Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.
Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.
Kosmická agentura oznámila výběr dvou projektů, které spadají do kategorie malých družic. Jeden projekt má studovat nejvyšší vrstvy naší atmosféry, druhý pak otestuje sluneční plachtění. Obě malé sondy mají odstartovat v roce 2025 jakožto sekundární náklad společně s hlavní sondou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe). Malé projekty nesou názvy GLIDE (Global Lyman-alpha Imagers of the Dynamic Exosphere) a Solar Cruiser. Vybrány byly v rámci takzvaných příležitostných misí, které využívají možnost levně dopravit do kosmického prostoru sekundární vědecký náklad. GLIDE by měl pomoci vědcům porozumět procesům, které probíhají v takzvané exosféře, kde zemská atmosféra přechází do kosmického vakua. Solar Cruiser pak má demonstrovat možnosti využití slunečních fotonů jakožto kosmického pohonu.
Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.
2. prosince roku 1995 byla do kosmického prostoru vypuštěna sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) – společný projekt mezi agenturami ESA a NASA. Původní plán počítal pouze s dvouletým provozem, avšak nyní po mnoha nadstavbových fázích slaví úctyhodných 25 let v kosmickém prostoru. V průběhu let se tato sonda stala klíčovým zdrojem informací pro mnoho různých vědeckých poznatků, inspirovala také nástupnické mise a umožnila i zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. SOHO také dvakrát unikla konci mise z důvodu technických problémů a může se honosit označením nejdéle fungující sonda studující Slunce.
Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Neletový testovací exemplář lodi Orion určený ke strukturálním zkouškám se označuje zkratkou STA (Structural Test Article). Nyní dokončil transport přes téměř celé Spojené státy, když 24. listopadu dorazil na Langley Research Center ve městě Hampton ve Virginii. Zde se bude připravovat na sérii testovacích dopadů na vodu. Pravidelní čtenáři už správě tuší, že se k těmto vizuálně velmi působivým zkouškám použije zdejší ikonická konstrukce Landing and Impact Research Facility známá také pod přezdívkou gantry, tedy portál. Zkoušky tedy opět přinesou působivé fotky, ale hlavně tím inženýři budou moci získat cenná data o chování kabiny.
Je to tu! Na mobilní vypouštěcí plošinu byl v sobotu umístěn první z deseti letových dílů dvou pomocných urychlovacích stupňů SRB, které jsou určeny pro první exemplář nové rakety SLS. 21. listopadu inženýři v hale VAB využili jeden z pěti jeřábů, s jehož pomocí se ujali segmentu, který se nacházel v sekci High Bay 4 a přenesli jej do modernizované sekce High Bay 3. Stejně jako se dům nestaví od střechy, tak i zde se začalo spodní sekcí, která je někdy označována také jako aft assembly. V této sekci se nachází například systém, který řídí 70 % vektorování tahu během první fáze letu. V průběhu dalších týdnů budou na sebe posazeny další segmenty a vše zakončí špičky označované jako forward assembly.
Co děláte jako jednu z prvních věcí, když plánujete výlet? Ať už míříte kamkoliv, zajímá Vás, jaké tam bude v době Vaší přítomnosti počasí a tyto informace si vyhledáváte. Astronautům v rámci programu Artemis podobnou předpověď zajistí dva vědecké systémy na stanici Gateway – americký HERMES a evropská ERSA. Je tu však jeden podstatný rozdíl. Zatímco na Zemi pod pojmem počasí chápeme oblačnost, dešťové, či sněhové srážky a vítr, kosmonauty v kosmickém prostoru zajímají nabité subatomární částice a elektromagnetická pole šířící se velkou rychlostí naší soustavou.
Dalekohled Jamese Webba si může odškrtnout další důležitý milník z předlouhého seznamu důležitých testů. Povedlo se mu totiž úspěšně rozložit důležitý díl, který hraje významnou roli ve složitém procesu rozkládání celé složité konstrukce v kosmickém prostoru. Díl označovaný zkratkou DTS (Deployable Tower Assembly) je pro správný provoz teleskopu i celý rozkládací proces nezbytný. Díky DTS si také teleskop udrží správnou teplotu – tento díl oddělí chladná zrcadla a přístroje od výrazně teplejší strany, která bude otočena ke Slunci. Teleskop již prošel závěrečnými zkouškami, které simulovaly podmínky při startu a v kosmickém prostředí. V listopadu tedy mohla začít závěrečná fáze testů plně sestaveného teleskopu. V čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach tak proběhlo úspěšné natažení dílu DTS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.