Evropský komisař
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Před 55 lety odstartovala mise s astronauty Leroyem Cooperem, veteránem programu Mercury, a Charlesem Conradem, později velitelem Apolla 12. 21. srpna 11:30
Vloni na Falconu Heavy vypuštěná družice GPIM zahájila manévry, které zajistí její stažení z oběžné dráhy. Družice financovaná NASA v uplynulých měsících úspěšně prokázala efektivitu použití netoxického paliva, které by mohlo najít využití u příštích kosmických misí a nahradit tak hydrazin. Tato látka totiž vyžaduje, aby se s ní před startem pracovalo velmi opatrně. Zkratka, pod kterou družici známe, vznikla z názvu Green Propellant Infusion Mission a této družici již zbývají poslední týdny, než shoří v atmosféře. Pozemní týmy během uplynulého roku vyzkoušely pět trysek na GPIM v různých operačních režimech. Testovala se jejich schopnost řídit orientaci družice v prostoru a ověřovala se také efektivita zážehů při změnách oběžné dráhy.
Internetová veřejnost může pomoci řidičům vozítka Curiosity lépe brázdit povrch Marsu. S pomocí online projektu AI4Mars stačí popisovat terénní útvary na snímcích, které rover vyfotil na Marsu. Lidé tak mohou pomoci trénovat algoritmy umělé inteligence, aby zvládaly automaticky posuzovat skutečný terén. Počítač sám zatím nedokáže rozhodnout, zda ta věc nalevo je velký balvan, plochý kámen, nebo jen písek. AI4Mars, který funguje na platformě Zooniverse pro vědecké pomocníky z řad veřejnosti, vás nechá na snímky kreslit hranice kolem terénních objektů a vybírat ze čtyř jejich popisků. Právě tyto popisky jsou klíčem ke zpřesnění klasifikace algoritmů SPOC (Soil Property and Object Classification).
První marsovský vrtulník prošel 7. srpna kontrolou systémů a také dobil svůj energetický systém. V té době měla sestava za sebou první týden kosmického letu, který bude trvat zhruba sedm měsíců. A jelikož jde o první kosmickou helikoptéru, budou s její misí spojeny nejrůznější rekordy v této kategorii. Nyní se stala prvním vrtulníkem, jehož akumulátory byly nabity v kosmickém prostoru. Celý proces trval osm hodin a pozemní týmy při něm analyzovaly stav šesti lithium-iontových akumulátorů, které byly nabity až na úroveň 35 %. Už před startem bylo určeno, že během přeletové fáze bude pro optimální fungování akumulátorů výhodnější udržovat je nabité jen lehce.
Týden se sešel s týdnem a je tu další nedělní poledne, jehož nedílnou součástí je aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se v hlavním tématu tohoto pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulého týdne vydáme k Měsíci. Budeme zkoumat, jak obtížné je zachytit alespoň nějaké fotony, které se úspěšně odrazily od koutových odražečů z dob Apolla. Dokonce se američtí a francouzští vědci pokouší získávat odrazy světla i od koutových odražečů na těle sondy LRO. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, budou například výměna pozic Starship SN-5 a SN-6, anebo pokusný sestup sondy OSIRIS-REx k povrchu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Technici na Kennedyho středisku pracují na připojení adaptéru, který při misi Artemis I zajistí spojení lodí Orion s nosnou raketou SLS. Tento krok je také jedním z posledních velkých úkolů, které proběhnou v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building, než dojde k integraci Orionu na nosnou raketu. Tzv. Spacecraft adapter má kuželovitý tvar a na níže hlavním snímku tohoto článku se nachází ve spodní části sestavy. Jeho horní část se připojuje ke spodnímu okraji evropského servisního modulu lodi Orion a jeho spodní část se později připojí k jinému adaptéru, který bude připojen k horní části stupně ICPS.
Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.
Rakety SLS teprve čekají na svou premiéru, ale inženýři už nyní pomýšlejí na jejich další vývoj. Ten bude probíhat na několika frontách a se změnami se počítá i u pomocných urychlovacích stupňů. Ty budou zpočátku využívat tuhé pohonné látky, ale po několika letech přijde jejich vylepšená verze – zatím však není s jistotou rozhodnuto, zda půjde o motory na tuhé či kapalné pohonné látky. Aby se mohli inženýři dobře rozhodnout, potřebují k tomu informace, které získají prostřednictvím zkoušek. Dnes se proto podíváme na záznam jednoho takového testu.
Americká sonda Dawn přinesla vědcům nevídané detailní pohledy na trpasličí planetu Ceres, která obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V říjnu 2018, kdy se mise chýlila ke konci, prolétávala Dawn méně než 35 kilometrů nad terénem. Její přístroje tak mohly pořídit mimořádně detailní měření povrchu pod sondou včetně tajemných světlých oblastí, které Ceres proslavily i mezi laickou veřejností. Už relativně krátce po jejich objevu vědci zjistili, že bílou barvu dávají těmto místům usazeniny uhličitanu sodného (sody na praní). Předpokládalo se, že tyto usazeniny velmi pravděpodobně vytvořila voda, která prosákla na povrch a vypařila se. Soli, které v ní byly rozpuštěné, tu však zůstaly a vytvořily krustu, která dobře odráží světlo. Jenže nikdo neměl jistou odpověď na otázku, odkud se tato tekutina vzala.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.