Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Plně sestavená dvojice pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky nové americké rakety Space Launch System (SLS) již několik měsíců stojí na mobilní vypouštěcí plošině uvnitř montážní haly VAB na Kennedyho středisku na Floridě a jsou připraveny na další fázi sestavování obřího nosiče pro misi Artemis I. Pracovníci kosmodromu a týmy společnosti Jacobs se už před několika dny začali chystat na zvednutí 85 tun těžkého centrálního stupně, který bude následně umístěn mezi zmíněné sestavené urychlovací motory na tuhé pohonné látky. Bylo potřeba zkontrolovat a připravit jeřáby, které zajistí zvednutí, umístění a zajištění centrálního stupně na mobilní vypouštěcí plošině.

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V pondělí 7. června v 19:35 SELČ se americká sonda Juno ocitne ve vzdálenosti pouhých 1 038 kilometrů od povrchu Jupiterova největšího měsíce – Ganymedu. Půjde o velkou událost – dokonce tento průlet bude největším přiblížením umělého kosmického tělesa k největší přirozené oběžnici Sluneční soustavy od 20. května roku 2000, kdy sonda Galileo provedla svůj předposlední průlet. Kromě působivých snímků by měla sonda vybavená fotovoltaickými panely získat data, která nám umožní získat lepší přehled o složení tohoto měsíce, jeho ionosféře, magnetosféře a ledovém příkrovu. Měření radiačního prostředí od sondy Juno v okolí měsíce se zase budou hodit pro budoucí mise, které mají zkoumat systém planety Jupiter.

Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.

V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.

24. května se expertům z NASA podařil důležitý krok na cestě k misi Artemis II – došlo k plnému spojení tří na sebe umístěných částí, které budou tvořit horní část centrálního stupně. NASA spolu s firmou Boeing, která je pro centrální stupeň hlavním dodavatelem, spojila na Michoud Assembly Facility v New Orleans přední lem, kyslíkovou nádrž a intertank. Abychom byli přesní – aktuálně se spojovala pouze kyslíková nádrž s horním lemem – už od 28. dubna je totiž tato nádrž spojena s intertankem. Spojení všech tří dílů, které tvoří horní sestavu centrálního stupně, představuje první významné sestavení dílů pro pilotovanou misi Artemis II, při které raketa SLS poletí podruhé.

Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního

Máme za sebou další týden a tak je čas si shrnout, co nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dělo se toho mnoho, od letu čínské zásobovací lodi, přes start Starlinků a OneWebu, až po šestý let Ingenuity. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na představení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, ale samozřejmě nevynecháme ani zmíněná témata. Dočkáte se také zajímavé spekulativní zprávy o vývoji nosiče New Glenn, či parádního videa ze startu Sojuzu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.