Albedo
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Bulharský výrobce družic EnduroSat a britský startup v oblasti obranných technologií Shield Space plánují v příštím roce nasadit družici schopnou manévrovat v blízkosti jiných družic za účelem inspekce.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) udělila společnosti Capella Space kontrakt v hodnotě až 49 milionů dolarů na stavbu dvou družic pro demonstraci vojenské komunikace z vesmíru
Společnost LeoLabs rozšiřuje své aktivity nad rámec sledování družic a trosek a zaměřuje se na identifikaci potenciálních hrozeb na oběžné dráze.
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nový ruský kosmodrom Vostočnyj sice v minulých měsících zažil několik změn, ale nyní se pomalu blíží ke své premiéře. Termín startu první rakety Sojuz zatím ještě nebyl oznámen, nicméně v montážní hale již začalo sestavování nosiče. Prostřednictvím několika fotografií tak můžeme nahlédnout do útrob nedávno vybudované haly. Je potěšující vidět snímky, na kterých jsou jeřáby v akci – až doposud jsme totiž mohli prohlížet pouze snímky ze stavby. Nynější série fotek je ale příslibem do budoucna, že se první start opravdu blíží.
Znovu se ukázalo, že dokud jsou vysloužilé kusy techniky celistvé, je vše v pořádku. Nejhorší ale je, pokud dojde k jejich výbuchu, jako se tomu stalo právě minulý týden. Podle zprávy, kterou zveřejnilo Joint Space Operations Center, došlo na oběžné dráze 20. ledna k explozi ruského horního stupně Briz-M. Pozemní středisko totiž odhalilo minimálně deset úlomků, které se pohybují po dráze, jejíž parametry odpovídají hornímu stupni. Ten se použil 13. prosince loňského roku pro vynesení vojenské komunikační družice Garpun-2, označované též Kosmos 2513.
Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.
Loňské turbulence v ruském kosmickém programu se podepsaly na všech jeho projektech, nový národní kosmodrom Vostočnyj nevyjímaje. Kosmodrom navíc v plné nahotě demonstruje dvě, podle mého názoru, zásadní slabiny ruské kosmonautiky. Nedostatek peněz a způsob řízení. Ve druhém případě pak zejména představu, že vládní ministr dokáže pomocí dekretů, politických nástrojů a pravidelného pouštění hrůzy vůbec uřídit (natož efektivně) tak rozsáhlé odvětví. A to navíc v Rusku, kde právě takový přístup v minulém století pohřbil ekonomiku celého státu. Jak ukázal osud posledních tří ředitelů Roskosmu, potažmo osud „starého“ Roskosmu samotného, ti, kteří by měli uskutečňovat přijaté vize a ladit procesy jsou zcela vytíženi mocenským bojem a na kosmonautiku jim nezbývá čas a zřejmě ani energie.
Spolu s nástupem vícemístných kosmických lodí vyvstala v Sovětském svazu otázka, jak do poměrně stísněného prostoru natěsnat tři kosmonauty. První let programu Voschod naznačil, jakým směrem se v tomto smyslu budou Sověti ubírat. Tři odvážlivci na palubě Voschodu-1 letěli ve vlněných kompletech, sestávajících z kalhot a bundy. Nepočítalo se s žádným prostředkem pro ochranu jejich životů v případě dekomprese. Důvěra ve správnou funkci a odolnost konstrukce sovětských lodí byla velká. Způsob myšlení se pak „přelil“ i do programu Sojuz. Ani tam se nepočítalo se skafandry – Sojuz měl být trojmístný a ve skafandrech by se do návratového modulu trojice kosmonautů vešla jen stěží. I Sergej Koroljov se nechal unést důvěrou ve vlastní technologii a prohlásil, že „(…) pracovat uvnitř lodi ve skafandru je něco podobného, jako pracovat uvnitř ponorky v potápěčském obleku.“ První posádky Sojuzů tak opět navlékly pouze vlněné sportovní komplety a věřily v příznivý osud. Ten jim však neměl být nakloněn donekonečna…
Ruský prezident Vladimir Putin včera, tedy 28. prosince svým podpisem ukončil činnost federální kosmické agentury Roskosmos. Tento krok navazuje na změny, kterými ruský kosmický program v poslední době prochází. Vysoká místa už se rozhodla udělat přítrž úpadku v posledních letech, který byl provázen ztrátou několika významných družic, radikálním snížením rozpočtu na dalších 10 let a zneužitím 91 miliard rublů (cca. 1,8 miliardy dolarů) v prostředí prolezlém korupcí. Konec Roskosmosu, tak jak jej známe ale neznamená, že by Rusové přišli o svůj kosmický program. Už 1. ledna začne fungovat Roskosmos nový, tentokrát půjde o státní korporaci.
Start rakety Proton s evropskou sondou Trace Gas Orbiter k Marsu je naplánován na polovinu března. Technici ve firmě Thales Alenia Space již dokončili všechny přípravy a sonda uložená do speciálního přepravního kontejneru. Konvoj sestávající ze dvou částí, které zamíří k Marsu a dalšího vybavení, se vydal 17. prosince z Cannes, kde sonda vznikala, do italského Turína. Tady už čekalo obří dopravní letadlo Antonov-124, které natřikrát (18., 20. a 22. prosince) přepravilo náklad na kazašský kosmodrom Bajkonur.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
Pravidelní čtenáři našeho portálu si už zvykli, že v seriálu Živě a česky najdou česky komentované přímé přenosy různých zajímavých startů. Dnes ale nastává mimořádná situace. Jelikož o půl třetí startuje Falcon 9 a v 9:44 má na oběžnou dráhu zamířit i první modernizovaná loď Progress, dostali jsme se do svízelné situace, jak termínově poskládat články, které vychází na našem blogu. Chtěli jsme, aby se čtenáři dozvěděli o přímých přenosech včas a zároveň jsme se snažili dodržet pravidlo, že každý den vyjde na našem blogu velký článek.
Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.