspěšný start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která na nízkou oběžnou dráhu země dopravila téměř 23 tun těžký laboratorní modul Wentian. Ten s pomocí vlastního pohonu začal upravovat svou oběžnou dráhu a přiblížil se k základu stanice Tiangong, což bude jeho pracovní destinace. Spojení se základním modulem Tianhe je naplánováno na nedělní večer středoevropského letního času. Konkrétní termín zatím neznáme, ale ke spojení obou modulů by mohlo dojít mezi 21:00 a 21:30. Jelikož má být zajištěn obrazový přenos z celé události, budeme vysílat i my.

Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Start prvního čínského laboratorního modulu

V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.

Čtvrtá nákladní loď Tianzhou přivezla zásoby

Čína vypustila 9. května na oběžnou dráhu nákladní loď Tianzhou 4, která ve svých útrobách dopravila na zárodek orbitálního komplexu nářadí, pohonné látky, ale i potraviny, které budou k dispozici posádce, která sem v červnu dorazí na další dlouhodobý pobyt. Start, který vysílala živě čínská státní televize, proběhl v 19:56:37 SELČ – právě v tu chvíli totiž otáčení planety Země dostalo startovní rampu na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan do blízkosti roviny oběhu stanice Tiangong. Bezpilotní kosmická loď se k čínské stanici připojila 10. května ve 2:54 SELČ, tedy zhruba sedm hodin po startu. Trojice kosmonautů, kteří se chystají na start v lodi Shenzhou 14 (plánovaný start příští měsíc) vybalí z lodi Tianzhou 4 dovezený náklad, až dorazí na stanici.

Kosmotýdeník 503 (2.5. – 8.5.)

Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ShenZhou-13 pristála

Návratový modul čínskej kozmickej lode SZ-13 úspešne pristál do oblasti vnútorného Mongolska 16.4.2022 v čase 1:57 hod. UT. 17. apríla 1:05

ShenZhou-13 sa vracia na Zem

Čínska kozmická loď SZ-13 sa 15.4.2022 o 20:44 hod. UT odpojila z nadirového uzlu modulu Tianhe s troma astronautami na palube. 16. apríla 0:35

Jaký byl rok 2021? (Pilotovaná kosmonautika)

Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.

Na co se těšit v roce 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.

Pohľad na tretí krok Číny v pilotovanej kozmonautike

29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.