křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Novaspace

Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Lynk Global

Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.

Vantor

Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Nové plošiny pro obří montážní halu

Není to tak dávno od chvíle, kdy se z montážní haly VAB začaly odstraňovat staré přístupové plošiny, které umožňovaly dělníkům dostat se ke všem místům skládaného raketoplánu. Čas pokročil a tak přichází čas na instalaci plošin nových. Celkem zde bude umístěno deset pater přístupových plošin, které jsou pro lepší zapamatování označeny písmeny – plošina A bude nejvýše a naopak nejspodnější patro má označení K. Právě tato plošina byla před pár dny jako první uložena na své místo. Asi není nutné připomínat, že hala VAB prochází modernizací, která jí má umožnit sestavování nových raket SLS.

Povrch Ceres z nejnižší orbity 385 km. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

DAWN na nejnižší orbitě kolem Ceres

Mise DAWN nyní operuje na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nyní se už nachází na nejnižší orbitě kolem tělesa, která byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso. Nejprve si popišme blíže první záběr, který byl prezentován i na hlavní stránce JPL, kde je k vidění terén plný trhlin a kráterů. Snímek je k dispozici i v trojrozměrné variantě, tak případně vyhledejte své červenomodré brýle.

Příprava na novou éru v roce 2015

Pomalu se nám blíží konec roku a to je neklamná známka toho, že se postupně začnou objevovat rekapitulační videa, která připomenou pokroky v tom kterém projektu. Dnes se podíváme na video z dílny NASA, které ukazuje, jak se Američané připravují na první ostrý let lodi Orion a na premiéru rakety SLS, zkrátka a dobře na Exploration mission 1. Podíváme se na svařování Orionu, přípravu neletového servisního modulu, na statické zážehy urychlovacích bloků i motorů z raketoplánů i na přípravu dílů pro raketu SLS.

Kosmotýdeník 170. díl (14.12. – 20.12.2015)

Máme za sebou jeden z nejnáročnější a nejnabitějších týdnů. A to nejen kvůli předvánočnímu shonu, ale hlavně z hlediska kosmonautiky. Došlo k pěti startům, dvěma ruským, jednomu evropskému, jednomu indickému a jednomu čínskému. Dva ze startů jsme pro vás česky živě komentovali. Proto v Kosmotýdeníku naleznete většinu startů jen jako souhrn, protože jsme zpravodajství o nich už pokryli během týdne. Podrobně se však podíváme na start indický. Následně zamíříme svůj pohled na velmi příjemné zprávy ohledně rozpočtu NASA na fiskální rok 2016 a nečekaný vývoj mise k Europě. Nevynecháme ani dění u SpaceX, která se chystá obnovit lety raket Falcon 9. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezkou sváteční neděli.

Východ Země nad Měsícem. Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University

Země vycházející nad Měsícem v bezprecedentním detailu

NASA právě uvolnila na veřejnost úchvatný snímek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled zaujme nádherný detailní záběr naší Země s obrysy Afriky, jižní Ameriky nebo Arabského poloostrova. Na zvětšeném záběru je dobře vidět také evropský kontinent. Snímek je tak detailní, že snadno rozlišíme rozsáhlou oblačnost nad střední Evropou. Spodní části snímku však dominuje neméně úchvatná scenérie našeho Měsíce. Takový snímek může pořídit jen sonda obíhající kolem něj. „Snímek je prostě úžasný,“ řekl k tomu Noah Petro, zástupce šéfa vědeckého týmu LRO z Goddardova střediska vesmírných letů. „Obrázek připomíná slavný snímek Blue Marble z Apolla 17, který pořídil před 43 lety Harrison Schmitt a kterému také dominuje Afrika.“ S tímto obrázkem se možná setkal i nejeden žák, protože byl jedním z často používaných obrázků našich učebnic zeměpisu (pozn. autora článku).

Povrch Pluta detailně a v barvě. Foto:: NASA/JHUAPL/SwRI

Nejdetailnější snímek Pluta nyní v barvě

NASA nedávno uveřejnila mozaiku záběrů pořízených kamerou LORRI, které ukazují povrch Pluta v tom nejmenším detailu, který New Horizons při svém zběsilém úprku kolem Pluta stihla pořídit. Nyní byla tato data doplněna o barevnou informaci z trochu méně detailních snímků kamery MVIC. Snímky byly pochopitelně pořízeny už 14. července 2015, ale na Zemi putují postupně v pomalém tempu, jak to umožňuje tento „meziplanetární pradědeček“ dnešního internetu na vzdálenost více než 5 miliard km. Barevná mozaika zahrnuje jen část sekvence, kterou jsme mohli obdivovat zhruba před týdnem.

Záhada skvrn na Ceres odhalena?

Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.

Sol 1184 detaily zrn písku. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Tmavý marsovský písek

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

InSight má problém – hlavní přístroj netěsní

Jedním z velmi očekávaných momentů příštího roku je vypuštění statické sondy pro výzkum Marsu – landeru InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Ten má dosednout na povrch Rudé planety, s pomocí robotické paže vyskládat do okolí jednotlivé vědecké aparatury, které budou po dobu dvou let měřit seismickou aktivitu Marsu a tím pádem pochopit tajemství vnitřní stavby této planety. Start je zatím naplánován na březen příštího roku, nicméně nyní se objevil poměrně závažný problém.

SOHO. Zdroj: NASA&ESA

SOHO slaví 20 let, vyberte nejlepší obrázek

Sluneční observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), společné dítě evropské ESA a americké NASA, byla vypuštěna před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. U této observatoře se dobře ukázala moje nezkušenost v odhadu výdrže pdoobných družicových observatoří, protože když slavila v roce 2005 své desáté narozeniny, mohl jsem pouze konstatovat, že její služby jsou pro nás nenahraditelné a že lze jen doufat, že ji někdy nahradí nová družice, než nám odejde do zaslouženého důchodu. Místo toho nyní slavíme už dvacet let a zdá se, že jí nedošel dech. Jak se od té doby změnil náš pohled na Slunce? Máme se obávat, až SOHO skončí? Čím se nejvíce proslavila? Jaký obrázek je podle vás nejlepší?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.