HyImpulse
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes ráno ve 4:01 našeho času zaburácely motory rakety Sojuz 2-1A a stroj se vydal k obloze. Byl tak splněn poslední krok k tomu, aby se nový ruský kosmodrom Vostočnyj mohl opravdu označovat jako kosmodrom, tedy jako brána, která umožňuje lety do vesmíru. Start se podařil a raketa společně s horním stupněm Volga dopravila na oběžnou dráhu všechny tři vynášené satelity – Michailo Lomonosov, Aist-2D a SamSat 218 D. V dnešním článku se podíváme na záznam z historického startu, který otevírá dveře k používání tohoto komplexu.
Kdo si dnes ráno přivstal, aby mohl od 3:45 sledovat náš česky komentovaný přímý přenos ze startu rakety Sojuz 2-1A z nového kosmodromu Vostočnyj, ten byl asi hodně překvapený. Oficiální stream agentury Roskosmos se vůbec nerozběhl, náhradní přenosy ruských televizí ukazovaly pouze předtočené záběry na to, jak se Vostočnyj stavěl, ale žádný živý záběr na rampu. Teprve až několik minut po plánovaném termínu startu se objevila informace, že automatický řídící systém zastavil start v závěrečné fázi příprav zhruba 90 sekund před startem, kdy se tlakovaly nádrže.
Dlouhé roky se o stavbě kosmodromu Vostočnyj psalo spíše s obavami o stihnutí termínů – práce narážela na problémy, dělníci stávkovali, peníze tekly jinam než měly, ale nyní již na startovní rampě stojí raketa Sojuz 2-1A, která je připravena provést nefalšovanou zkoušku ohněm. Už jen hodiny nás dělí od chvíli, kdy se kosmodrom Vostočnyj zapíše mezi aktivně využívané kosmodromy. Takovou událost jsme si nemohli nechat ujít a připravili jsme pro Vás česky komentovaný online přenos – jen ten čas není pro našince zrovna příznivý.
S vývojem technik pro práci v otevřeném prostoru se ukázala být raketová křesla alespoň dočasně nadbytečná. Americký pilotovaný program si vystačil s manipulátorem RMS, známým jako „Kanadská ruka“. Do přípravku na jeho pracovním konci byla připevněna speciální plošinka, kam astronaut zaklesnul nohy a manipulátorem se nechal dovézt na požadované místo. Sověti používali staniční manipulátory Strela, jež připomínaly přerostlé rybářské pruty. Strely bylo možné přemisťovat po povrchu Miru a s jejich pomocí se mohli kosmonauti přemístit na jinak obtížně přístupná místa. Tam, kde se nedostal RMS nebo Strela, zbývala stará dobrá lopotivá cesta za pomoci úchytů a madel. Občas bylo nutné uchýlit se k nekonvenčním praktikám, jako v případě Sojuzu TM-9, k jehož uvolněné termální látkové obšívce se kosmonauti během výstupu z modulu Kvant 2 dostali za použití teleskopického žebříku. Celkově však raketová křesla nijak zvlášť nikomu nechyběla. Nicméně během prací na programu americké stanice Freedom se situace začala měnit. Některým nedávala spát myšlenka na možnost selhání bezpečnostních lanek, kterými se astronauti měli během výstupů poutat k povrchu stanice. Na rozdíl od raketoplánu
Sovětský svaz po neúspěchu v závodech o dosažení Měsíce vsadil na dlouhodobé pobyty ve vesmíru v rámci programu orbitálních stanic. Bylo ovšem poměrně překvapivé, že posádky prvních Saljutů a Almazů neopouštěly stěny svých kosmických příbytků. Zatímco Američané sbírali zkušenosti při výstupech u programů Gemini, Apollo (zde se dokonce uskutečnily první výstupy v hlubokém vesmíru), ba dokonce se „promenovali“ po povrchu své vlastní stanice Skylab, Sověti v tomto ohledu nepodnikali žádné kroky. Až v prosinci 1977 se posádka Saljutu 6 krátce podívala ven a přidala tak teprve třetí záznam do seznamu sovětských výstupů do volného prostoru. Nicméně v dalších letech se frekvence výstupů znásobila a Sověti se stali nesmírně zkušenými harcovníky i v tomto oboru kosmonautiky. A spolu se vzrůstající náročností EVA a také se vzrůstající komplexností plánovaných kosmických strojů začala vyvstávat také potřeba zajistit prostředek pro přesun kosmonautů ve vakuu otevřeného kosmického prostoru. V první polovině osmdesátých let se tak v této záležitosti začala projevovat zpočátku nesmělá, posléze však významná aktivita…
V historii kosmonautiky najdeme hned několik momentů, které s trochou nadsázky zaváněly začátkem hvězdných válek – třeba když americká sonda Deep Impact bombardovala svým projektilem kometu 9P/Tempel, nebo když vozítko Curiosity na Marsu začalo kolem sebe střílet laserovým dělem. Postupně se ale zvyšuje kalibr. Na cestě k asteroidu Ryugu je japonská sonda Hayabusa-2, která na jeho povrchu odpálí nálož, aby mohla zkoumat odhalený materiál. Nejnovějším projektem do sbírky je zatím neschválený plán z Ruska, který počítá rovnou s nasazením mezikontinentální balistické střely.
Jelikož takzvaný „suchý vývoz“ rakety Sojuz 2-1a na rampu kosmodromu Vostočnyj neodhalil žádnou závažnou chybu, bylo možné dále pokročit k premiérovému startu z této nové brány do vesmíru. Tisková zpráva ruské kosmické agentury oznámila, že premiérový start proběhne už 27. dubna. Co se přesného termínu týče, tak se nejčastěji hovoří o 4:01 středoevropského letního času. Raketa Sojuz 2-1a by měla na oběžnou dráhu při této misi vynést družice Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. Pokud bude k dispozici přímý přenos, rádi bychom start odvysílali živě v rámci naší série Živě a česky.
Jen necelých šest hodin předtím, než se s námi rozloučil měsíc březen odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A, která dopravila na oběžnou dráhu druhý exemplář modernizované bezpilotní zásobovací lodi Progress MS-2. Ta v průběhu minulých desítek hodin postupně upravovala svou oběžnou dráhu a přibližovala se k jedinému místu, které lidé obývají mimo zemský povrch. Mezinárodní vesmírná stanice by měla novou zásobovací loď přijmout okolo osmé hodiny večer našeho času, přičemž se Progress MS-02 připojí na zadní dokovací port ruského modulu Zvezda. V tomto článku máte možnost sledovat celý manévr živě.
Videa z přípravy kosmických sond mají mezi našimi čtenáři velkou oblibu. Naposledy jsme Vás seznámili s časosběrným videem z příprav Sentinelu 3A a nyní pro Vás máme další povedený kousek. Není to nic menšího, než time-lapse záznam z předstartovních příprav evropsko-ruského programu ExoMars 2016. Ve videu s rozlišením až 4K uvidíte například umísťování pouzdra EDM na vrchol sondy TGO, ale i vývoz na startovní rampu a samotný start.
První exemplář modernizované lodi Progress se na cestu k ISS vydal 21. prosince roku 2015. Tehdy jsme Vám celý start zprostředkovali prostřednictvím živého, česky komentovaného přenosu. Od té doby uběhlo čtvrt roku a to je neklamná známka toho, že nás čeká další start lodi Progress – opět jde o modernizovanou verzi MS a vzhledem k pořadí proto o aktuální lodi hovoříme jako o Progressu MS-2. Termín startu je zatím stanoven na dnešní večer – k zážehu motorů rakety Sojuz 2-1a by mělo dojít v 18:23:58 středoevropského letního času a i tentokrát pro Vás bude připraven česky komentovaný přenos.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.