sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.
Ráno jsme sledovali úspěšný start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která na nízkou oběžnou dráhu země dopravila téměř 23 tun těžký laboratorní modul Wentian. Ten s pomocí vlastního pohonu začal upravovat svou oběžnou dráhu a přiblížil se k základu stanice Tiangong, což bude jeho pracovní destinace. Spojení se základním modulem Tianhe je naplánováno na nedělní večer středoevropského letního času. Konkrétní termín zatím neznáme, ale ke spojení obou modulů by mohlo dojít mezi 21:00 a 21:30. Jelikož má být zajištěn obrazový přenos z celé události, budeme vysílat i my.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.
Čína vypustila 9. května na oběžnou dráhu nákladní loď Tianzhou 4, která ve svých útrobách dopravila na zárodek orbitálního komplexu nářadí, pohonné látky, ale i potraviny, které budou k dispozici posádce, která sem v červnu dorazí na další dlouhodobý pobyt. Start, který vysílala živě čínská státní televize, proběhl v 19:56:37 SELČ – právě v tu chvíli totiž otáčení planety Země dostalo startovní rampu na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan do blízkosti roviny oběhu stanice Tiangong. Bezpilotní kosmická loď se k čínské stanici připojila 10. května ve 2:54 SELČ, tedy zhruba sedm hodin po startu. Trojice kosmonautů, kteří se chystají na start v lodi Shenzhou 14 (plánovaný start příští měsíc) vybalí z lodi Tianzhou 4 dovezený náklad, až dorazí na stanici.
Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Návratový modul čínskej kozmickej lode SZ-13 úspešne pristál do oblasti vnútorného Mongolska 16.4.2022 v čase 1:57 hod. UT. 17. apríla 1:05
Čínska kozmická loď SZ-13 sa 15.4.2022 o 20:44 hod. UT odpojila z nadirového uzlu modulu Tianhe s troma astronautami na palube. 16. apríla 0:35
Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
