sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Další nášup od Pluta

Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.

Zbrzdí soukromé lodě zákonodárci?

NASA si každý rok prochází martyriem schvalování rozpočtu na příští rok. Jednotlivé projekty obhajují své rozpočty před zákonodárci, kteří je mohou schválit, snížit, nebo také zvýšit. O pořádný rozruch se v posledních dnech postaral Senát, který sice navýšil financování superrakety SLS pro fiskální rok 2016 o půl miliardy dolarů, ale na druhou stranu uřízl 300 milionů z návrhu pro soukromé lodě, které mají na ISS vozit posádku. Tento krok vedl k tomu, že jindy politicky velmi korektní NASA sáhla k vydání prohlášení, které má fungovat jako budíček.

Už zase ten padák …

NASA včera již podruhé vyzkoušela technologii nafukovacího štítu s nadzvukovým padákem LDSD (Low Density Supersonic Decelerator), který by měl v budoucnu umožnit přistávat na Marsu s mnohem těžšími náklady, než je možné dnes. První pokus proběhl téměř přesně před rokem a všechno běželo dobře až do chvíle, kdy se náporem roztrhal padák. Druhý pokus včera probíhal přesně podle stejného scénáře – vynesení balónem do výšky téměř 40 kilometrů, odpojení, zapálení raketového motoru, nafouknutí postranních vzduchových vaků, vystřelení padáku. Bohužel i tentokrát došlo k jeho roztrhání. Řídící týmy přesto neztrácí naději. Analýzou nasbíraných dat a kamerových záznamů ve vysokém rozlišení, které jsou uložené na palubě by chtěli přijít závadě na kloub.

Počátek devadesátých let přinesl nové možnosti...

Vesmírné osudy 110. díl – Sergej Krikaljov

Nová doba, nové možnosti, nové plány. A také staronoví partneři – to vše přinesl počátek devadesátých let ruské kosmické agentuře. Rusko a Spojené státy se ocitly překvapivě v pozici spolupracujících velmocí. Oba státy měly co nabídnout a oběma chyběly přesně ty dílky skládačky, které měl v ruce jejich nový partner. Spojené státy už přes deset let uvažovaly o velké orbitální stanici, ale chyběly jim peníze i zkušenosti – po konci studené války se konaly velké škrty v rozpočtu, Skylab byl dávnou minulostí a úroveň poznání od té doby pokročila. Rusko zase mělo zkušenosti a (víceméně) funkční stanici, ale scházely finance. Navíc hrozil odliv mozků z ruského kosmického a raketového průmyslu směrem ke státům s ne zcela dobrou pověstí. Obě mocnosti se rozhodly spolupracovat a pokusit se spojit své úsilí tak, aby byl výsledek přínosem oběma stranám. Zda tomu tak nakonec bezezbytku bylo, to ponechme v tuto chvíli stranou, každopádně v červnu 1992 oznámili Boris Jelcin a George Bush záměr uskutečnit společný program, zvaný “Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací ohledně spolupráce na výzkumu a využití kosmického prostoru

Nicole Stott opouští NASA

Astronautem není možné být donekonečna. Věk nikdo nezastaví a proto každý astronaut během své aktivní služby hledá možnosti, jak se uplatnit po éře letů do vesmíru. Dvaapadesátiletá Nicole Stott si po 27 letech v kosmické agentuře vybrala oblast umění. V životě absolvovala dvě kosmické mise. V srpnu 2009 startovala na raketoplánu Discovery (STS-128), který ji dopravil na ISS. Tady byla součástí 20. a 21. dlouhodobé expedice, v rámci které odeslala 21. října historicky první živý tweet ze stanice na internet. Na Zemi se vrátila na konci listopadu téhož roku, kdy usedla do křesla raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-129. Druhý let už nebyl dlouhodobý. Na palubě raketoplánu Discovery vyrazila v únoru 2011 na misi STS-133 k ISS. Celkově strávila ve stavu beztíže 103 dní 5 hodin a  49 minut.

Umělecký koncept výroby základny z místních surovin. kredit: Contour Crafting a University of Southern California

Co NASA dělá pro osidlování cizích světů

Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.

Snad někdy na viděnou, Hyperione!

Před několika dny jsme v článku na našem portálu informovali o tom, že 31. května proletí americká sonda Cassini naposledy kolem saturnova měsíce Hyperion. Snímky z průletu ve vzdálenosti 34 000 kilometrů už dorazily na Zemi. Obě fotky, které si v tomto článku můžete prohlédnout, pochází z tohoto průletu. Jelikož se momentálně nepřipravuje žádná sonda, která by měla zkoumat Saturn z oběžné dráhy, jedná se na mnoho (možná i desítek) let o poslední fotky tohoto měsíce, který patří mezi nejpodivuhodnější tělesa ve Sluneční soustavě. Ze všech saturnových nepravidelných měsíců bramborovitého tvaru je Hyperion největší, vědce navíc fascinuje jeho chaotická rotace, která se nedá dopředu odhadnout. Zajímavý je i jeho povrch, který připomíná mycí houbu – Hyperion je posetý krátery, na jejichž dně je vidět tmavý materiál. Za zmínku stojí i nízká hustota měsíce – jen dvakrát vyšší než v případě vody.

AKTUALIZOVÁNO: Létající talíř opět na scéně

Nebojte se nadpisu článku, náš blog rozhodně neuhýbá do pavědeckých vod. Označení létající talíř si totiž od internetové veřejnosti celkem právem vysloužila technologie LDSD (Low-Density Supersonic Decelerator). Jejím cílem je vyzkoušet novou konstrukci tepelného štítu, který má po stranách nafukovací vaky. Systém se již jednou testoval – vloni v červnu selhala závěrečná fáze pokusu, kdy se zamotala lana padáků. Dnes přichází další možnost – na havajské základně Kauai. V tomto článku máte možnost živě sledovat průběh celého pokusu. Vysílání začne asi okolo osmé hodiny večer našeho času.

Chrliče jisker pro SLS

Nová americká raketa SLS vychází v mnoha ohledech z raketoplánů a proto se na ní budou používat velmi podobné technologie – třeba motory na prvním stupni budou téměř stejné jako ty z raketoplánů. To s sebou nese i potřebu bezpečnostních opatření – spalování kapalného kyslíku a vodíku totiž nelze brát na lehkou váhu. Technici v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama) proto testují chrliče jisker, které se budou používat při startech rakety SLS. Velmi podobné přístroje známe ještě z éry raketoplánů. Navzdory rozšířené představě neslouží jiskry k zapálení motorů – jde o bezpečnostní prvek, který má před samotným zážehem vypálit případná ložiska nahromaděného vodíku v okolí motorů, který by mohl v případě zážehu explodovat.

Poslední šance spatřit Hyperion

Pokud nedojde ke změně plánu, čeká 31. května Cassini poslední blízký průlet kolem čarokrásného měsíce Hyperion. Do plánovaného konce mise této úžasné sondy sice zbývají ještě více než dva roky, ale postupně se budou množit situace s přídomkem „poslední“. Cassini si to zítra v 15:36 našeho času prosviští 34 000 kilometrů od měsíce s asi nejpodivuhodnějším povrchem, jaký známe. Pohled na fotky Hyperionu evokuje představu, že něco takového snad musel namalovat zručný malíř. Fotografie z tohoto průletu bychom měli na Zemi dostat za jeden až dva dny. Vědci by rádi spatřili doposud nevyfocené části povrchu, ale není jisté, zda se to podaří. Hyperion má totiž jako jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě chaotickou rotaci, takže se nedá předpovědět, jakou část povrchu nám ukáže. Všechny dosavadní průlety sondy Cassini měly smůlu a s drobnými variacemi vyfotili vždy jen již známou oblast. Historicky nejtěsnější přiblížení proběhlo 26. září 2005, kdy sondu a měsíc dělilo 505 kilometrů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.