Štítek ‘Rusko’

Za oponou Sojuzu – Přílet ke stanici

Kosmická loď Sojuz

Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.

Za oponou Sojuzu – Start

Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.

Krása Země z geostacionární dráhy

Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.

Telekomunikační družice si na start musí počkat

Start ruské rakety Proton-M, ke kterému mělo dojít už zítra, tedy 27. listopadu se odkládá na neurčito.Zítra se raketa nevydá k obloze, ale zamíří pryč ze startovacího komplexu do montážní a testovací haly. Tady technici vymění řídící jednotku horního stupně Breeze-M, která pravděpodobně může za aktuální potíže. Technici zároveň plánují vyměnit i pár dalších zařízení na Breeze-M, které vykazovaly nesprávnou funkci a čekají je i dodatečné kontroly.

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz s italskou astronautkou startuje

Kosmická loď Sojuz TMA-15M by se dnes ve 22:01 měla vydat vstříc Mezinárodní vesmírné stanici, kam na půlroční pobyt ve stavu beztíže dopraví Antona Škaplerova z Ruska, Samanthu Cristoforetti z Itálie a Terryho Virtse z USA – představení posádky včetně jejich životopisů najdete v tomto článku na našem webu. Nosná raketa Sojuz už stojí několik desítek hodin na startovní rampě (fotky z vývozu najdete zde) a všechny přípravy zatím probíhají přesně podle plánu. V našem dnešním krátkém článku si můžete zopakovat videozáznam ze startu.

Podivně manévrující tajný satelit z Ruska

Na tom, že satelity čas od času zažehnou své motory, aby upravily svou oběžnou dráhu, není nic neobvyklého. Děje se tak poměrně často a nikoho to nepřekvapuje. Nicméně čas od času se objeví objekt, který manévruje více než jiné – šlo třeba o první let armádního miniraketoplánu X-37. Nyní, jak se zdá, máme znovu co do činění se satelitem, který manévruje více než je obvyklé, zdánlivě bezdůvodně a navíc hodně intenzivně. Některá média si při spekulacích ohledně ruské družice Kosmos 2499 pouští fantazii na špacír, nicméně my se dnes zkusíme na celou věc podívat pokud možno realisticky.

Z ISS opět zazní italština

Mezinárodní vesmírnou stanici momentálně obývají pouze tři lidé – Maxim Surajev a Jelena Serovová z Ruska a s nimi Američan Barry Wilmore – zárodek 42. dlouhodobé expedice. Jenže posádky na Mezinárodní vesmírné stanici bývají šestičlenné, takže je potřeba doplnit sestavu na plný počet. K tomu poslouží kosmická loď Sojuz TMA-15M, která na stanici dopraví trojici nových kosmonautů. Nebo ještě přesněji – dva muže a jednu ženu. Do vesmíru se podruhé podívá Rus Anton Škaplerov i Američan Terry Virts. Premiéru si naopak odbude italská astronautka Samantha Cristoforetti. V našem dnešním článku si celou posádku představíme.

Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)

Sama ESA považuje přistání Philae za úspěch - právem

Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.

Těžká Angara už není jen sen

9. července letošního roku odstartovala z kosmodromu Pleseck raketa Angara 1.2PP. Šlo o první start nosiče z rodiny Angara, ale také o úspěšnou zkoušku horního stupně, který má létat na raketách Angara A5. Nosiče nové generace pojmenované po sibiřské řece jsou modulární, takže připojováním různého počtu postranních urychlovacích bloků můžeme získat různě silně rakety. Všechny verze jistě najdou uplatnění, ale Rusové se netají tím, že největší význam pro ně má Angara A5, která se vyznačuje čtyřmi urychlovacími bloky okolo centrálního těla. V minulých dnech se tato těžká verze vydala na startovní rampu kosmodromu Pleseck.

Kosmotýdeník 111. díl (27.10. – 2.11.2014)

Trosky SpaceShipTwo v Mojavské poušti: v tomto případě jde o nádrž okysličovadla a motorovou sekci stroje.

Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.