Energy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V neděli v 10:30 začne NASA TV vysílat závěrečné přípravy na výstup do volného prostoru, který by měl začít v poledne našeho času a má trvat zhruba šest a půl hodiny. Celkově 235. výstup do volného prostoru zaměřený na sestavování, údržbu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice vykonají Američanka Kate Rubins a její krajan Victor Glover. Při výstupu do kosmického prostoru čeká na dvojici zahájení přípravných prací, které jsou nezbytné pro budoucí instalaci nových fotovoltaických panelů. Současné panely fungují dobře, ale už začínají podle očekávání vykazovat známky degradace, jelikož byly navrženy na patnáctiletou životnost. První pár fotovoltaických panelů byl rozvinut už v prosinci roku 2000, takže už stanici napájí přes 20 let. V průběhu letošního roku budou umístěny první nové panely před ty stávající. Až se tato činnost provede na šesti místech, dojde ke zvýšení množství generované elektřiny ze 160 kW na 215 kW. Ale zpět k aktuálnímu výstupu. Kate Rubins bude velitelkou výstupu a oblékne tedy skafandr s červenými pruhy. Victor Glover bude mít skafandr bez pruhů.
Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
Navzdory překážkám způsobeným pandemií Covid-19 se nová americká rentgenová observatoř posouvá blíže ke startu. Inženýři z Ball Aerospace v Boulderu (stát Colorado) dokončili integraci teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer). Nyní se firma postará o to, aby sestavený teleskop prošel testy, které nasimulují kosmické podmínky – těm bude tento hardware čelit po startu ke konci letošního roku. „Dosažení tohoto milníku je odkazem zkušeností, odhodlání a znalostí týmu kolem IXPE a našich partnerů po celém světě,“ uvedl hlavní vědecký pracovník projektu, Martin Weisskopf z Marshallova střediska v Huntsville ve státě Alabama, který před 30 lety poprvé navrhl tuto misi a dodává: „Těšíme se na to, až poskytneme špičkovou vědu a rozšíříme náš ohled na rentgenový vesmír.“
Na Michoud Assembly Facility in New Orleans začala výroba a testování prvního z řady zkušebních panelů horního stupně EUS (Exploration Upper Stage), který má být použit při budoucích misích rakety SLS. Abychom byli přesní, ta zmíněná série se týká tzv. confidence articles, což bychom mohli do češtiny volně přeložit jako „výrobky pro získání důvěry“. Horní stupeň EUS má být využit v rámci první vylepšené verze rakety SLS, která bývá také označována jako Block 1B. S jeho pomocí bude možné posílat těžké náklady, ale i astronauty v kosmické lodi Orion na přesnou dráhu k Měsíci. Výroba aktuálních ověřovacích panelů pro EUS začíná u velkého svářecího střediska Vertical Weld Center a poté budou malé části těchto panelů přemístěny k mechanickým zkouškám a analýzám v jiné části výrobního areálu. Týmy chtějí na těchto panelech ověřit svařovací postupy, rozhraní mezi nástroji a hardwarem, ale i strukturální integritu samotných svarů. Testování těchto výrobků pomůže inženýrům a technikům určit parametry svařování pro budoucí výrobu skutečného hardwaru pro stupně EUS.
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Souhrn víkendových tiskových konferencí k přistání Perseverance v kráteru Jezero byl sice úžasný sám o sobě, ale všichni jsme čekali na to, co přinese JPL v pondělí večer našeho času. Asi nikdy předtím si nevzali dva dny pauzu mezi tiskovkami a hlavně čekalo se, že uvidíme video z přistání a barevný snímek okolí. Videa a snímky uveřejněné 22. 2. 2021 vstoupí do dějin výzkumu Marsu. Poprvé jsme si mohli připadat, jako když sami přistáváme. První snímky okolí pořídily kamery, jaké dosud na Marsu nepřistály a detailní snímek padáku na povrchu v barvách je i na poměry MRO mimořádný.
O tom, že americkou sondu DART potkal odklad startu z léta na konec letošního roku, jsme psali ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes se k tématu opět vrátíme, ale řešit nebudeme samotný odklad, ale stav této sebevražedné sondy a čekají nás také fotografie. Tělo sondy DART totiž v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel, stát Maryland, zamířila do termálně-vakuové komory. Právě tady stráví zhruba měsíc, během kterého se bude ověřovat, jak dokáže odolávat vakuu a teplotám, které na ni v kosmickém prostoru čekají. Až budou tyto testy na začátku jara dokončeny, dojde k integraci obou zpožděných systémů – rolovacích fotovoltaických panelů ROSA (Roll-Out Solar Arrays) a jediného palubního vědeckého přístroje, kamery DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Poté přijdou vibrační zkoušky a sonda bude odeslána na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, odkud odstartuje na raketě Falcon 9.
Sama NASA říká, že technologie LSMS (Lightweight Surface Manipulation System) je jako švýcarský armádní nůž – není mnoho věcí, se kterými si nedokáže poradit. Tento robotický jeřáb se vyznačuje nízkou hmotností – sestává se z lehké a odolné kostry z příhradových nosníků ovládané pomocí lan a celá konstrukce napodobuje pohyby lidské paže – jen s mnohem větším dosahem. Výhodou by měla být možnost snadného škálování, aby se konstrukce vešla do jakéhokoliv landeru, vozítka, či povrchového systému. Další výhodou je, že systém má možnost rychlé výměny koncovek s nářadím, které jsou uloženy v zásobníku. Systém tak může sloužit jako zvedák, vysokozdvižný vozík, lopatka na regolit, svářečka a tak dále.
Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tento týden byl celý ve znamení Marsu. Věnovali jsme se jeho průzkumu, možnému pilotovanému letu a hlavně ve čtvrtek na jeho povrchu přistál už 5. rover, který bude dlouhé následující roky brázdit jeho povrch. Hvězdárna a planetárium Brno nám při té příležitosti ve čtvrtek nabídla krásný přímý přenos přistání vozítka Perseverance. Berte proto dnešní pozvánku na nedělní pořad Sedmikrásky jako pokračování této události. Řeč bude o vyhodnocení tipovací soutěže o přesnost přistání, zmíněno bude samozřejmě samotné přistání a hovořit se bude samozřejmě i o dění, které nás čeká jak v nejbližší budoucnosti, tak v následujících letech. Pořad by měl dle anotace být věnován kosmonautice a pokud by vám ani toto ujištění nestačilo, snad vás uklidní fakt, že si pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos pozvali do dnešního vysílání Tomáše Přibyla, redaktora serveru kosmonautix.cz a kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přeji příjemnou zábavu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.