Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po celou dobu svého trvání musel program MOL obrazně plavat proti proudu. Z nadějného projektu, který se vezl na vlně optimismu v době, kdy člověk začal opatrně nakukovat do vesmíru, se pomalu ale jistě stávalo nechtěné dítě, s nímž si špičky USAF a administrativy nevěděly rady. Na jedné straně příslib velmi kvalitních zpravodajských informací a špičkové technologie srážely na straně druhé stoupající náklady, neustálé třenice ohledně lidského elementu na palubě a termíny klouzající stále více doprava. Argument ohledně stoupajících nákladů byl nepochybně validní – od svého oficiálního zahájení do konce roku 1968 cenovka programu vyšplhala přibližně na dvojnásobek původně plánované sumy. To bylo v době, kdy Amerika čelila obrovským výdajům kvůli válce ve Vietnamu a také kvůli mamutímu sociálnímu programu „The Great Society“, jenž byl vlajkovou lodí administrativy prezidenta Johnsona, skutečně nezanedbatelný faktor. Jen na dokreslení situace: MOL v roce 1968 představoval pro USAF celých 17 % rozpočtu RDT&E (výzkumu, vývoje, testování a evaluace). Jenže paradoxně od samého počátku program dostával méně peněz, než bylo zapotřebí. Ani jednou za celou dobu
NASA schválila vývoj teleskopu NEO Surveyor, který by se měl po úspěšném zhodnocení přesunout do další vývojové fáze předběžného designu. Infračervený teleskop má pomoci zlepšit snahy NASA o planetární obranu tím, že rozšíří naše schopnosti objevit a charakterizovat většinu potenciálně nebezpečných planetek a komet, které se dostávají do vzdálenosti méně než 30 milionů mil (48,2 milionu kilometrů) od oběžné dráhy Země a souhrnně se označují zkratkou NEO (Near Earth Object = Blízkozemní objekt). „NEO Surveyor dokáže výrazně zrychlit tempo, jakým NASA dokáže objevovat planetky a komety, které mohou být rizikem pro Zemi. Do deseti let od startu má objevit 90 procent planetek větších než 140 metrů,“ popisuje Mike Kelley, vědec z ředitelství NASA zapojený do projektu. NASA dostala v roce 2005 nařízením Public Law 109-155 za úkol odhalit 90 procent blízkozemních objektů větších než 140 metrů. V roce 2010 měla objeveno 90% objektů větších než 1 kilometr a z celkového počtu blízkozemních objektů s velikostí nad 140 metrů jich momentálně zná 40 %.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tým expertů z NASA zodpovědný za Teleskop Nancy Grace Roman nedávno certifikoval k letu 24 detektorů, které bude mise potřebovat. Až teleskop v polovině tohoto desetiletí odstartuje, budou tato zařízení převádět svit hvězd na elektrické signály, které budou později dekódovány do snímků s rozlišením téměř 300 megapixelů, které pokryjí velkou část oblohy. Tyto snímky umožní astronomům prozkoumat mnoho různých kosmických objektů a fenoménů. Lidstvo se tak ve svém bádání posune opět o slušný kus blíže k vyřešení mnoha palčivých kosmických otázek.
Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na
Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“
Vrtulníček Ingenuity provedl ve 107. solu svůj 7. let. Vydal se na jih a za 62,8 sekund dlouhý let urazil 106 metrů. Nyní je na novém letišti Arfield D. 9. června 13:10
Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti.
Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
Až se lidé po téměř 50 letech vrátí k Měsíci, tak přenos dat přes lasery umožní nám, pozemšťanům, užít si fotky a videa ve vysokém rozlišení. „Byl jsem s tímhle projektem od jeho začátku. Je to čest pracovat s víceoborovým týmem a vytvářet revoluční komunikační systém,“ přiznává Michael Bay, systémový inženýr projektu O2O (Orion Artemis II Optical Communications System) a dodává: „Společně budeme konvertovat informace do světelných pulsů.“ Projekt O2O má uplatnit laserovou (někdy můžeme narazit na výraz optickou) komunikaci na chystané lodi Orion. Její mise Artemis II, jejíž start je plánován na rok 2023, bude první pilotovanou výpravou k Měsíci od programu Apollo. během zhruba desetidenní mise Orion obkrouží Měsíc a poté zamíří k Zemi. O2O tak z Artemis II udělá jednu z prvních pilotovaných misí, která využije laserový přenos dat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.