Pandora
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V Kosmotýdeníku se podíváme i na další dění. V hlavním tématu se podíváme do hal společnosti Rocket Lab, kde se snaží dokončit vývoj nového zajímavého a vícenásobně použitelného nosiče Neutron. V dalších tématech nás čeká změna podoba landeru Blue Moon Mark 2, indický start či přípravy na misi evropského vozítka Rosalind Franklin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kdybyste měli možnost nahlédnout do čisté místnosti na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, dost možná by první věcí, které si u sondy Dragonfly všimnete budou desítky stříbřitých kabelů, které se provlékají okolo struktur i skrz ně. Právě takhle vzniká sonda, která se vydá k Titanu. Společně tyto shluky drátů, kabelů a konektorů vytvářejí elektrické kabelové svazky sondy. Je to jakýsi nervový systém sondy Dragonfly, který bude bezpečně přenášet energii i data mezi jejími počítači, aktuátory, senzory, vědeckými přístroji a zdrojem energie.

Pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici měla start naplánovaný na 12. září, ale dnes již víme, že se tento termín nestihne a nový zatím nebyl oznámen. Jak 29. srpna oznámila agentura NASA, za zpoždění startu může netěsnost v pohonném systému kosmické lodi Crew Dragon, konkrétně by se mělo jednat o netěsnost na zásobníku okysličovadla, kterým je u této kosmické lodi oxid dusičitý.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.

Jen pár desítek hodin uplynulo od startu rakety Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman. V neděli 30. srpna se tato raketa do SpaceX vydala k obloze a astronomové hořeli nedočkavostí. Na nový teleskop se totiž velmi těší, jelikož by mohl odhalit tisíce nových exoplanet a posvítit si (mimo jiné) i na tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Tato vědecká fáze je však zatím ještě několik měsíců vzdálená. V tomto článku najdete stručný souhrn kroků, které na pozemní tým pečující o teleskop Nancy Grace Roman čekají. Prvotním úkolem je dostat nový teleskop na jeho pracoviště. Tato 12,7 metru dlouhá konstrukce totiž nemá pracovat na nízké oběžné dráze Země, ale směřuje k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem od Slunce.

Na Mezinárodní kosmické stanici proběhly v srpnu tři výstupy do volného kosmického prostoru. Další se už těsně do srpna nevešel a připadl na 1. září. Zítra odpoledne opustí přechodovou komoru modulu Quest dvě astronautky – Američanka Jessica Meir a její francouzská kolegyně, astronautka ESA Sophie Adenot. Půjde o šestý případ, kdy se kosmické vycházky zúčastní dvě ženy. Vůbec poprvé však půjde o zástupkyně různých států. Při předchozích pěti případech šlo pokaždé o dvě Američanky. Mezi jejich úkoly bude patřit výměna koutového odražeče na modulu Harmony, který se využívá při setkávání a přibližování přilétávajících kosmických lodí. Následovat má instalace kabelů systému pro přenos dat, příprava radiátoru přístroje AMS-2 na budoucí údržbu a také výměna kamery s vysokým rozlišením na příhradové konstrukci stanice. Přímý přenos z výstupu můžete sledovat v tomto článku, kde je vložen přehrávač vysílání Evropské kosmické agentury.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.