Z Aljašky odstartovala raketa Black Brant IX
V pátek úspěšně odstartovala sondážní raketa z kosmodromu Poker Flat Research Range na Aljašce. Zdroj 20. ledna 13:40
V pátek úspěšně odstartovala sondážní raketa z kosmodromu Poker Flat Research Range na Aljašce. Zdroj 20. ledna 13:40

Ve středu 17. ledna přišel další významný krok v rámci přípravy americké sondy Parker Solar Probe (Dříve Solar Probe+). Na Goddardově středisku byla sonda spuštěna na dno termálně-vakuové komory v Goddardově středisku. Tady sonda zůstane několik týdnů, aby se mohlo ověřit, jak budou její systémy reagovat na podmínky ve vesmíru, tedy absenci atmosféry a jak nízké tak i vysoké teploty. Tato série zkoušek je jednou z klíčových podmínek k tomu, aby mohla být sonda připravena ke startu, který je stále blíže – v den vydání článku, tedy 19. ledna zbývá už „jen“ 192 dní.
Dnes ve 22:00 našeho času by měl na Stennisově středisku proběhnout statický zážeh motoru RS-25 pro raketu SLS. Událost vysílá NASA TV. 16. ledna 21:45

Mise Gemini IV měla znamenat v mnoha ohledech jistý přelom v pilotovaném programu USA. Prvotní plány pro druhý pilotovaný let Gemini nalinkované v dubnu 1963 počítaly s dlouhodobou misí o trvání až 7 dní, čímž by byl překonán dosavadní rekord sovětského Vostoku-5. Pro tak dlouhý let by musela být připravena technika včetně palivových článků, protože baterie by nebyly schopny po tak dlouhou dobu zásobovat loď energií. Proti týdenní misi se však postavil Dr. Charles Berry, šéflékař oddílu astronautů. Podle něj byl skok z pěti hodin u Gemini 3 na 168 hodin u následující mise příliš velký. Berry proto požadoval zkrácení mise na polovinu. Do karet mu hrál i problematický vývoj zmíněných palivových článků, s nimiž měl výrobce, firma General Electric, velké problémy. V srpnu 1964 pak šéf GPO Chuck Mathews skutečně oznámil vedení NASA, že mise druhého pilotovaného letu bude čtyřdenní. Dr. Chuck Berry nebyl spokojen ani s touto délkou letu, nakonec však dal svůj souhlas. I tak měla být…

Čtyři měsíce – přesně o třetinu roku se v minulých dnech oficiálně posunuly termíny prvních dvou testovacích misí lodi Crew Dragon. Tato informace se objevila v novém harmonogramu přímo od NASA, který byl vydán 11. ledna. Opět se tak dostává do popředí otázka, zda to bude SpaceX, nebo Boeing, kdo jako první doručí astronauty na ISS a odveze odsud americkou vlajku, kterou zde zanechali astronauti z poslední mise raketoplánů a podle dohody ji má zpět přivést posádka první pilotované lodě vypuštěné z území Spojených států. Další otázkou je, ať už závod vyhraje kdokoliv, zda to bude ještě v letošním roce.

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.
Webbův teleskop strávil téměř celý rok 2017 v Johnsonově středisku v Houstonu. Časosběrné video přehledně ukazuje, co vše se s teleskopem dělo. 10. ledna 20:48

O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.

Když se na podzim roku 1963 šéfastronaut Deke Slayton rozhodoval o obsazení křesel v prvních misích programu Gemini, měl na výběr celkem dvanáct astronautů. Tři zbyli z původní sedmičky Mercury a doplňovalo je devět mužů z druhé skupiny zvané „The New Nine“. Čtrnáct astronautů ze třetího náboru teprve začalo se základním výcvikem a pro rané mise Gemini tedy byli zatím nepoužitelní. Křeslo velitele první mise pochopitelně mělo připadnout zkušenému a schopnému astronautovi, proto Slayton zvolil Ala Sheparda. Pilota mu měl dělat Tom Stafford, člen „Nové devítky“. Záložní posádku mělo tvořit duo veterán Gus Grissom / nováček Frank Borman. Jenže, jak se říká, člověk míní… Personální obsazení letu vzalo zasvé koncem roku, kdy byl Shepard „uzemněn“ s diagnózou Ménièrův syndrom. Na místo Sheparda a Stafforda se posunula záložní posádka. Problém byl ale v tom, že Gus Grissom si evidentně příliš nerozuměl s Frankem Bormanem. Borman po letech vzpomínal na to, jak jej Grissom pozval k sobě domů na večeři, a přestože…

Tuto sobotu prošuměla éterem zpráva, které se věří jen velmi těžko a při které každého fanouška kosmonautiky píchne u srdce. Na svůj poslední let se vydala legenda mezi legendami, člověk, jenž sedlal tři různé kosmické lodě, z toho dvě z nich při inauguračních pilotovaných misích, prošel se po Měsíci a strávil v oddílu astronautů neuvěřitelných 42 let. Jen těžko se mezi elitním klubem mužů a žen, kteří měli možnost podívat se za hranice atmosféry, hledá někdo, kdo by dosáhl vyšších met. Pro každého, kdo se o vesmír jen trochu zajímá, byl John Young superhrdinou. Přes svůj status se nikdy nesnažil o publicitu, jeho skromnost a málomluvnost byly vyhlášené, stejně tak ovšem i jeho schopnosti. S Johnem Youngem odchází kus historie, ve kterém jsme se poprvé pokoušeli váhavě pronikat mimo náš známý svět a osobně nahlížet za oponu nebes. Nyní zbývá už jen pět lidských bytostí, které pod nohama cítily lunární prach…