HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.
SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.
Počátek roku 1967 byl temný, jak jen temným může těžké období být. 31. ledna se na dvou místech USA konaly ceremoniály, které definitivně ukončovaly relativně bezstarostné pionýrské období dobývání vesmíru. Na hřbitově v Arlingtonu byla do země uložena těla Guse Grissoma a Rogera Chaffeeho. Ve stejnou dobu na hřbitově vojenské akademie West Point na návrší řeky Hudson spočinuly ostatky Eda Whitea. Dobývání vesmíru si vyžádalo první oběti z řad astronautů. Všechno bylo o to horší, že nezemřeli ve vesmíru, ani během startu, ale při obyčejném testu, kdy jejich raketa ani nebyla natankována palivem. K vesmíru neměli v okamžik své smrti ani o milimetr blíže, než kdokoli jiný. Celý oddíl astronautů pokryla temná deka deprese. Takhle to nemělo být, když má astronaut zemřít, ať je to během mise, ne na zemi… Deke stejně jako ostatní pociťoval palčivý pocit viny. I on na sebe vzal kus odpovědnosti za tragédii Apolla-1. Kdybychom tak nespěchali, kdybychom nedělali kompromisy ohledně bezpečnosti, kdybychom North American Aviation pořádně šlapali na kuří oka, kdyby… Morálka oddílu se
Do prvního letu nové americké superrakety SLS sice zbývají 4 roky, ale tohle dlouhé čekání si můžeme alespoň trochu zkrátit pomocí různých vizualizací a animací, jak bude jednou tenhle kolos vypadat. Čas od času se na YouTube objeví video, které kvalitou modelů, nebo celkovým pojetím překročí běžný standard těchto propagačních videí. Dnes přichází jedno takové mimořádně povedené video, u kterého se všichni fanoušci kosmonautiky mohou kochat tím, co už snad za pár let bude realitou. Dnešní poutavá animace startu rakety SLS pochází z YouTube profilu Marshallova střediska.
Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.
Včera zažilo Michoudovo středisko v New Orleans velkou slávu. Po několika měsících stavebních prací se tu slavnostně otevřelo Vertical Assembly Center – největší svařovací zařízení pro kosmické účely na světě. Právě zde bude vznikat největší součást nové americké superrakety, která se stále označuje zkratkou SLS. Postupně zde vznikne centrální tělo rakety, tedy její první stupeň, který bude během startu spolu s pomocnými urychlovacími motory zajišťovat co možná největší tah. Je jasné, že takový mastodont musí vznikat na svářečce odpovídající velikosti.
V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.
Kennedym pronesená výzva k letu na Měsíc byla startovním výstřelem horečné aktivity na všech stupních struktury NASA. V roce 1962 se tak souběžně realizovaly tři programy: program Mercury se pomalu chýlil ke konci, ke své realizaci se blížil nový projekt Gemini a současně byly udělovány konkrétní zakázky kontraktorům v rodícím se programu Apollo, který měl být vyvrcholením snahy dostat člověka na povrch luny. Pro tyto programy ale bylo třeba mnohem více astronautů, než původních sedm mužů Mercury (navíc- Slayton byl z kola venku). Bylo rozhodnuto provést další výběrové řízení, z něhož vzejde druhá skupina astronautů, tím se oddíl rozrostl na šestnáctičlenné stádečko. S tím ale současně vyvstala potřeba vést a kombinovat aktivity oddílu a zastupovat zájmy jeho členů v rychle expandující NASA. Šéf Manned Spacecraft Center Bob Gilruth a jeho náměstek Walt Williams zamýšleli oslovit letectvo, aby vybralo schopného člověka ze svých řad. Údajně už byl dokonce jeden generál vybrán, když vtom dostal Al Shepard zajímavý nápad: proč dávat otěže astronautické komunity do rukou neznámému člověku zvenčí? Vždyť je tady naprosto
„Po celý svůj život jsem uvažoval o životě mimo Zemi. Je život také na všech těch nespočtech planet, o kterých si myslíme, že obíhají okolo cizích sluncí? Mohou se nám bytosti z cizích světů podobat nebo jsou ohromně odlišné? Z čeho jsou tvořeni? Jak je běžné to, čemu říkáme život v obrovské galaxii Mléčné dráhy? Podstata života na Zemi a hledání života mimo ní jsou dvě strany jedné otázky: pátrání po tom, kým jsme.“ Touto citací legendárního vědce Carla Sagana začíná dnešní trochu netradiční článek. Článek o zprávách, které jsme zaslali k cizím světům v naději, že je zachytí nějaká inteligentní forma života.
Status celebrity je zajisté velmi příjemný a když připočteme z toho vyplývající hmotné požitky, je to jistě záviděníhodná pozice. Výhodné úvěry na nové domy v Houstonu, pěkně kulatá suma od časopisu Life za přístup do soukromého života, nebo každý rok nový Chevrolet Corvette za směšnou částku- to všechno byly velmi příjemné aspekty života astronautů Mercury 7. Jenže na druhé straně tady byla rizika a nepříjemné okolnosti, které měli tito muži v popisu práce. Už jenom usednout na špici chronicky nespolehlivého nosiče Atlas bylo v očích mnoha na hranici šílenství. K tomu připočtěme neustálé cestování po celých Spojených státech, ze začátku nemožnost usednout za řídicí páku výkonného tryskového letounu (až během výcviku si astronauti prosadili možnost udržovat návyky na strojích T-33 a F-102) a hlavně obrovský příval zcela nových informací, které bylo třeba vstřebat. A stále více se mezi sedm vyvolených začínala vkrádat nenápadná rivalita. V sázce bylo hodně- jeden z nich se měl stát prvním vyslancem lidstva ve vesmíru. A každý z těch sedmi mužů věřil, že právě on je tím nejlepším kandidátem…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.