sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

Čína

Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.

DebriSolver

Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

York Space Systems

Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

FAA

Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

HEO

Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.

NOAA

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Známe nový termín prvního startu Starlineru

Premiérový start kosmické lodi Starliner od firmy Boeing na nosné raketě Atlas V od United Launch Alliance se odkládá o dva dny – takovou informaci v úterý přinesla oficiální místa. Mise označovaná jako OFT (Orbital Flight Test) měla podle dřívějších plánů odstartovat už 17. prosince a po zhruba šestidenním pobytu u ISS se měla loď vrátit na Zemi. Tato mise je nesmírně důležitým krokem k další misi, při které už Starliner ke stanici ponese živé astronauty. Tahle závěrečná testovací mise označovaná jako CFT (Crew Flight Test) je podle firmy Boeing momentálně plánována na polovinu roku 2020.

Trosky landeru Vikram

Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.

Usačov, Onufrijenko a Lucid - sehraná trojka na palubě Miru

Svět nad planetou (60. díl)

V průběhu expedice EO-21 proběhlo několik změn v časovém plánu. Jedním z nich bylo prodloužení pobytu Onufrijenka a Usačova o několik týdnů. Prapůvodní záměr byl provést výměnu posádek v první červencové dekádě. Znamenalo to, že Shannon Lucid, pro kterou měl přiletět raketoplán Atlantis v rámci mise STS-79, bude nějakou dobu pracovat s novou posádkou. Na Zem se měla vrátit o měsíc později než její dva ruští kolegové. V průběhu května se však začaly objevovat zvěsti o tom, že Onufrijenko s Usačovem si svůj pobyt prodlouží do přelomu srpna a září. Přestože na kosmonauty už začal doléhat stesk po domově, prodloužení se nebránili. Byli o něm už předem zpraveni prostřednictvím soukromých dopisů od kolegů kosmonautů, proto pro ně oficiální oznámení nebylo překvapením. Vypadalo to, že Shannon Lucid tak své dva přátele bude čekat na Zemi. Nikdo v té době ještě netušil, že problémy s motory SRB u startovní sestavy raketoplánu oddálí také start amerického stroje a Shannon se tím pádem nakonec přeci jen zdrží na stanici déle, než Onufrijenko a Usačov. Na konci května však byl zatím program EO-21

ŽIVĚ: Třetí výstup na opravu AMS-02

V prvním výstupu (15. listopadu) z celé série se Luca Parmitano a Andrew Morgan věnovali hlavně zajištění přístupu k přístroji AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy. Kromě instalace madel se pustili do odstranění krytu. Při druhém výstupu (22. listopadu) pak stejná dvojice začala stříhat trubičky rozvádějící chladicí médium. Astronauti také nainstalovali systémy, které se budou hodit při instalaci nového čerpadla. A dnes má tato mimořádně komplexní oprava pokračovat. V 11:30 SEČ by mělo začít vysílání NASA TV, která by měla celý pondělní výstup vysílat živě. Samotný výstup by měl začít ve 12:50 a jako obvykle se očekává, že kosmická procházka potrvá kolem šesti a půl hodiny.

Kosmotýdeník 376 (25.11. – 1.12.)

Dalších 168 hodin uteklo jako voda a je čas na shrnutí kosmonautických událostí, které nám uplynulých sedm dní přineslo. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na velmi zajímavou akci, kdy se spojily tři družice od dvou agentur a vytvořily zatím nejpodrobnější globální mapu slanosti oceánu. K čemu se dá využít a jaké má cíle, bude tématem úvodu. Dále se podíváme na oslavy jednoho roku sondy InSight na Marsu, anebo na to, jak to aktuálně vypadá na Boca Chica se stavbou a uklízením Starship.

První Orion dorazil do Plum Brook

Loď Orion pro nepilotovanou misi Artemis I dorazila 26. listopadu na základnu Plum Brook v Sandusky (stát Ohio), kde podstoupí environmentální zkoušky napodobující pobyt na oběžné dráze. Čtyřměsíční testovací kampaň vystaví sestavu návratové kabiny a evropského servisního modulu vakuu, extrémním teplotám či elektromagnetickým zkouškám, které prověří, zda je loď připravena na podmínky, které zažije během třítýdenní mise k Měsíci a zpět. Cílem testů je potvrdit, že jednotlivé systémy pracují v podmínkách odpovídajících kosmickému prostoru správně, přičemž ze všech zkoušek se budou sbírat data. Jejich analýza by měla prozkoumat, zda jsou lodě Orion opravdu připraveny i na všechny další mise programu Artemis.

Modul Priroda připojený k Miru

Svět nad planetou (59. díl)

23. duben 1996 byl pro všechny, kteří byli nějakým způsobem svázáni s orbitální stanicí Mir, malým svátkem. Do vesmíru se vydával modul 77KSI „Priroda“, poslední dílek do skládačky modulárního komplexu. Připojením Prirody ke stanici se měl završit proces jejího budování, který měl původně trvat pouze dva až tři roky, ale vlivem hlubokých změn v geopolitické situaci a tím i v ruském kosmickém průmyslu se natáhl na celou dekádu. Přes všechna zpoždění, škrty a osekané plány však měli být ruští tvůrci stanice na co hrdí – příletem Prirody bude kolem Země obíhat cvalík o hmotnosti 128 980 kg, na dlouhou dobu největší a nejtěžší pilotované kosmické těleso vyrobené lidskou rukou (nepočítaje v to soulodí obsahující nosnou raketu nebo její část). Ovšem nejprve musela Priroda k Miru doletět. Lehkou nervozitu vzbuzoval její energetický systém, který se nespoléhal na solární panely, jako tomu bylo u předchozích modulů, ale na jednorázové baterie. A obavy se nakonec ukázaly jako opodstatněné. Bezprostředně po oddělení od nosné rakety mělo být všech 168 baterií připojeno k hlavní sběrnici a modul měl ožít. Jenže podle

Gateway (listopad 2019)

Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.

Kosmotýdeník 375 (18.11. – 24.11.)

Máme tady poslední listopadový Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dnes se v hlavním tématu podíváme na převoz a instalaci lodě Starliner od Boeingu, která je určená k prvnímu bezpilotnímu letu k ISS. Dále se budeme věnovat sobotnímu čínskému startu, při kterém dopadla část rakety do obydlené oblasti a podíváme se i na explodující Starship, anebo výstup na Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.