Dnešní výročí: česká stopa na STS-79, 24 let
V roce 1996 odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici MIR a mj. vezl český mikroakcelerometr MACEK. John E. Blaha (EO-22) poprvé střídal americkou členku předchozí expedice – Sh. Lucid. 16. září 5:43
V roce 1996 odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici MIR a mj. vezl český mikroakcelerometr MACEK. John E. Blaha (EO-22) poprvé střídal americkou členku předchozí expedice – Sh. Lucid. 16. září 5:43

Malá obyvatelná základna obíhající kolem Měsíce, určená k podpoře každoroční delší lidské přítomnosti než během programu Apollo. Příležitost naučit se žít v podmínkách velké vzdálenosti od Země. Základna obsahující systémy s vysokou schopností autonomní činnosti. Platforma, která má poskytovat technickou podporu pro pilotovaná přistání na povrchu Měsíce. Místo, kde má kotvit opakovaně použitelný lunární lander. S poukazem na tyto zásadní rozdíly od velké, nepřetržitě obydlené Mezinárodní kosmické stanice se NASA snaží držet odstup od zařazení Gateway do kategorie „kosmická stanice“.

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.

NASA zahájí formulaci nové mise, která by měla studovat vyšší vrstvy zemské atmosféry – dynamické rozhraní naší planety s kosmickým prostorem. Tato oblast se neustále mění – zespoda ji ovlivňuje atmosférické počasí, shora zase počasí kosmické ve formě plazmatu a energie ze Slunce. Nová mise by měla jako první poskytnout systematické studium této oblasti v našem bezprostředním okolí. Vědci by tak měli získat data, která pomohou lépe porozumět jevům v této lokalitě a věří, že díky tomu budou schopni lépe předvídat, jak se bude tato oblast vyvíjet.

Mise, která má studovat vznik a vývoj malých planetek, získala od NASA oficiální povolení k postupu do další fáze vývoje. 3. září se projekt Janus dočkal významného milníku – program, který počítá s vypuštěním dvou malých družic prošel přes Klíčový rozhodovací moment-C. Jedná se vůbec o prvního zástupce programu SIMPLEx-2 (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), který se dostal takto daleko. Další dva koncepty rozvíjené v rámci SIMPLEx-2, tedy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) a Lunar Trailblazer jsou stále ve formulační fázi. V případě Lunar Trailblazer by měl Klíčový rozhodovací moment-C přijít letos v listopadu, u mise EscaPADE pak příští rok v dubnu.

Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje do svého okolí materiál. Sonda OSIRIS-REx dala výzkumníkům možnost pozorovat zblízka takovou událost vůbec poprvé. Objev aktivních procesů na povrchu Bennu jen zdůrazňuje v poslední době sílící trend, který na planetky nahlíží jako na poměrně dynamické světy. Zmíněná publikace nabízí první hloubkový pohled na vlastní podstatu jevů, při kterých je z Bennu vyvrhován materiál.
Sonda Mars Global Surveyor provedla 22 minutový zážeh a byla po 300 denní pouti zachycena Marsem na eliplické orbitě 262 × 54 026 km. 11. září 5:43
Přidružený administrátor NASA Zurbruchen oznámil postup mise dvojice malých sond ke dvěma binárním asteroidům do finální fáze přípravy HW. 10. září 22:15
Administrátor Jim Bridenstine oznámil poptávku (NAICS Code 481212) po měsíčním regolitu pro NASA shromážděném komerčními firmami do konce r. 2023. 10. září 18:50

Start mise, na které spolupracuje NASA a Americká geologická služba USGS , byl odložen nejméně na září 2021. Přípravu družice Landsat totiž zpomalila pandemie koronaviru. Landsat 9 bude dalším zástupcem série misí, které od roku 1972 sledují Zemi. Jejich úkolem je zachytávat rozvoj měst, odlesňování deštných pralesů, úbytek ledovců, změny korálových útesů, růst plodin nebo tektonické poruchy. Původně byl start plánován na duben 2021, ale nyní se podle mluvčího Goddardova střediska posune nejdříve na září.