Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Jak už to tak o svátcích bývá, bude i tato schůzka poněkud volnější. Přesto vás čekají dvě kratší přednášky a další možná ještě přibudou.
Tento týden byl ve znamení Falconu Heavy a jeho prvních veřejných fotografií. Samozřejmě, i na ty dojde. Podíváme se však také na start japonské rakety H-2A, která vynesla jeden velmi zajímavý technologický satelit, který bude brázdit extrémně nízkou oběžnou dráhu. Vzhledem k tomu, že je Štědrý den, dojde i na trochu té vánoční atmosféry a přání hezkých svátků. Děkujeme, že i v tento den jste otevřeli Kosmotýdeník a přišli jste se podívat, co vše se v kosmonautice událo v minulém týdnu. Přeji vám klidný a příjemný sváteční den a dobré čtení.
O projektu infračerveného teleskopu WFIRST jsme na našem webu psali již několikrát, ale zatím nikdy jsme neměli k dispozici kvalitní vizualizace ve vysokém rozlišení. NASA to nyní napravila, když vydala zhruba pětiminutové video ve 4K rozlišení, ve kterém můžeme nejen vidět, jak má teleskop vypadat, ale navíc se dočkáme i informací o tom, k čemu bude sloužit. Animátoři si dali na zobrazení jednotlivých aspektů opravdu záležet a i když je video v angličtině, nemělo by dělat problém ani divákům, kteří jsou méně jazykově zdatní.
Statické zážehy motorů RS-25 na Stennisově středisku mohou vypadat stejně, až se začátečník v kosmonautice může ptát, proč pořád dělají ty samé zkoušky. Vtip je ale v tom, že jednotlivé testy se od sebe drobně liší a vždy se zkouší něco trochu jiného. Kupříkladu zážeh, který proběhl 13. prosince měl kromě jiného zjistit, jak si povede vůbec první velký díl motoru RS-25 vyrobený metodou 3D tisku. Pokud se tyto výrobní postupy osvědčí, mohly by v budoucnu vést ke snížení ceny nových motorů, které mají pohánět novou americkou superraketu.
Včera odešel astronaut, který poprvé vyzkoušel manévrovací křeslo MMU, letěl na mise STS-41-B a STS-31 (mise, jež vynesla Hubbla). Byl CapCom při Apollu 11. 22. prosince 22:50
Sonda včera vstoupila do stavu hibernace, ze kterého se probere 4.6.2018. Zdroj 22. prosince 20:55
Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.
V době, kdy lidé na Zemi budou oslavovat příchod nového roku 2019, sonda New Horizons navštíví další ledový svět 2014 MU69. Tento objekt Kuiperova pásu je přitom poměrně malý. Odhadovaný průměr tělesa je pouhých 30–45 km a nachází se přibližně miliardu kilometrů od soustavy trpasličí planety Pluto, kterou sonda navštívila 14. července 2015. Kolem trpasličí planety Pluto sonda New Horizons proletěla v minimální vzdálenosti 12 500 km a pokud vše půjde podle plánu kolem objektu 2014 MU69 sonda dokonce prolétne pouze ve vzdálenosti 3,500 km. Vědci nám již teď slibují podrobné snímky povrchu tělesa, které mají mít dokonce ještě lepší kvalitu, než ty, které sonda pořídila u Pluta. Nedávno však výzkumný tým, který má sondu New Horizons na starosti, oznámil další vzrušující informaci. Kolem tělesa 2014 MU69 byl totiž pravděpodobně objeven měsíc a je dost dobře možné, že není ani zdaleka jediný.
Dnes v 9:39 našeho času se pilotovaná loď Sojuz MS-07 připojila k dokovacímu uzlu na modulu Rassvět. Průlez se otevře za několik hodin. 19. prosince 10:03
Projekt Gemini dostal při svém zrodu do vínku několik hlavních cílů. Krom dlouhodobých misí a rendezvous včetně spojení s jiným tělesem na orbitu bylo třetím cílem v pořadí řízené přistání na souši. První část, tedy řízený průchod atmosférou, byl žádoucí nejen coby akademické cvičení, s kontrolovanou trajektorií se totiž počítalo u Apolla během návratu od Měsíce. Dosavadní zkušenosti s návratem těles zpět do atmosféry byly jak na sovětské, tak na americké straně získány výlučně s využitím balistické trajektorie. Tu využívaly kabiny Vostok a Mercury a zjednodušeně řečeno znamenala, že před deorbitačním zážehem bylo třeba zorientovat kabinu, přesně dodržet čas zážehu a pak už bylo vše v rukou prozřetelnosti a astronaut byl pouhým pasažérem. To měla Gemini změnit. Druhá část onoho úkolu byla stejně důležitá: jestliže bude kabina schopna relativně přesného přistání a případných korekcí trajektorie, bylo by vhodné nechat ji dosednout na pevninu. Záchranné operace na moři znamenaly astronomické náklady nutné pro vydržování záchranných složek v daném oceánu, navíc přistání…
