Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA učinila v minulých dnech významný krok na cestě ke zkoušce centrálního stupně rakety SLS, která je označována jako Green run test. Zjednodušeně řečeno půjde o statický zážeh kompletního centrálního stupně této nové rakety. Jelikož půjde o velkou událost, je potřeba se na ni důkladně připravit. Důležitý milník těchto příprav přišel 23. a 24. srpna, kdy byla na testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku nedaleko St. Louis umístěna hmotnostní a rozměrová maketa centrálního stupně rakety SLS označovaná jako Pathfinder. Právě na tomto stanovišti má proběhnou Green run test skutečného centrálního stupně SLS. Jelikož však půjde o drahý a rozměrný kus techniky, je potřeba si manipulaci s takovým objektem pořádně vyzkoušet.
Na Floridu míří hurikán Dorian. K rampě 39B se vydal pásový transportér, který zde nabere mobilní plošinu a převeze ji do haly VAB. 28. srpna 18:53
Specialisté z NASA a firmy Northrop Grumman dokončili 8. července odlévání – nebo chcete-li plnění – pohonné směsi do všech deseti segmentů postranních urychlovacích motorů druhého exempláře rakety SLS. V Promontory v Utahu tak vznikl základ dvou prakticky identických pětisegmentových motorů, z nichž každý bude na jedné straně rakety SLS. A budou to opravdoví siláci, až se sestaví – při startu vyvine každý z nich tah stěží představitelných 1632 tun! Dohromady se tedy budou podílet na tahu celé rakety při startu z 80 %. Během dvouminutového hoření urychlí raketu na potřebnou úroveň, aby pilotovaná loď Orion mohla zamířit k Měsíci.
Program sovětských orbitálních stanic měl zprvu dva relativně jasně definované proudy. Jedním byla řada DOS Saljut. Ta byla navenek civilní a byla míněna hlavně jako zástěrka pro druhý proud, kterým byla řada vojenských stanic s označením OPS Almaz. Pro veřejnost byly obě řady označovány společným názvem Saljut, nicméně zaměření se velmi lišilo. Zatímco na palubách stanic DOS (tedy Saljut 1, 4, 6, 7) byl prováděn z velké části civilní vědecký výzkum, na stanicích Almaz (Saljut 3 a 5) byla práce kosmonautů zaměřena z valné většiny na vojenské cíle, zejména špionáž. To ovšem neznamenalo, že by se na civilní stanici neobjevily položky letového programu, které byly navýsost vojenské – například už na Saljutu 1 mimo jiné probíhal tajný experiment „Sviněc (olovo)“, v jehož rámci měli kosmonauti pozorovat start balistické rakety. Na Almazech zase probíhaly biomedicínské experimenty, jež měly za cíl zmapovat adaptaci lidského organismu na stav mikrogravitace. Do jisté míry se tedy civilní a vojenská náplň prolínala. Situace se změnila v roce 1985, kdy se ke stanici Saljut 7,
Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!
Myslím, že podstatná část těch, kteří čtou tyto řádky, neměla příležitost Apollo 11 zažít – prostě se narodila až poté, co se člověk poprvé prošel po Měsíci. Přesto se lze s touto misí i dnes velmi, velmi těsně setkat. Přinášíme představení pěti „nej“ míst, kam se lze bez větších potíží dostat – a která mají opravdu úzkou vazbu na let „Jedenáctky“.
Plánovaná kosmická stanice Gateway nemusí být prvním umělým kosmickým tělesem, které se bude nacházet na eliptické, téměř polární oběžné dráze Měsíce, zvané NRHO. NASA uvažuje o samostatné misi SSTP NRHO Demo, kde SSTP je zkratka tvořená počátečními písmeny slov Small Spacecraft Technology Program. Sonda by byla postavena na základě cubesatu o velikosti 12U. NASA vydala 7. srpna poptávku na vynesení užitečného nákladu o celkové hmotnosti 25 kg na dráhu k Měsíci nejpozději v prosinci 2020. V zájmu snížení ceny je NASA ochotna přijmout větší riziko, spojené s případným prvním letem nosné rakety. Vyhrazuje si však právo odmítnout nabídku v případech, kdy většina komponent a subsystémů nosiče nebude dostatečně kvalifikována nebo pokud budou existovat jiné přiměřené důkazy naznačující, že kvalifikační test bude neúspěšný. Termín pro podání nabídek uplyne 6. září.
Po schválení bude mise k ledovému měsíci Jupitera pokračovat finálním návrhem, konstrukcí a testováním. Ke startu má dojít v roce 2023(5). 20. srpna 8:15
První dlouhodobý pobyt Američana na Miru byl v mnoha ohledech výjimečný. Norm Thagard musel překonávat mnoho bariér a překážek. To je docela pochopitelné v situaci, kdy se ocitl na stanici, kterou provozoval někdo s naprosto jiným sociokulturním zřízením. Například panovačnost velitele, kterým byl v případě expedice EO-18 Vladimir Děžurov, byla v Rusku považována za zcela normální. Vztah mezi pozemním týmem a kosmonauty byl také na hony vzdálen americké nátuře – Rusové byli dirigováni řídicím střediskem až do krajnosti. Způsob práce, kdy středisko vytvoří jakýsi „nákupní seznam“, ve kterém jsou vypsány úkoly, jež se musí daný den stihnout a posádka si v rámci možností sama rozvrhne práci, u Rusů téměř neexistoval. Podle Thagarda byli jeho dva kolegové de facto permanentně přepracovaní. Rozdílů mezi přístupem Američanů a Rusů k rozvržení práce a chování k posádce by bylo možné najít mnoho a viděno americkou optikou jich bylo v případě Rusů mnoho spíše k horšímu. Norman nicméně doufal, že své tři měsíce na Miru prožije v relativní pohodě, jeho program byl solidní a při práci jistě brzy zapomene na problémy, jež s sebou přináší
Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.