NASA

  • Landsat 9 odkládá start kvůli COVID-19

    Landsat 9 odkládá start kvůli COVID-19

    Start mise, na které spolupracuje NASA a Americká geologická služba USGS , byl odložen nejméně na září 2021. Přípravu družice Landsat totiž zpomalila pandemie koronaviru. Landsat 9 bude dalším zástupcem série misí, které od roku 1972 sledují Zemi. Jejich úkolem je zachytávat rozvoj měst, odlesňování deštných pralesů, úbytek ledovců, změny korálových útesů, růst plodin nebo tektonické poruchy. Původně byl start plánován na duben 2021, ale nyní se podle mluvčího Goddardova střediska posune nejdříve na září.

  • Primární zrcadlo nového teleskopu

    Primární zrcadlo nového teleskopu

    Primární zrcadlo dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope (dříve WFIRST), které bude sbírat světlo z blízkých i vzdálených kosmických objektů bylo dokončeno. S tímto zrcadlem bude moci nový dalekohled zachytit úžasné pohledy do kosmického prostoru, přičemž jeho zorné pole bude 100× větší než v případě Hubbleova teleskopu. „Jde o významný milník,“ říká Scott Smith, manažer tohoto teleskopu z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Úspěch závisí na týmu, ve kterém každý člen vykonává svou práci. To platí zejména v našem současném náročném prostředí. Každý má svou roli pro sběr prvních snímků a odpovědí na inspirativní otázky.“

  • Pozemské dvojče roveru Perseverance

    Pozemské dvojče roveru Perseverance

    Zatímco americké vozítko Perseverance uhání meziplanetárním prostorem vstříc rudé planetě, jeho pozemské dvojče se chystá na jízdu po planetě Zemi. Jedná se o plnorozměrovou inženýrskou verzi vozítka Perseverance – má šest kol, kamery a počítače pro autonomní jízdu. Nyní se již přesunulo do své garáže v kalifornské Jet Propulsion Laboratory. Testovací rover prošel 1. září zkušební jízdou, která proběhla bez většího zájmu v montážní hale, která připomíná spíše sklad. Nyní se již chystá na to, že vjede na Mars Yard – plochu, kterou pokrývá červený písek pokrytý kameny a dalšími překážkami jako jsou na Marsu.

  • Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

    Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

    Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jak odolat chladu (nejen) u Měsíčních pólů?

    Jak odolat chladu (nejen) u Měsíčních pólů?

    Mnoho míst ve Sluneční soustavě jsou promrzlé lokality, které vyžadují, aby sondy, které se sem vydají, byly vybaveny ohřívači. Lunární mise Artemis mají mířit do oblasti jižního pólu našeho souputníka, kde teploty v průběhu lunární noci rapidně klesají. Nízké teploty ale čekají i na průzkumné sondy, které zamíří k cílům dále od Slunce – třeba na Jupiterův měsíc Europa, kde teploty ani na rovníku nikdy nevystoupají nad mrazivých – 162°C. Jeden z projektů NASA si proto dal za cíl vyvinout ozubená kola, která odolají těmto extrémním teplotám.

  • NASA hledá cesty k opravdu blízkému studiu Slunce

    NASA hledá cesty k opravdu blízkému studiu Slunce

    Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!

  • ŽIVĚ A ČESKY: Zážeh obřího motoru pro SLS

    ŽIVĚ A ČESKY: Zážeh obřího motoru pro SLS

    V rámci našich komentovaných přenosů běžně pokrýváme události, při kterých něco někam letí – většinou jde o starty raket, nebo o připojování či návrat kosmických lodí. Dnes nás ale čeká přenos události, při které objekt zájmu nikam nepoletí. Kdyby totiž odletěl, nebylo by to vůbec dobré. Přesuneme se totiž do Utahu, kde se chystá statický zážeh motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS. Firma Northrop Grumman již provedla ověřovací i kvalifikační zážehy nutné pro první mise. Ve středu večer by mohlo dojít ke zhruba dvouminutovému zážehu motoru na tuhé pohonné látky, který ověří nové materiály a postupy pro motory určené na budoucí mise. Přesný termín zatím nebyl upřesněn, ale mělo by to být kolem deváté hodiny večer.

  • 3D pohled na hurikán Laura

    3D pohled na hurikán Laura

    25. srpna, tedy ještě než hurikán kategorie 4 Laura zasáhl pobřeží pobřeží státu Louisiana, prolétla nad Mexickým zálivem americká družice Terra. S pomocí svého přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) se podařilo nasbírat cenné informace o chování hurikánu – především šlo o rychlost větru a výšku mraků. Bouře v té době stále nabírala sílu a posouvala se severozápadním směrem k pobřeží USA. Odborníci z NASA, kteří pracují v týmu Aplikovaných věd studujících Zemí zaměřených na geografické informační systémy při přírodních katastrofách úzce spolupracovali s 3D týmem Esri a výsledkem je první interaktivní 3D vizualizace dat z přístroje MISR ukazující výšku vrcholků mraků.

  • Kosmotýdeník 415 (24.8. – 30.8.)

    Kosmotýdeník 415 (24.8. – 30.8.)

    Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗