Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Asi málokdo si dokáže představit, pod jak velkým tlakem pracovali muži a ženy, kteří připravovali první lety pilotovaných kosmických lodí, a je lhostejné, na čí straně tito často bezejmenní hrdinové byli. Jak SSSR, tak USA chtěli mít svého člověka ve vesmíru co nejdříve. Zatímco Spojené státy tak činily naprosto otevřeně a tím pádem pod ostřížím zrakem médií a potažmo veřejnosti, Sověti svůj program provozovali skrytě. To ovšem neznamená, že by jejich práce byla lehčí. Tlak na ně byl vyvíjen, nikoli ovšem ze stran veřejnosti, nýbrž ze strany vedení státu. K tomu paradoxně připočtěme otevřené informování Američanů o jejich vlastním programu, které nenechávalo nikoho na pochybách, že NASA neotálí ani minutu, a v neposlední řadě tady byl neustále ubíhající čas. Ne, Sergej Koroljov a jeho lidé si rozhodně neužívali klidného spánku. Věděli, že každý den se počítá a každé škobrtnutí může znamenat fatální ztrátu vůči rivalovi. Proto občas bylo třeba učinit více či méně riskantní rozhodnutí. Někdy tato rozhodnutí přinesla prohru, jindy zase triumf…
Na jaře 1960 se dala do pohybu mašinérie letových zkoušek lodí, jejichž jedna varianta měla posléze dopravit na oběžnou dráhu člověka. Překotné tempo vývoje znamenalo, že se mnoho věcí a procesů dělo současně, byrokracie protentokrát v mnoha případech šla stranou a mnohdy se papírově potvrzovalo to, co již dávno existovalo ve fyzické formě. Na konci dubna 1960 kosmodrom, jehož jméno v té době ještě neznělo „Bajkonur“, přivítal první stroj programu Vostok. Zjednodušený exemplář 1KP No1 měl za úkol vyzkoušet funkci základních prvků lodě. Jeho tvůrci chtěli potvrdit své premisy ohledně orientačního systému, telemetrie, radiového spojení, ovládacího systému a v neposlední řadě také brzdicího motoru TDU. Lodě 1KP nebyly vybaveny tepelnými štíty, proto byla letenka pro tento stroj jednosměrná, při vstupu do atmosféry se návratová kabina měla rozpadnout a shořet stejně jako přístrojový úsek, u něhož se s tímto průběhem počítalo pro všechny varianty lodí Vostok. Napětí na kosmodromu bylo hmatatelné – čas běžel a všichni si velmi dobře uvědomovali, že závod se Spojenými státy o vyslání prvního člověka do vesmíru mohl
Let člověka do vesmíru se z dnešního hlediska jeví jako zcela logický a přirozený směr, kterým se praktická kosmonautika krátce po svém zrodu vydala. Pobyt člověka v kosmickém prostoru byl jedním z hlavních, ne-li přímo hlavním cílem obou soupeřících stran, jimiž byl Sovětský svaz a Spojené státy. Tento pohled ovšem s sebou nese jistou míru zjednodušení a trpí ideálním nadhledem, kdy se s odstupem času a při znalosti událostí tak, jak tehdy probíhaly, zdá být realizovaný směr vývoje jediným možným. Tak to ovšem nebylo ani na jedné straně. Jak Američané, tak Sověti museli o existenci pilotovaného programu hned od počátku bojovat a rozvoj pilotované kosmonautiky nebyl ani zdaleka tak samozřejmou věcí, jakou se nám dnes zdá být. V případě Koroljovovy kanceláře OKB-1, která se pilotovanými lety neformálně zabývala již dlouho předtím, než se na obzoru objevil program známý později jako Vostok, muselo vedení čelit nejen opozici zvenčí, ale také opozici z vlastních řad. Síly OKB-1 totiž byly v té době pod návalem nejrůznějších projektů napnuté téměř až na limit.
V průběhu roku 1957-1958 se začal v rámci devátého oddílu OKB-1 formovat kolektiv, který je „podepsán“ pod zhmotněním první pilotované kosmické lodi. Na samém vrcholku pyramidy stál Sergej Pavlovič Koroljov, hlavní konstruktér a šéf kanceláře OKB-1. Práce na objektech vynášených raketami byly realizovány v oddílu číslo 9, který byl v kompetenci svého vedoucího, Michaila Klavdijeviče Tichonravova. A konečně, v oddílu 9 byl ustaven sektor číslo 2, který se zabýval hypotetickými projekty aparátů, v jejichž útrobách se měl do vesmíru podívat člověk, zatím pouze v podobě ideových návrhů, které se mohou, ale také nemusí dočkat realizace. Sektor měl na starosti N. P. Bělousov. V prosinci 1957 přešla právě do tohoto sektoru nová posila v osobě Konstantina Petroviče Feoktistova. Ten přišel z „dělostřeleckého“ institutu NII-4, kde se zabýval otázkami výpočtu trajektorie rakety R-7 v roli jaderného nosiče. Už předtím do devátého oddílu z NII-4 dorazil další „perspektivní kádr“, Gleb Maximov. Na konci roku si Tichonravov oba muže pozval k sobě a dal jim na výběr: jeden z nich se měl nadále zabývat projekty bezpilotních družic, druhý pak projekty
Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.
Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly
2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.
Mezi běžnými smrtelníky existuje velmi exkluzivní skupina jedinců, kteří opustili naši rodnou planetu a alespoň na chvíli pobývala nad oficiální hranicí vesmírného prostoru, již tvoří Kármánova linie ve výšce 100 kilometrů. Od roku 1961 do dnešních dnů cestu mimo atmosféru podniklo jen necelých šest stovek mužů a žen. Ovšem i v rámci tohoto exkluzivního klubu se najde ještě užší skupinka těch, kteří v rámci kosmických letů vykonali něco výjimečného. A jedním z takových počinů je extrémně dlouhá délka letu. Jedná se možná o nejdůležitější rekord vůbec, vzhledem k tomu, že lidstvo se (sice pomalu, ale jistě) chystá prostřednictvím několika odvážlivců opustit naši odvěkou kolébku a zamířit k naší sousední planetě – Marsu. Cesta tam a zpět bude trvat velmi dlouho, a proto jsou poznatky ohledně chování lidského organismu v prostředí, ke kterému nebyl původně stvořen, neocenitelné a naprosto klíčové. Zatím jsme v tomto ohledu učinili jen pár opatrných krůčků, přesto má lidstvo díky několika odvážlivcům již alespoň rámcově přehled o tom, co s člověkem udělá roční pobyt na kosmickém plavidle. Nepřetržitý pobyt o trvání jeden rok (tedy celých 365 dní)
Velitel 67.dlouhodobé expedice Oleg Artěmjev a jeho krajan Denis Matvějev zahájili v 15:25 SELČ další výstup do volného kosmického prostoru, který se zaměří na evropský manipulátor ERA (European Robotic Arm) na modulu Nauka. Jelikož srpnový výstup musel být předčasně ukončen, čeká dvojici série úkolů, které se minule nestihly. Sem patří třeba přemístění externího ovládacího panelu z jedné pozice na druhou, ale budou se také testovat mechanismus, který bude sloužit k lepšímu uchopení užitečného nákladu. Oleg Artěmjev má během výstupu oblečený skafandr Orlan-MKS s červenými pruhy, Denis Matvějev pak s pruhy modrými. Pro Artěmjeva jde o osmý výstup v životě, Matvějev zažívá svůj čtvrtý výstup. V roce 2022 jde o osmý výstup z paluby ISS a v celé historii stanice z hlediska jejího sestavování, údržby a modernizace má pořadové číslo 255.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
