sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-126)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

OneWeb de-orbit

Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.

Beidou

Čína oznámila strategický plán pro zdokonalení svého polohovacího a navigačního systému Beidou do roku 2035. Do roku 2025 je v plánu dokončit klíčový technologický výzkum pro systém Beidou nové generace a kolem roku 2027 vypustit tři testovací družice.

Lotos-S

Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.

Rušení GPS

Dochází k nárůstu cíleného rušení systému GPS. Rušení GPS provádí především armády a dále pak kriminální organizace. Nově si začínají pořizovat rušičky i běžní občané, hlavně v USA, protože se šíří obavy o soukromí a protivládní konspirační teorie.

Sentinel-1C

Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.

Zhuque 2

Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa
Vizualizace teleskopu Euclid

Euclid čelí technickým problémům

Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, má hodně smělý úkol – pozorovat miliardy vzdálených a slabě svítících galaxií. Díky těmto pozorováním má pomoci lépe pochopit podstatu temné energie a temné hmoty. Z technologického hlediska jde o poměrně náročnou misi a takové většinou při realizaci čelí mnoha problémům – požadavky definované potřebami mise jsou často na hranici současných možností techniky. Mise Euclid se s tím nyní potýká na vlastní kůži. Problémy se objevily hned na několika frontách.

Kosmotýdeník 333 (28.1. – 3.2.)

Máme za sebou další týden – ještě nedávno jsme slavili nový rok a teď už jsme se rozloučili s jeho prvním měsícem. Leden nám přinesl slušnou porci událostí a zdá se, že únor nás vydechnout nenechá. Kosmotýdeník je opět naplněn aktuálními informacemi, na které se v průběhu týdne na našem webu nedostalo. Těšit se můžete na žhavé novinky kolem radikálně upravených motorů Raptor, jejichž první exemplář dorazil na testovací stanoviště firmy SpaceX, ale řeč bude i o instalaci větrného krytu na Marsu, nebo o přípravách prvního letošního evropského startu.

Anne McClain mezi moduly Harmony a Destiny - na fotce vidíme senzor umístěný na čele. Ten slouží k měření cirkadiánních rytmů.

Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

Snahy o naslouchání roveru Opportunity nekončí

Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory vyvinuli novou sadu pokynů, které se již vysílají k Marsu. Jejich příjemcem má být rover Opportunity, který se po gigantické prachové bouři již neozval a mlčí již více než půl roku. Nové pokyny nebudou k Marsu vyslány jen jednou, ale opakovaně v průběhu několika dalších týdnů. Obsahem těchto pokynů jsou instrukce, jak by si mohl rover poradit s méně pravděpodobnými událostmi, ke kterým mohlo na jeho palubě dojít a které mu brání v navázání kontaktu se Zemí.

Vesmírná architektura (10. díl)

Stále častěji slýcháme o tom, jaké to asi bude, až se lidem podaří přistát na planetě Mars? Pokud nechceme opakovat minulost a opravdu stojíme o udržitelné zázemí na jiném než pozemském světě, bude potřeba vyvinout vhodné a hlavně funkční, dlouhodobě udržitelné habitaty. V tomto směru se samozřejmě již nyní podniká celá řada nejrůznějších kroků po celém světě. Nejaktivnější je v tomto zaměření agentura NASA, pod jejíž záštitou v současnosti probíhá vizionářská soutěž o nejlepší návrh marťanského obydlí zhotoveného za pomoci 3D tisku. Soutěž začala už v roce 2014 a v současnosti se nachází v předposlední fázi. Z 18 týmů NASA vybrala 5 finalistů a jejich návrhy představila veřejnosti. Návrhy to jsou natolik zajímavé, že jsem se rozhodl věnovat jim jeden z dílů seriálu Vesmírná architektura.

Parker Solar Probe u Slunce

PSP začala druhý oběh kolem Slunce

Před deseti dny, tedy 19. ledna, což bylo 161 dní po startu z Mysu Canaveral, dokončila sonda Parker Solar Probe první oběh kolem Slunce. Na své oběžné dráze se totiž dostala do nejvzdálenějšího bodu od naší hvězdy, takzvaného afelu. Hned vzápětí pro ni začal druhý ze 24 plánovaných oběhů, který vyvrcholí 4. dubna druhým průletem nejnižším bodem – perihelem. 1. ledna sonda vstoupila do plného provozního stavu (označuje se také jako Fáze E) se všemi systémy v plném provozu. Data z prvního průletu mají velkou vědeckou cenu, ale v celkovém kontextu jsou spíše kalibrační a ověřovací. Doposud sonda přes síť Deep Space Network poslala přes 17 gigabitů dat a všechna data nasbíraná během prvního průletu dorazí na Zemi do dubna.

Méně než 1000 dní do startu sondy Lucy

Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.

Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.