PLD Space
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Snaha Vesmírných sil o urychlení zadávání veřejných zakázek na nové systémy naráží na základní omezení: nedostatek smluvních úředníků a finančních manažerů k provedení prací.
Vedoucí představitelé vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů tvrdí, že Federální komunikační komise překračuje své pravomoci v souvislosti s částmi pravidel pro licencování vesmírných programů.
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky úspěšnému zahájení pozemních zkoušek vytahování padáků chystané mise ExoMars 2020 z jejích pouzder se začíná nálada týmu zlepšovat. Výsledky jsou totiž nadějné a mise tak stále může mířit ke startu v příštím roce. Přistání na Marsu není nic jednoduchého a na chyby tu není místo. Během pouhých šesti minut je potřeba, aby sestupový modul, ve kterém se ukrývá cenný náklad zpomalil z původní rychlosti zhruba 21 000 km/h v horních vrstvách atmosféry na nulu při měkkém přistání na povrchu rudé planety.
Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.
Předvánoční týden byl hektický nejen v obchodech a nekolabovaly pouze platební terminály, ale mnoho událostí se odehrálo i v kosmonautice. Pojďte si nyní v pravidelném týdenním přehledu toho, co se stalo v kosmonautice, počíst, co se dělo. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na jeden IT problém stanice, kde jsou kritické systémy Mezinárodní kosmické stanice řízeny prastarými počítači, na které již nemáme součástky a jak se tento problém dá vyřešit. Dále se vypravíme do Číny, kde se chystá start největší čínské rakety CZ-5. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Včera ve 12:36 našeho času odstartovala z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V s cenným nákladem. Na špičce nesla první exemplář kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která by měla už za několik měsíců vozit astronauty na ISS. Raketa pracovala bezchybně včetně dvoumotorového horního stupně Centaur. Oddělení kosmické lodě od Centauru proběhlo podle plánu a jak později uvedl Tory Bruno, šéf firmy ULA, podařilo se jim „zasáhnout střed terče“. Atlas V tedy prodloužil svou fantastickou sérii úspěšných startů, ale loď samotná se dostala několik minut po oddělení od Centauru do problémů.
Kosmickou loď Starliner potkaly při jejím prvním startu komplikace spojené s dosažením oběžné dráhy. Komentátoři přenosu zprvu hlásili, že se odkládá zážeh pro dosažení oběžné dráhy (orbital insertion burn). Následně se objevily informace o prodlouženém zážehu menších trysek. Poté jsme se dozvěděli, že dosažená dráha není optimální (Off nominal insertion), ale měla by být stabilní. Nejnovější informace hovoří o orientaci kosmické lodi na Slunce, aby Starliner získával energii. Situace je momentálně nepříliš srozumitelná, ale přesto jsem se rozhodli založit tento článek s psaným přenosem, kde budeme přinášet aktuální informace.
Nové americké vozítko pro výzkum Marsu, tedy Mars rover 2020 prošel první jízdní zkouškou. Předběžné vyhodnocení výsledků testu, který proběhl 17. prosince ukazuje, že rover splnil během krátké jízdy všechny úkoly. Na první pohled nešlo o nic složitého – vozítko vyjelo vpřed, pak zacouvalo zpátky a nakonec udělalo otočku na místě. Tato zkouška proběhla v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Inženýři moc dobře vědí, že příští jízda už bude na povrchu rudé planety.
Před pár dny jsme Vám přinesli článek s prvními vědeckými poznatky, které nám přinesla sonda Parker Solar Prober (PSP). Na zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) byly prezentovány další zajímavé novinky, které Vám nyní přinášíme. Sonda PSP je v kosmickém prostoru už rok a půl a na Zemi už stačila poslat několik GB vědeckých dat i Slunci a jeho atmosféře – koróně. Nově prezentované studie se věnují procesům, které souvisí s neustálým vyvrhováním slunečního větru, ale i s nepravidelnými solárními bouřemi, které dokáží poškodit moderní techniku a ohrozit zdraví astronautů. A jako bonus pomohla PSP odhalit další informace o meteorickém roji Geminidy.
Odborníci provedli 5. prosince na Marshallově středisku statický zážeh motoru na tuhé pohonné látky. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – motor měl na délku jen 6 metrů a jeho průměr byl 60 centimetrů. Žádný obr to tedy nebyl, v kosmonautice se používají mnohem větší kousky. Ale taky to nebyl žádný trpaslík. Při dvacetisekundovém zážehu totiž vyvinul tah 25 tun a jeho spaliny dosáhly teploty 2760 °C. Šlo o zkoušku, která měla pomoci agentuře vykročit vstříc nové generaci motorů SRB (solid rocket booster) pro další vývoj rakety SLS.
Francouzi měli v rámci sovětského a posléze ruského pilotovaného kosmického programu svým způsobem výsadní postavení. V roce 1982 se stal prvním západoevropským občanem ve vesmíru Jean-Loup Chrétien. Ten samý Chrétien se o šest let později stal také prvním občanem jiné země než SSSR a USA, který vystoupil do volného prostoru. V rámci smlouvy s ruskou stranou z roku 1992 měli Francouzi zajištěna křesla v Sojuzech zhruba ve dvouletých intervalech – o takových podmínkách si jiné státy mohly nechat jen zdát. Na druhou stranu je pravdou, že tyto lety Francouzi museli velmi štědře platit. Pro Rusy byly lety cizích státních příslušníků a zahraničních experimentů stéblem, které drželo pilotovaný program nad vodou. Financování bylo v té době na tak katastrofální úrovni, že na provoz stanice bylo vyděleno jen asi 10 % potřebných prostředků, zbytek (tedy spíše drtivá většina) financí byla získávána právě díky letům zahraničních kosmonautů. Podle všeho byla situace tak zoufalá, že nebýt programu Shuttle-Mir, ESA a Francouzů, byl by Mir dávno zakonzervován a opuštěn, dost možná dokonce definitivně. V srpnu 1996 na stanici dorazil další finanční
Je tu nedělní poledne a s ním tedy ideální čas zakousnout po nedělním obědě něco… no, chtěl jsem říct lehkého, ale dnešní přehled událostí z kosmonautiky, které tvořily minulý týden, bude napěchovaná a tučná dávka informací! A jedna lepší než druhá. V hlavním článku se dozvíte, jak sonda MAVEN poprvé v historii zmapovala vítr na planetě Mars a objevila řadu překvapení. Jednou z nejzajímavějších zpráv pak bylo oznámení AVČR, že se Česká republika bude podílet na výrobě teleskopu Ariel a pak i na sběru dat. V Kosmotýdeníku naleznete i řadu dalších informací. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.