Energy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
NASA oficiálně oznámila, že moduly PPE a HALO vynese společně raketa Falcon Heavy nejdříve v květnu 2024. Cena kontraktu je 331,8 milionu dolarů. 9. února 23:10
Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.
Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.
Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.
V poslední přednášce si opět představíme americké raketoplány. Sáhneme přitom opět do fondu záznamů přednášek Hvězdárny a planetária v Brně. Průvodcem dnešního vyprávění nám bude dlouholetý popularizátor astronomie, pan Mgr. Antonín Vítek CSc. Psal se duben roku 2010 a raketoplány pomalu a nezadržitelně mířily do důchodu. Pan magistr se však místo povídání o neradostných vyhlídkách americké kosmonautiky rozhodl připomenout nám podrobnou historii těchto úžasných kosmických strojů. Od jejich počátku, které lze jednoznačně vystopovat do roku 1968, do doby, kdy se program Apollo teprve chystal na svůj vrcholný okamžik, který nastal v roce 1969 při přistání modulu Eagle v měsíčním moři klidu. Oficiálně pak byl zahájen v roce 1972. Pak se však ještě stále vylaďovala samotná konstrukce. První start se uskutečnil v dubnu roku 1981 a od té doby tyto znovupoužitelné stroje dokázaly neuvěřitelné skutky. Vypouštěly na oběžné dráze meziplanetární sondy a telekomunikační družice. Jejich posádka prováděla na palubě řadu vědeckých pokusů, pomáhaly stavět a vyměňovat posádky ruské orbitální stanice Mir. Jejich velký okamžik, kdy začaly být beze zbytku využívány, však nastal až
Zní to neuvěřitelně, ale už za rok a půl bychom se měli dočkat startu sondy, která prozkoumá planetku velmi bohatou na kovy. Již brzy začne její sestavování a poté i nezbytné zkoušky. Americká mise Psyche prošla kriticky důležitým milníkem, který ji přibližuje ke startu. Podrobné zhodnocení zaměřené na realizované pokroky a stavbu vědeckých experimentů i palubních systémů mělo jasný výsledek. Projekt má povolení vstoupit do takzvané Fáze D. Jde o závěrečnou fázi příprav, které souvisí s uskutečněním startu v srpnu roku 2022.
Mnoho činností, které na Zemi zvládáme bez mrknutí oka, jsou v kosmickém prostoru složitější, komplexnější a časově náročnější. Třeba taková výměna baterií je činnost, kterou zvládneme během pár desítek sekund. Jenže když jde o kompletní modernizaci hlavních akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanici, jde o velmi složitý úkol, který vyžaduje pečlivé plánování. Nyní je tento mamutí úkol dokončen a stanice tak může pokračovat ve své unikátní sérii, kdy již více než 20 let nonstop na své palubě hostí astronauty z různých zemí světa.
Na jaře loňského roku vydával známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, řadu přednášek v rámci svého přednáškového online cyklu v Kůži astronauta. Z této 16. dílné série jsem pro vás vybral tu, kterou věnoval programu amerických raketoplánů, prvních opakovaně použitelných kosmických strojů, které pro velkou řadu z nás dlouhá desetiletí symbolizovaly americkou kosmonautiku. Raketoplány ve své historii vypouštěly na oběžnou dráhu meziplanetární sondy či telekomunikační družice, stavěly vesmírnou stanici, prováděly se na nich nich různé vědecké pokusy a sloužily i pro testování nových technologií. Z jejich paluby byla vyfocena jedna z nejikoničtějších fotek 20. století, tedy Bruce McCandlesse, který se pohybuje vesmírem na raketovém křesle a není přitom ničím připoután. Samotných strojů, které zavítaly na oběžnou dráhu, bylo celkem pět – Columbia (OV102), Challanger (OV-99), Discovery (OV-103), Atlantis (OV-104) a Endeavour (OV-105). K ním pak patřil i stroj šestý, OV-101 Enterprise, který původně létat do vesmíru měl, ale nakonec sloužil pouze při atmosferických testech. Zmíněny budou samozřejmě i obě katastrofy, tedy jak mise STS-51L, tak STS-107. Autor se ve své přednášce pokusí i vysvětlit, proč byly
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.