GAO
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která
Firma Northrop Grumman nedávno podepsala dohody o licencování tří technologií od NASA, které se týkají servisování družic na oběžné dráze. Dvě ze tří technologií byly vyvinuty agenturou NASA pro misi OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tato jedinečná mise (dříve nazývaná Restore-L) se má po startu v roce 2024 zachytit na družici Landsat 7, doplnit jí pohonné látky a demonstrovat schopnost potenciálně prodloužit operační dobu družice na oběžné dráze. Vtip je v tom, že Landsat 7 nebyl původně navržen k tomu, aby mu šlo doplnit pohonné látky, či aby mohl být opraven. Právě z toho důvodu bylo potřeba vyvinout technologie, které umožní NASA překonat tyto překážky.
Mnoho z vás se v nejrůznějších diskusích často ptá na otázky spojené s nejnovějším vesmírným dalekohledem Jamese Webba, ale nikdo nemůže znát odpověď úplně na všechno a některé zajímavé zůstávaly dokonce bez odezvy. Proto jsme se obrátili na zdroje nejpovolanější a pokusíme se odpovědět na řadu všemožných věcí spojených právě s tímto teleskopem. Jelikož je jich opravdu hodně, rozhodli jsme se rozdělit je na několik po sobě jdoucích dílů, které budou vycházet každé pondělí deset minut po půlnoci, tak jak jsou naši pravidelní čtenáři již zvyklí. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý z dalších dílů série o JWST.
Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi. Přichází proto pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Ačkoli je dalekohled Jamese Webba stále na cestě do bodu L2, činnosti na něm se soustředí především na časově náročné seřizování zrcadel. My se proto v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na první připravovaný start rakety Rocket 3.3 z Floridy. Co bude nákladem? Mezi další témata patří erupce vulkánu u souostroví Tonga, start Falconu 9, anebo aktualita od vozítka Perseverance z Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Insight je v pořádku a posílá na Zemi z Marsu data o svém dobrém stavu. To je potěšující změna, neboť 7. ledna lander musel vstoupit do tzv. bezpečného režimu. Ten přišel po rozsáhlé regionální prašné bouři, která omezila množství slunečního záření, které dopadá na fotovoltaické panely sondy. InSight tedy musel omezit své funkce a ponechal pouze ty nezbytné ke svému fungování. Pozemní tým dokázal 10. ledna obnovit spojení s landerem a z přijatých dat se podařilo vyčíst, že úroveň energie je stabilní a ač slabá, není pravděpodobné, že by došlo k vypotřebování zásob z akumulátorů. Právě Vyčerpání akumulátorů je považováno za příčinu konce marsovského vozítka Opportunity, která v roce 2018 zakončila svou jedinečnou jízdu po Marsu.
Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který si mnohem více než JWST zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“. Webbův teleskop se totiž od Hubbleova dalekohledu liší (kromě jiného) oblastí elektromagnetického spektra, kterou pozoruje. Nový teleskop bude v tomto směru legendárnímu Hubbleovi mnohem podobnější. Řeč je o dalekohledu, který byl dříve označován zkratkou WFIRST a nyní jej známe jako Nancy Grace Roman Space Telescope.
NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.