Amazon
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Společnost Voyager Technologies získá v rámci transakce v hodnotě až 300 milionů dolarů společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly a opakovaně použitelná suborbitální zařízení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Známe to všichni i z běžného života – občas dny plynou v poměrně nudném koloritu, ale jindy se toho zase děje tolik, že se člověk v událostech až ztrácí. Kosmonautika to má podobné a my se můžeme těšit z toho, že v těchto měsících zažíváme hodně plodné období. Ale tento týden udělá radost především těm, kdo rádi sledují starty raket – celkem jsou na nadcházející týden naplánovány hned čtyři starty ze čtyř různých států. Dnešní článek proto berte jako takovou malou pozvánku, na co se můžete těšit – v průběhu týdne pro Vás připravíme samostatný článek, ve kterém budete moci sledovat přímý přenos.
25. prosince 2008 startovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M, která měla na své špičce tři navigační družice Glonass. O jejich definitivní navedení na správnou oběžnou dráhu ve výšce 19 100 kilometrů se měl postarat horní stupeň Blok DM. Nyní se ale objevila zpráva, že na oběžné dráze došlo k explozi jedné součásti tohoto horního stupně. Konkrétně šlo o pomocný motor SOZ, který můžeme vidět na přiloženém snímku hned vedle hlavní trysky – vypadá jako bílá koule. Tento motor byl naposledy zaměřen na protáhlé eliptické dráze 700 – 18 800 km, ovšem ve středu 1. června mezi 9:20 a 9:30 UTC došlo k jeho rozpadu.
Ruský kosmodrom Pleseck se dnes v 10:44 našeho času stal svědkem startu rakety Sojuz 2.1B s horním stupněm Fregat-M. Nosič měl za úkol vynést do vesmíru navigační družici Glonass M-53. Celý systém Glonass se začal vyvíjet v roce 1976 a první družice letěla do kosmu roku 1982. Vypouštění družic trvalo deset let a od té doby je systém v provozu. Satelity ale stárnou a je potřeba je nahrazovat novějšími modely. Takový je i úkol aktuálně vypuštěné družice.Sojuz pracoval bezchybně a zatím se zdá, že neselhal ani horní stupeň, který měl za úkol provést tři zážehy. První, který zakulatí oběžnou dráhu, druhý, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky 19 100 kilometrů a třetí, který provede závěrečné zakulacení.
Jak jistě fanouškům kosmonautiky neuniklo, ve čtvrtek 28. dubna startoval po jednodenním odkladu ze zbrusu nového kosmodromu Vostočnyj nosič Sojuz-2.1a s družicí Michailo Lomonosov coby hlavním nákladem. O startu jsme poměrně obsáhle informovali i na našem portále. Premiérový start jako takový dopadl na výbornou, pokud nepočítáme záhadné mlčení malé studentského cubesatu SamSat-218D, který byl vynášen jako sekundární náklad. Ovšem nebylo možné si nepovšimnout určitého paradoxu, jenž je pro současné Rusko typický. Zatímco nový kosmodrom je zcela jistě velmi zajímavým kouskem stavitelství a techniky (a totéž lze tvrdit i o raketě Sojuz-2.1a) a nabízela se možnost premiérový start pořádně mediálně využít a „prodat“, nakonec byla z celého startu PR katastrofa. Start nebyl oproti předpokladům přenášen živě a lze se jen dohadovat, kdo za tímto rozhodnutím stojí. O motivech si však asi iluze dělat nemusíme: Rusko, respektive ti, kteří v dané situaci rozhodli tak, jak rozhodli, se bálo selhání během startu a tím mezinárodní blamáže.
Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.
O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.
Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy
Dnes ráno ve 4:01 našeho času zaburácely motory rakety Sojuz 2-1A a stroj se vydal k obloze. Byl tak splněn poslední krok k tomu, aby se nový ruský kosmodrom Vostočnyj mohl opravdu označovat jako kosmodrom, tedy jako brána, která umožňuje lety do vesmíru. Start se podařil a raketa společně s horním stupněm Volga dopravila na oběžnou dráhu všechny tři vynášené satelity – Michailo Lomonosov, Aist-2D a SamSat 218 D. V dnešním článku se podíváme na záznam z historického startu, který otevírá dveře k používání tohoto komplexu.
Kdo si dnes ráno přivstal, aby mohl od 3:45 sledovat náš česky komentovaný přímý přenos ze startu rakety Sojuz 2-1A z nového kosmodromu Vostočnyj, ten byl asi hodně překvapený. Oficiální stream agentury Roskosmos se vůbec nerozběhl, náhradní přenosy ruských televizí ukazovaly pouze předtočené záběry na to, jak se Vostočnyj stavěl, ale žádný živý záběr na rampu. Teprve až několik minut po plánovaném termínu startu se objevila informace, že automatický řídící systém zastavil start v závěrečné fázi příprav zhruba 90 sekund před startem, kdy se tlakovaly nádrže.
Dlouhé roky se o stavbě kosmodromu Vostočnyj psalo spíše s obavami o stihnutí termínů – práce narážela na problémy, dělníci stávkovali, peníze tekly jinam než měly, ale nyní již na startovní rampě stojí raketa Sojuz 2-1A, která je připravena provést nefalšovanou zkoušku ohněm. Už jen hodiny nás dělí od chvíli, kdy se kosmodrom Vostočnyj zapíše mezi aktivně využívané kosmodromy. Takovou událost jsme si nemohli nechat ujít a připravili jsme pro Vás česky komentovaný online přenos – jen ten čas není pro našince zrovna příznivý.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.