sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

První experimenty pro Gateway

NASA vybrala první dva vědecké výzkumy, které se mají provádět na Gateway – orbitální stanici, která podpoří i lunární aktivity v rámci programu Artemis. Úkolem této stanice bude také prověření technologií nezbytných k budoucí cestě lidí na Mars. Dva zmíněné výzkumné přístroje budou sledovat kosmické počasí a monitorovat sluneční radiaci. „Stavba Gateway společně s našimi zahraničními a komerčními partnery je kriticky důležitým prvkem udržitelného lunárního výzkumu a programu Artemis,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Použití Gateway jako platformy pro robotický a pilotovaný průzkum v okolí Měsíce nám pomůže pochopit, co se děje na lunárním povrchu. Také nás připraví na náš další obrovský skok – lidský průzkum Marsu.“

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.

Orion a radiofrekvenční zkoušky

Pouhé dva týdny po dokončení termálních a environmentálních zkoušek začaly lodi Orion pro misi Artemis I radiofrekvenční zkoušky. Testy označované jako EMC, jsou běžnou součástí přípravy kosmického hardwaru. Veškerá elektronika vydává nějakou formu elektromagnetických vln, které mohou způsobit interferenci s jinými zařízeními. Pro příklad z běžného života nemusíme chodit moc daleko – asi každý z nás zažil, jak se začnou chovat reproduktory, když se blízko nich nachází mobilní telefon, na který se zrovna někdo snaží dovolat.

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Systém, který dostane OSIRIS-REx k povrchu a zpět

Již letos v létě čeká na sondu OSIRIS-REx úkol, který zatím žádná americká sonda nedělala – dotkne se povrchu planetky, odebere zde vzorky a vrátí se zpět (všichni věří, že tak učiní bezpečně). Od chvíle, kdy sonda dorazila k planetce Bennu však pozemním týmům nedává spát nečekaná výzva – jak zajistit bezpečný odběr na planetce, jejíž povrch je posetý balvany o velikosti domů. V řídícím středisku jsou však šikovní lidé, kteří umí improvizovat – rozhodli se použít balvany jako navigační body a vytvořili přesnou metodu, která by si s touto výzvou měla poradit.

Stanice Mir ve druhé polovině devadesátých let

Svět nad planetou (73. díl)

Srážka Progressu se stanicí uvrhla do chaosu nejen systémy stanice samotné, ale také kolektivy plánovačů. Pro expedici EO-23 byly původně v plánu dva výstupy na povrch modulu Spektr, kde měli Ciblijev s Lazutkinem instalovat plošinu ASP-G-M a také aparaturu pro sledování atmosféry „Pathfinder“ firmy Boeing. Zakončení EO-23 mělo být provedeno ve francouzském duchu, protože během předávání směny měl na Miru tři týdny pracovat právě francouzský kosmonaut. Události z 25. června a vše, co po nich následovalo, však přinutilo všechny zúčastněné vyhodit plány z okna a začít vše promýšlet nanovo. Jasné bylo to, že kosmonauti expedice EO-24 budou minimálně zpočátku figurovat coby „záchranáři“, kteří uvedou stanici do co možná nejlepšího stavu. Budou muset provést inspekci Spektru jak zevnitř tak zvenčí a čeká je také nemálo práce v hermetických prostorách Miru. Počítalo se také s tím, že americký člen posádky bude při výstupech participovat, což mírně zamíchalo plány kontingentu NASA. A vůbec nebylo jisté, zda bude vůbec za stávajících okolností NASA ochotná posílat další astronauty na palubu komplexu. Na vážkách také visel let Francouze,

Ultrafialový spektrograf UVS navrhli a vyrobili specialisté ze Southwest Research Institute v texaském San Antoniu

První přístroj pro JUICE

V průběhu února byl k integraci do vznikající sondy JUICE doručen první vědecký přístroj – ultrafialový spektrograf UVS. Přiložená hlavní fotka článku jej zachycuje ještě před odesláním. Přístroj byl navržen a postaven v americkém Texasu, konkrétně na Southwest Research Institute v San Antoniu. Mise JUICE, první evropský projekt z kategorie velkých, má odstartovat v roce 2022 a v roce 2029 dorazí k Jupiteru. Tady bude zkoumat nejen obří plynnou planetu, ale také její největší měsíce – Ganymed, Callisto a Europu.

Výsledky vyšetřování anomálií lodi Starliner

Společná nezávislá vyšetřovací komise odborníků z agentury NASA a firmy Boeing byla založena v reakci na anomálie, které se objevily při nepilotované misi OFT lodi Starliner v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Tato komise nyní dokončila svou práci a NASA představila její výsledky. Úkolem týmu bylo zhodnotit primární anomálie, které se objevily během mise – dvě softwarové chyby a neočekávaná ztráta komunikačních schopností mezi lodí a řídícím střediskem. Během vyšetřování tým identifikoval několik technických a organizačních pochybení spojených s prací firmy Boeing. Odděleně od nezávislého týmu NASA sama zhodnotila svou roli v testovací misi a objevila několik oblastí, kde by agentura mohla zlepšit svůj podíl a zapojení do konkrétních procesů.

Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.