Rusko

  • OBRAZEM: Mrazivá krása sibiřského kosmodromu

    OBRAZEM: Mrazivá krása sibiřského kosmodromu

    Dušan Majer18 komentářů

    První start z nově budovaného ruského kosmodromu Vostočnyj se pomalu blíží. Už na konci března by měli technici zahájit hlavní prověrku všech systémů startovního i technického komplexu. Půjde o takzvaný „suchý vývoz“, při kterém se raketa Sojuz 2.1a přesune z montážní haly na jedinou startovní rampu a začne důkladné testování všech systémů. Na jejich základě se státní komise rozhodne, na kdy stanoví termín prvního startu. Při něm na raketu Sojuz 2.1a posadí horní stupeň Volga a jejich úkolem bude vynést do vesmíru satelity Lomonosov, Aist-2D a Samsat-218. Ruská kosmická agentura vydala nové a povedené fotky kosmodromu a proto jsme se rozhodli, že Vás s nimi v tomto článku seznámíme.

  • ExoMars na startovní rampě

    ExoMars na startovní rampě

    Dušan Majer22 komentářů

    Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.

  • Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

    Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

    Daniel HeřtŽádné komentáře

    Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

  • Kosmický šatník 17. díl (SPECIÁL II)

    Kosmický šatník 17. díl (SPECIÁL II)

    Ondřej Šamárek18 komentářů

    Druhý a současně poslední speciální díl seriálu Kosmický šatník bych rád věnoval dvěma zajímavým oblekům, které spolu sice přímo nesouvisejí, přesto se na nich dá z určitého hlediska najít několik podobných znaků. Prvním z nich je fakt, že byly navrženy, vyrobeny a testovány stejnou firmou. Druhým shodným znakem pak je nasazení obou skafandrů – nebo snad lépe řečeno jejich nenasazení. Dva obleky, jimž se dnes budeme věnovat, totiž vznikly v rámci programů, jež přímo soutěžily s podobnými programy druhé kosmické velmoci a oba programy také zanikly dříve, než došly do pilotované fáze. Řeč bude o skafandrech pro nerealizovaný sovětský lunární program N1-L3 a o záchranných skafandrech podobně neslavně ukončeného programu sovětského raketoplánu. Dnes se vyjímají už jen coby exponáty v muzeu mateřského závodu, ale ve své době se jednalo o velmi zajímavé ukázky technologie…

  • ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

    ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

    Dušan Majer22 komentářů

    Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.

  • Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

    Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

    Dušan Majer14 komentářů

    Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

  • Glonass-M č. 51

    Glonass-M č. 51

    Martin Gembec7 komentářů

    Minulý týden byl ve znamení navigačních družic. Jak jsme již informovali, v pondělí Čína vypustila další satelit sítě Beidou, poté USA vypustily další satelit GPS a konečně v neděli v 1:21 SEČ odstartovala raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M, na jejíž palubě byla 51. družice Glonass-M. Pěkné záběry startu z primárně vojenského kosmodromu Plesetsk ukazují 46 metrů vysokou raketu, jak stoupá k nočnímu nebi. Jako obvykle pracovaly nejprve čtyři postranní bloky a centrální stupeň, aby posléze odpadly a později došlo k zapálení třetího stupně o chvíli dřív, než došlo k oddělení stupně centrálního (hot staging). Vše šlo podle plánu a tak se po devíti a půl minutách ocitl Fregat-M na prozatímní oběžné dráze.

  • Explozivní déjà-vu – v hlavní roli Briz-M

    Explozivní déjà-vu – v hlavní roli Briz-M

    Dušan Majer14 komentářů

    Jen pár dní uplynulo od vydání článku, ve kterém jsme se věnovali explozi horního stupně Briz-M, ke kterému došlo 16. ledna. Nyní přišla další nelichotivá zpráva. Středisko Joint Space Operations Center oznámilo, že má důkazy o explozi dalšího exempláře Briz-M. Ten v květnu 2012 pod hlavičkou společnosti ILS vynesl na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici Nimiq 6. Výpočty ukázaly, že k explozi mělo dojít už 22. prosince loňského roku v 17:00 SEČ +/- 1 minuta. V té době horní stupeň prolétal 10 750 kilometrů nad Brazílií. Sledovací stanice zachytily celkem devět úlomků, ovšem překvapivé je, na jak odlišných oběžných drahách se trosky pohybují. Nejde ani tak o výšku těchto drah – perigeum kolísá mezi 10 301 a 10 502 km, apogeum pak mezi 34 085 a 34 711 km, jako spíše o sklon oběžných drah. Ten je totiž od 12,04 do 12,17° vůči rovníku. Může se to zdát málo, ale změna oběžné dráhy je energeticky velmi náročný manévr. Experti…

  • ŽIVĚ: Ruští kosmonauti na kosmické procházce

    ŽIVĚ: Ruští kosmonauti na kosmické procházce

    Dušan Majer1 komentář

    Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít pět a půl hodiny dlouhý výstup do otevřeného prostoru v podání Jurije Malenčenka a Sergeje Volkova. Jejich úkolem je běžná údržba exteriéru stanice. Na dvojici čeká odstranění experimentu Expose-R, ve kterém byly po dobu roku a půl vystaveny různé materiály kosmickému prostředí. Kromě toho odstraní experiment CKK (opět materiály vystavené kosmickému prostředí) jeho nástupcem, nebo instalace experimentu Vinoslivost. Dvojice k výstupu použije přechodovou komoru na ruském modulu Pirs a NASA TV by měla celý výstup vysílat živě.

  • Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

    Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

    Dušan Majer7 komentářů

    Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗