Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ještě před pár měsíci jsme Vás informovali o tom, že americký astronaut Scott Kelly získal rekord v kategorii kumulativní délky pobytu ve stavu beztíže mezi americkými astronauty. Nyní se ale tabulky opět mění. není to ale žádné překvapení – změna rekordmana se prakticky očekávala už mnoho měsíců. Po Scottu Kellym, který po své roční misi opustil oddíl amerických astronautů přebírá titul ve výše zmíněné kategorii Jeffrey Williams, který včera překonal dosavadní rekord 520 dní. Sám Kelly pak ve středu svému bývalému kolegovi osobně gratuloval k získání prvenství.
Znáte tu radost, když po dlouhé době objevíte něco, co jste považovali za ztracené? Něco podobného teď zažívají odborníci v NASA. Jejich sonda STEREO-B byla více než dva roky mimo provoz poté, co se odmlčela. Podle oznámení kosmické agentury se ale pozemní síti antén DSN podařilo na začátku týdne zachytit její signál. Několik hodin trvala analýza stavu družice podle posílaných údajů a následně bylo přistoupeno k omezení některých systémů na palubě, což má zajistit zotavení sondy a její návrat do provozu.
Ve specifickém oboru, jakým je kosmonautika, není výjimkou, když je start přeložen na pozdější termín. Může se tak stát měsíce před plánovaným startem, ovšem i pár minut nebo dokonce sekund před očekávaným okamžikem vzletu. Důvodů mohou být tisíce, od počasí přes poruchy pozemního vybavení až po problémy s nosičem či jeho nákadem samotným. Ovšem naprostou výjimkou jsou naproti tomu případy, kdy je start přeložen na dřívější datum. Jednou z oněch výjimek byla mise SL-3 – tedy druhý pilotovaný let ke Skylabu. Ještě v době, kdy na stanici pracovala Conradova posádka, probíhala v zákulisí programu jednání právě v tomto duchu. Vedení programu dělal vrásky na čele Parasol, u něhož si nebyl nikdo jist úrovní poškození solárními paprsky. Parasol byl konstruován pouze coby dočasné krátkodobé řešení a nebylo moudré spoléhat na něj příliš dlouho. Podle všech zúčastněných by měl být co nejdříve nahrazen plachtou Marshall sail, na jejíž vylepšené verzi se ve středisku Marshall pracovalo. Druhým důvodem k hlubokému zamyšlení byly pomocné nebo také měřící gyroskopy (tzv. rate gyros). Ty měly
V noci z pondělí na úterý 5. července se na 35 minut zapálil motor sondy Juno vyrobený ve Velké Británii a zpomalil sondu natolik, že byla zachycena Jupiterem a dostala se na oběžnou dráhu této největší planety ve Sluneční soustavě. Oběžná doba této dráhy je 53 dní. Informace o tomto úspěchu přišla na Zemi v 5:53 našeho času a v řídícím středisku propukl jásot. Po cestě, která měla délku 2,8 miliard kilometrů, se sonda stala teprve druhou, která bude pracovat na orbitě okolo planety. Sonda byla tou nejrychlejší, kterou zatím lidstvo ve vesmíru mělo. Její rychlost dosáhla při příletu k Jupiteru, tedy před brzdícím manévrem, 71,5 km/s vůči Jupiteru a 74 km/s vůči Zemi. Sonda se tak může pustit do zkoumání Jupiterovy atmosféry i jeho nitra a také okolí a magnetosféry, jejíž intenzita je 20 000 krát větší než té pozemské. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.
Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Kosmonautika je krásný obor, který rozšiřuje naše znalosti o vesmíru kolem nás, ale svým způsobem nás učí poznávat nás samotné. Není proto divu, že má kosmonautika tolik obdivovatelů. Ale ruku na srdce, největší část fanoušků zahořela láskou k tomuto oboru díky raketám. Nejde o nic překvapivého, vždyť pohled na několik desítek metrů vysoká a minimálně několik set tun vážící monstra, která se za hromového rámusu na sloupu dýmu a plamenů derou k obloze, musí oslovit každého, kdo alespoň trochu inklinuje k technice. Dnešní díl našeho letního seriálu se proto zaměří na nosné rakety, které nás čekají – od premiéry některých nás dělí měsíce, od jiných roky. Ale na všechny se z nějakého důvodu vyplatí čekat.
Časosběrná videa mají u diváků většinou velký úspěch. Dokáží totiž i z relativně nezajímavé scény udělat poutavou podívanou. A což teprve, když vznikne časosběrné video, jehož scéna je poutavá sama o sobě? O tom se přesvědčíte v dnešním článku. Přinášíme Vám minutové video, které zachycuje výrobu ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík pro centrální stupeň rakety SLS. Nejen při záběrech ze svařování, ale i z následné manipulace je na první pohled vidět, o jaký kolos se jedná. Tento dojem je ještě umocněn, pokud se v záběru objeví i lidská postava.
Pátek 25. května 1973 byl pro floridský kosmodrom poměrně netypickým dnem. Přestože se do vesmíru chystala první expedice k orbitální stanici Skylab, jednalo se o start s nejmenším počtem diváků v rámci celého pilotovaného programu Apollo. Kvůli neočekávané krizi a odkladu startu nejprve o pět dní a posléze o dalších pět dní bylo na plážích kolem KSC jen pár tisíc vytrvalců, kteří byli schopni a ochotni o deset dní prodloužit svou dovolenou. Manželky a děti astronautů nebyly přítomny – školní povinnosti se nedaly obcházet donekonečna. To však nebyla jediná zvláštnost, jež provázela start mise SL-2, jak byla první výprava nazývána. Už samotný název mise byl poněkud zavádějící. Původně měl být let Pete Conrada a jeho posádky označen jako SL-1. V průběhu příprav ale kohosi napadlo, že označení SL-1 by měl dostat start samotného Skylabu a číslování pilotovaných letů se teď příslušně posunulo. Jenže všechny tři hlavní posádky už měly v té době hotovy emblémy svých misí. Desítky nášivek a odznáčků byly už vyrobeny a nebyl čas na jejich úpravu. Conradův let se tedy stal prvním, ve kterém označení
Minulý týden vydal na našem blogu kolega Daniel Heřt článek, který informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.
Dalekohled Jamese Webba asi není potřeba důkladně představovat. Tento šperk astronomické techniky se do vesmíru podívá v roce 2018, aby nahradil dosluhující Hubbleův teleskop. Bez přehánění půjde o vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí a tak se není co divit, že NASA pilně informuje o jeho stavbě, aby fanouškům tohoto projektu neutekl žádný důležitý moment. Před pár dny se agentura pochlubila videem, které vzniklo v polovině července. V čisté místnosti na Goddardově středisku technici složili primární zrcadlo teleskopu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
