sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve 12:51 odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 2D. Na palubě byla vědecká družice CHASE (Chinese Hα Solar Explorer). Jak již název napovídá, měla by se tato družice, na jejíž stavbě se podíleli experty z univerzity v Nanjingu zaměřit na pozorování Slunce. V názvu také vidíme zkratku Hα, tedy H-alfa. To je označení pro spektrální čáru s vlnovou délkou 656,28 nm a kterou astronomové často sledují. „ Ve skenovacím režimu bude pozorovat v čáře Hα (656,28 nm) a Fe I (656,92 nm) a snímek celého disku získá za minutu. Při sledování celého disku (653,5–654,5 nm) pak co sekundu,“ uvedl o družici CHASE Michal Václavík z České kosmické kanceláře. S jistotou také víme, že na palubě bylo i deset malých družic a CubeSatů (QX-1, TS-1, JTSY, HD II-E, MD-1, SSS-1, HE II-F, YT-1, ZJJ-2 a SSS-2A).
Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, aby to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“
Slunce je centrální těleso naší Sluneční soustavy a pokud bychom celou soustavu zvážili, zjistili bychom, že 99,8% celé hmotnosti připadá jen a jen na Slunce. Slunce má poloměr 696 000 km a jeho hmotnost 330 000krát převyšuje hmotnost naší Země. V jeho jádře, kde teplota dosahuje až 15 milionů Kelvinů, probíhají termonukleární reakce, při kterém se slučují jádra vodíku a vzniká hélium. Tyto poznatky, které se nám dnes zdají samozřejmé a jasné však nebyly dlouhou dobu známy. Kupříkladu to, jakým způsobem Slunce září, bylo vysvětleno až na konci 30. let 20. století Georgem Gamowem a Carlem Friedrichem von Weizsäcker. Díky spektrálnímu studiu Slunce byl také v 60. letech 19. století objeven prvek hélium. S nástupem kosmonautiky však přestala pozemní pozorování a výzkum Slunce stačit a lidstvo zahájilo výzkum našeho centrálního tělesa pomocí sond. V 60. letech 20. století prováděla tyto výzkumy pouze americká NASA. O další desetiletí později se pak připojilo i Německo. Třetí a poslední agenturou, která se do výzkumu Slunce zapojila, se v 90. letech stala evropská ESA. Jak jste dozajista pochopili, tématem dnešní přednášky bude Slunce. Řeč samozřejmě přijde i na kosmické sondy.
Malá evropská družice Sunstorm sledující Slunce vytvořila svůj první snímek naší nejbližší hvězdy v rentgenové části spektra. Tento významný milník přišel jen po týdnu od vypuštění na raketě Vega. Sunstorm je 2U CubeSat, což znamená, že je tvořen ze dvou základních kostek s hranou délky 10 cm. Ve svých útrobách skrývá inovativní rentgenový spektrometr označovaný XFM-CS (X-ray Flux Monitor for CubeSats), který vyvinul finský tým v čele se společností ISAWARE. Jeho úkolem je detekovat rentgenové pulsy vytvářené slunečními erupcemi – výbušným uvolněním magnetické energie, které můžeme sledovat jako ohromné záblesky na povrchu Slunce. Tyto jevy následně ovlivňují kosmické počasí, mohou ohrozit družice, i pozemní rozvody energie či komunikační sítě. Nebezpečí hrozí také letadlům, které se v dané době pohybují v polárních oblastech.
Nová kosmická sonda má zajistit nepřetržitý dohled nad naší nepředvídatelnou a někdy i tak trochu „neposlušnou“ hvězdou. Mise, která byla doposud označována jako Lagrange, bude první svého druhu. Díky umístění v unikátním místě si zachová svou pozici vůči Slunci i Zemi, odkud bude mít výhled na Slunce „ze strany“. Velmi dobře tak uvidí zdroje nebezpečné sluneční činnosti (například sluneční skvrny) ještě dříve, než se otočí směrem k Zemi a budou od nás vidět. Získaná data se použijí k včasné výstraze, aby měly vlády, firmy a organizace závislé na moderních technologických systémech, čas na přípravu. Tyto systémy totiž mohou být ohroženy právě silnou sluneční aktivitou. Nová mise zlepší naše bezpečí a pomůže nám lépe chránit kriticky důležitou infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, navigační či komunikační družice, ale tato mise zatím nemá jméno!
Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.
Aby bylo možné dosáhnout nových a jinými způsoby těžko dosažitelných lokalit pro pozorování Slunce, se NASA pustila pro projektu sluneční plachetnice Solar Cruiser s plochou 1653 metrů čtverečních, která má na svou demonstrační misi vyrazit v roce 2025. Projekt má využít dosavadní zkušenosti, pokrok v mnoha oborech a umožnit nové přelomové vědecké objevy. Solar Cruiser je označována jako pathfinder mission, tedy projekt, který má vyšlapávat cestu. Jeho vývoj financuje Solar Terrestrial Probes Program, který spadá pod Heliofyzikální oddělení NASA. Na této sluneční plachetnici se má sejít několik nových technologií, které byly původně vyvinuty různými organizacemi. Zde dojde k jejich spojení, aby bylo možné prokázat mimořádné schopnosti pohonu sondy slunečním světlem.
Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
Tajemství spojená s procesem takzvaného sluncotřesení, tedy seismické aktivity Slunce, která probíhá v době slunečních erupcí se možná ukrývají pod povrchem naší hvězdy. Při procesu, který tak trochu připomíná pozemská zemětřesení, dochází k uvolnění akustické energie, která ve formě vln rozvibruje okolní povrch Slunce – skoro stejně jako se po jezeře šíří vlny. K těmto jevům dochází pár minut po sluneční erupci – výtrysku světla, energie a materiálu, který pozorujeme ve vnější atmosféře Slunce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
