Štítek ‘Rusko’

ŽIVĚ: Další ruský výstup zaměřený na manipulátor ERA

Velitel 67.dlouhodobé expedice Oleg Artěmjev a jeho krajan Denis Matvějev zahájili v 15:25 SELČ další výstup do volného kosmického prostoru, který se zaměří na evropský manipulátor ERA (European Robotic Arm) na modulu Nauka. Jelikož srpnový výstup musel být předčasně ukončen, čeká dvojici série úkolů, které se minule nestihly. Sem patří třeba přemístění externího ovládacího panelu z jedné pozice na druhou, ale budou se také testovat mechanismus, který bude sloužit k lepšímu uchopení užitečného nákladu. Oleg Artěmjev má během výstupu oblečený skafandr Orlan-MKS s červenými pruhy, Denis Matvějev pak s pruhy modrými. Pro Artěmjeva jde o osmý výstup v životě, Matvějev zažívá svůj čtvrtý výstup. V roce 2022 jde o osmý výstup z paluby ISS a v celé historii stanice z hlediska jejího sestavování, údržby a modernizace má pořadové číslo 255.

Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.

Má utajená ruská družice za úkol inspekci jiných družic?

1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.

ŽIVĚ: Rusko-italský výstup do volného prostoru

Na 16:00 SELČ je naplánováno zahájení 54. výstupu (VKD-54) do volného kosmického prostoru z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruský kosmonaut Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a kosmonautka ESA Samantha Cristoforetti (modré pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 35 minut a na oba čeká okolo 40 dílčích úkolů. Mezi ty hlavní patří vypuštění osm CubeSatů JuZGU-55 a dvou Ciolkovskij-Rjazaň. Dále nainstalují adaptér manipulátoru ERA na pasivní bod BTP-2 na modulu Poisk. Poté se přesunou na modul Nauka.

Odvolání Dmitrije Rogozina

Prezident Ruské federace s platností k dnešnímu dni odvolal z pozice ředitele Roskosmosu Dmitrije Olegoviče Rogozina. Na jeho místo nastoupil Jurij Ivanovič Borisov. 15. července 14:35

TOP5: Kosmonautické dopady ruské invaze na Ukrajinu

Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.

Proměna Mariupolu v ruiny

Válka , která probíhá na Ukrajině je velmi tvrdá. Nejvíce však dopadá na tamní obyvatelstvo, které přichází o střechu nad hlavou. Některá města se změnila k nepoznání. Mezi nejtvrději postižená místa patří bezesporu Mariupol. Metropole na severním pobřeží Azovského moře leží v Doněcké oblasti, kterou Rusko vyhlásilo za autonomní oblast. Toto místo zažilo velmi silné bombardování, a je odhadováno, že je až z 80 procent zcela zničené! Poslední kolébka odporu se nacházela ve slévárnách Azovstal, kde došlo na tvrdé střety obou stran. Jak se během pár měsíců z města staly ruiny ukazují následující fotografie pořízené snímkovacími družicemi z oběžné dráhy. Upozorňuji předem, že následující záběry jsou drastické.

Valerij Viktorovič Rjumin (1939-2022)

Valerij Rjumin

Není snadné být fanouškem kosmonautiky, který se o tento obor začal zajímat v osmdesátých letech. Autor nemá na mysli fakt, že propásl slavné lunární expedice a vůbec celou éru pionýrských výprav za hranice naší atmosféry. Jde spíše o to, že osobnosti, ke kterým coby dítko vzhlížel, pomalu a nevyhnutelně, jedna po druhé, nastupují na cestu bez návratu. A až při pohledu na data narození dotyčných si člověk uvědomí, že to už dávno nebyli ti muži a ženy v plné síle, jak si zvykl je vídat na fotografiích, filmových záznamech a poštovních známkách. Minulý týden tento svět opustila právě jedna taková osobnost. Muž, který byl sice kontroverzní a podle všeho kolem sebe vyzařoval auru velmi přísné, despotické autority, na druhou stranu muž schopný, vysoce profesionální. Valerij Rjumin byl bezpochyby člověkem, který v kosmonautice zanechal nesmazatelnou stopu nejen coby participant čtyř kosmických letů, ale i jako důležitá figura zákulisního dění v ruském kosmickém průmyslu…

Sojuz 2.1a vynesl armádní snímkovací družici

V 10:03 SELČ odstartovala z kosmodromu Pleseck družice Bars-M3. Z dráhy ve výšce 540 – 570 km (sklon 97°58′) bude pořizovat v sedmi spektrálních kanálech snímky s rozlišením cca 1,25 m. 19. května 12:40

Almaz – diamanty na orbitě (23. díl)

Modul Zarja

Program Almaz v průběhu své existence dokázal na světlo světa (a na rýsovací prkna) přivést několik velmi zajímavých strojů. Ovšem paradoxně největší úspěch slavily ty, jejichž hvězdná hodina nastala až po ukončení programu a potom, co ostatky jeho osnovatele spočinuly na moskevském Novoděvičím hřbitově. Ač si Vladimir Čeloměj původně kreslil pro své stanice a transportní lodě zářivou a optimistickou budoucnost, již za svého života musel přihlížet tomu, jak byly všechny jeho plány postupně vykořeňovány, drancovány a přeměněny v prach. O to více by byl asi překvapen, že stroj původem právě z jeho konstrukční kanceláře se přeci jen nakonec, přes všechna protivenství osudu a nepřátel, ocitl v epicentru největšího a nejdražšího kosmického projektu v dosavadní historii. A fakt, že tento stroj nadále spolehlivě slouží, byť se na něm již podepisuje čas, je až neuvěřitelný. Ani tento stroj však neměl být posledním pohrobkem Almazu, který zavítal na oběžnou dráhu. Nemluvě o dalších plánech, které sice nebyly naplněny, nicméně dokazovaly jasnozřivost a erudici konstruktérů CKBM a Chruničeva…