LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne. Začneme poměrně napínavým shrnutím o tom, co aktuální zlobí Odin, komerční sondu mířící k prospekci planetky za účelem těžby a stejně tak problematický let zažívá i jedna sonda NASA mířící k Měsíci. Ohlédneme se za prvním úspěšným komerčním návratem vztlakového tělesa na území Austrálie a čekají nás i další zprávy z Měsíce! Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.
Americká sonda Europa Clipper je určena k průzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa, u kterého bude studovat jeho obyvatelnost. Aby se ale dostala do hlubšího vesmíru, bude potřebovat pomoc od gravitačního pole Marsu. 1. března sonda prosviští jen 884 kilometrů nad povrchem rudé planety – provede zde totiž takzvaný gravitační manévr. Ten ohne a celkově pozmění trajektorii Europa Clipperu na jeho kriticky důležitou fázi cesty k Jupiteru. Blízké průlety kolem planet jsou navíc pro vědce bonusovou možností k průzkumu.
NASA 24. února oznámila, že přidružená administrátorka vývoje průzkumných systémů Cathy Koerner odchází z agentury na konci týdne. Koerner strávila 34 let v NASA v různých pozicích.
Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
Zaměstnanci NASA a z celé federální vlády obdrželi 22. února e-mail od OPM, aby odpověděli seznamem svých úspěchů za poslední týden. Zpráva přišla několik hodin po příspěvku na sociálních sítích od Elona Muska. NASA doporučila na e-mail neodpovídat. Zaměstnance zpráva značně znepokojila.
Jedním z opravdu velkých cílů astrofyzikálního výzkumu je objev planet podobných Zemi, které by mohly hostit život. Ačkoliv se už expertům podařilo u cizích hvězd objevit tisíce exoplanet, většina z těchto objevů byla učiněna pomocí nepřímých metod, tedy zaznamenáním účinků planety na světlo její mateřské hvězdy, než zachycením světla z planety samotné. Kupříkladu, když planeta z našeho pohledu přejde před svou hvězdou, drobně tím poklesne jas dané hvězdy. Nepřímé metody neumožňují charakterizovat samotnou planetu – teplotu na jejím povrchu, tlak a složení případné atmosféry, či úroveň gravitace. Atmosféry exoplanet mohou obsahovat takzvané biosignatury jako třeba kyslík, vodní páru, nebo oxid uhličitý, které jsou považovány za klíčové ingredience pro podporu života, jak jej známe. Z tohoto důvodu je přímé snímkování exoplanet a charakteristika jejich atmosfér klíčem k pochopení jejich potenciální obyvatelnosti. Ovšem technické výzvy spojené se snímkováním exoplanet o velikosti Země jsou extrémní. V první řadě bývají takové planety detekovány pouze pozorováním světla mateřské hvězdy, které se odráží od povrchu exoplanet. Typicky se proto jeví jako méně jasné, než hvězdy, kolem kterých
Agentura NASA zastupující úřad NOAA uzavřela kontrakt s BAE Systems Space & Mission Systems Inc. z coloradského Boulderu na stavbu sondy z projektu Lagrange 1 Series, který je součástí programu Space Weather Next od NOAA. Celková hodnota zakázky, která byla udělena v rámci smlouvy Rapid Spacecraft Acquisition IV, činí přibližně 230,6 milionu dolarů a doba jejího trvání je od února 2025 do února 2035. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Boulderu.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.