sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od čtvrtého testovacího letu Super Heavy Starship je to již více jak měsíc a od té doby nevyšel na našem webu žádný článek, který by se mu detailně věnoval. Od toho je tu tedy primárně dnešní díl našeho seriálu Aktuality o Starship, ve kterém zrekapitulujeme čtvrtý testovací let, o němž máme spoustu nových informací, jež nebyly ihned po letu k dispozici, testování ramen Chopsticks v rámci přípravy na pátý let, přípravu prototypů Super Heavy B12 a Starship S30, nebo stavbu druhé startovní rampy.
Na dnešní den je na Texaské základně Starbase plánován statický zážeh prototypu Super Heavy B12. Jde o nezbytný test, který je důležité provést před pátým letovým testem, přičemž je oficiálně potvrzeno, že se při něm SpaceX skutečně poprvé pokusí o zachycení vracející se Super Heavy pomocí mechanických ramen na integrační věži. Na tento test má SpaceX vyhrazenou dvanáctihodinovou uzavírku silnice a pláže poblíž startovní rampy od šesté hodiny ranní místního času, přičemž test může proběhnout kdykoli v tomto rozmezí. Co se týče parametrů zážehu, očekává se, že bude podobný tomu, který provedla Super Heavy B11, tedy zážeh všech třiatřiceti motorů při sníženém tahu po dobu přibližně osmi sekund. V rámci přípravy na statický zážeh provedla B12 ve čtvrtek 11. července zkoušku tankování a 12. července spin-prime test. Přímý přenos z testu můžete sledovat na kanále NASASpaceflight.
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali až v červnu. Poslední událostí měsíce května, která
I červnové Vesmírné výzvy zahájí čínská měsíční mise Chang’e 6, tentokrát to bude průběh mise a přílet se vzorky z odvrácené strany Měsíce. Další událost také patřila k hojně sledovaným a sice test Super Heavy + Starship, označený jako IFT-4. Dále koukneme na start pilotované testovací mise lodi Starliner, která se vydala vstříc ISS. Pak nás čeká příprava premiérové rakety Ariane 6P a starty misí GOES-U, NROL-186, Astra-1P a SVOM. Vesmírné výzvy neopomenou ukázat též problémy amerických výstupů do volného prostoru a připojení lodi Progress MS-27 k ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací, tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.
Dalších sedm dní plných kosmonautiky je za námi a před vámi je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát vybral tak trochu domácí. Slovensko-česká firma Spacemanic zvítězila ve velmi specifické soutěži, která sice souvisí s kosmonautikou, ale vítězný projekt bude plavat v moři a ocenil jej módní návrhář. V dalších tématech se můžete těšit například na aktualizaci termínu startu první pilotované mise lodi Starliner, test WDR sestavy Super Heavy Starship či sobotní start Electronu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.
Téma raket mi přišlo poměrně dost zajímavé a jsem velice rád, že vám i do třetice mohu tento týden představit zajímavou raketu. Zatím jsme se věnovali nejprve již dávno vyřazenému Atlasu I a pokračovali jsme moderní raketou Electron. Jako poslední eso v rukávu jsem si pak nechal nosič, který je teprve vyvíjen. Půjde o plně znovupoužitelný stroj firmy SpaceX, který se nazývá v současnosti Super Heavy Starship, ikdyž v minulosti měl jména různá. Nejprve se mu říkalo Mars Colonial Transporter, už při jeho představení v roce 2016 však došlo ke změně názvu na Interplanetary Transport System. Ani toto jméno mu však nevydrželo dlouho. Raketa byla na počátku navrhovaná s průměrem 12 metrů a výšce 122 metrů, časem se však její průměr smrskl na 9 metrů. Průběžně se měnily i materiály, ze kterých měla být raketa postavena. Tím byly nejdříve uhlíkové kompozity, ale v roce 2018 byl celý koncept radikálně změněn a v současnosti se k její konstrukci používá nerezová ocel. Po svém dokončení má mít tato raketa nosnost 100-150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Raketu i její
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
