Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 528 (24.10. – 30.10.)

Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Vznik rakety Taurus II (Antares)

Podnět k vzniku rakety, kterou dnes známe pod jménem Antares, dala NASA, když potřebovala zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS po vyřazení raketoplánů z aktivní služby. Tato raketa nebyla vybrána napoprvé, ale uspěla až ve druhém kole. To jako kdyby předznamenalo její další nelehký osud. V její historii najdeme například změny názvu nosiče i jeho provozovatelů, ale i změny konstrukce.

Malá meteostanice pro Venuši

Na palubě připravované americké sondy DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) bude také přístroj VASI (Venus Atmospheric Structure Investigation). Společně s ostatními přístroji na palubě bude jeho úkolem pomoci rozlousknout záhady spojené s atmosférou Venuše. Přístroj VASI bude umístěn na sestupovém pouzdru, které se na padáku snese k povrchu Venuše. Toto pouzdro o tvaru koule ponese celkem pět pokročilých přístrojů, které budou studovat charakteristiky atmosféry Venuše a měřit, jak se tyto hodnoty mění během sestupu níže k povrchu. Konkrétně data z přístroje VASI poskytnou nové informace o teplotách, tlacích a větru. Položí tak základ primární výškové reference pro ostatní přístroje na sestupovém pouzdru, které budou sledovat chemické složení okolního prostředí.

Gateway (říjen 2022)

Příprava první kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce zaznamenala v říjnu další pokrok. Díl obyvatelného a logistického modulu HALO s bočními dokovacími uzly byl v montážní budově společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně připraven ke konstrukčnímu svaření s dalšími díly. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 24. října. Pod úvodním odstavcem je fotografie z 14. října. Na ní jsou zachyceny i další díly, z nichž bude modul svařen. Po svaření bude primární struktura modulu odeslána do výrobního závodu společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. V Gilbertu bude provedena další integrace a počáteční testování modulu. Společné vynesení s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy, které bude začátkem jejich roční cesty k Měsíci, je plánováno na konec roku 2025.

Sonda Lucy vyfotila Zemi

Americká sonda Lucy pořídila 15. října snímek, jehož výřez vidíte jako náhledový snímek tohoto článku. Šlo o součást kalibrační sekvence a tento konkrétní obrázek vznikl ve vzdálenosti 620 000 kilometrů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se v horní části snímku Země nachází etiopská oblast Hadar, kde byla nalezena 3,2 milionu let stará kostra předchůdce člověka, po které dostala sonda Lucy své jméno. Sonda samotná je prvním vyslancem lidstva k trojským planetkám Jupiteru, což jsou také populace dávných fosilií – ukrývají totiž materiál z doby vzniku naší soustavy. Tyto planetky obíhají kolem Slunce po stejná dráze jako Jupiter – jen letí buďto před ním, nebo za ním. K dosažení těchto planetek sonda Lucy potřebuje upravit svou dráhu, k čemuž využije i tři gravitační manévry u Země, které ji pomohou dostat se k těmto záhadným objektům.

Jak z testu štítu LOFTID získat maximum dat?

Poté, co začátkem listopadu letošního roku proběhne zkouška nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator), použijí záchranné týmy navigaci s pomocí GPS, aby v okruhu kilometrů pátraly po jasně žlutém pouzdře o velikosti (a také tvaru) většího citrónu, které ukrývá cenná data. Tohle malé pouzdro je odhoditelný datový modul EDM, který byl vyvinut pro program LOFTID. Cílem celého projektu je v praxi otestovat technologii nafukovacího tepelného štítu, která by se teoreticky dala využít třeba pro přistání lidí na Marsu. Poté, co se štít po startu dostane do kosmického prostoru, nafoukne se a poté vstoupí do atmosféry, aby (pokud možno nepoškozený) dopadl do Tichého oceánu.

Nový měřič hladin je na kosmodromu

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) dorazila na Vandenbergovu základnu, kde mohou týmy specialistů zahájit závěrečnou fázi předstartovních příprav. Ty vyvrcholí v prosinci letošního roku startem této družice na raketě Falcon 9 ze zdejší rampy SLC-4E. SWOT je první družicová mise, která bude pozorovat prakticky všechny povrchové vody na Zemi. Jejím úkolem bude měřit výšku hladin jezer, řek, oceánů i dalších zásobáren vody. Přístroje na palubě budou schopny rozlišit oceánské útvary (třeba proudy a víry) o průměru menším než 100 kilometrů, jezera a nádrže o rozloze větší než cca 6 hektarů a řeky širší než 100 metrů.

Kosmotýdeník 527 (17.10. – 23.10.)

Další týden odešel a na jeho konci již tradičně přichází přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal test inovativního přistávacího mechanismu, který by mohl být použit na Marsu. Tento systém úzce souvisí s crash testy u automobilů. V dalších tématech se podíváme na jeden ruský start, aktuální stav lodí a nosičů na Boca Chica, anebo na snímek od Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

James Alton McDivitt (1929-2022)

James McDivitt

Ať už se s tím smiřujeme lehce, nebo nikoli, faktem je, že náš svět postupně opouštějí tváře, které jsou nerozlučně spjaty s počátky cest člověka do vesmíru. Je to přirozené a nelze to změnit, přesto například v případě amerických astronautů již nezbývá mnoho těch, kdo by pamatovali pionýrské doby pronikání člověka do kosmického prostoru. Z programu Mercury již nezůstal žádný astronaut, těch, kteří létali v Gemini zbývalo do minulého týdne jen šest a astronautů z dob Apolla bychom ještě minulý týden napočítali pouhých třináct. Od té doby se ale tato statistika opět o něco změnila, na poslední let nastoupil veterán Gemini a Apolla, muž, který se prosadil nejen jako testovací pilot a astronaut, ale také jako manažer lunárního programu Apollo v letech 1969-72. Řady těch, kteří tenkrát „byli u toho“, opustil legendární Jim McDivitt…

IXPE pomohl odhalit záhadu pozůstatku supernovy

Vůbec poprvé se astronomům podařilo změřit a zmapovat polarizované rentgenové záření z pozůstatku vybuchlé hvězdy. Použili k tomu kosmický teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který byl vypuštěn 9. prosince 2021. Jedná se o společný projekt NASA a italské kosmické agentury, který se jako první teleskop v historii zaměřuje na měření polarizace rentgenového záření s takto vysokou úrovní citlivosti a ostrosti. Poznatky, které vzešly z pozorování pozůstatku hvězdy označovaného jako Cassiopeia A, vrhají nové světlo na podstatu fungování mladých pozůstatků supernov, které urychlují částice na rychlosti blízké rychlosti světla.