sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

NICER je mimo provoz

Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.

Slam Corp

Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.

Konsorcium

Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: slunce
Umělecká představa průletu sondy Solar orbiter kolem Venuše.

Solar orbiter zasáhl výron koronální hmoty

30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.

Kosmotýdeník 517 (8.8. – 14.8.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na projekt kosmického radioteleskopu o průměru 10 kilometrů, který by se měl realizovat v roce 2024. Nejedná se samozřejmě o gigantickou konstrukci, ale o zajímavé řešení chytře rozmístěných družic. V dalších tématech se zaměříme na start čínské soukromé rakety Ceres-1, či na aktuální podobu rampy 39A. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

Kosmotýdeník 505 (15.5. – 22.5.)

Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

11. průlet perihelem PSP

Americká sonda Parker Solar Probe se připravuje na svůj již jedenáctý průlet takzvaným perihelem, což je bod oběžné dráhy, který se nachází nejblíže ke Slunci. Již 25. února se sonda dostane do vzdálenosti pouze 9,2 milionu kilometrů od naší hvězdy! Půjde tedy o vyrovnání rekordu z desátého průletu perihelem, ke kterému došlo vloni 21. listopadu. Pro vědce je mimořádně zajímavé, že při aktuálním průletu se bude sonda nacházet nad stranou Slunce, která je otočena k Zemi! To znamená, že se otevírá mnoho možností ke spolupráci s různými sondami v okolí Země. Ve vědecké praxi totiž platí, že nejcennější jsou data, která jsou v jednu chvíli naměřena na různých místech.

Solar orbiter zachytil obří protuberanci

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

Dvě nové mise pro studium Slunce

NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“

Stopaři na cestě k Měsíci #2: CuSP

Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.

Druhá kometa Solar orbiteru

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.