StarRF
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Astronaut vstupuje do skeneru těla a za několik hodin může vystoupit na povrch Marsu ve skafandru „šitém“ přesně na míru. Kyslík k dýchání je průběžně získáván z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Oblohou na Venuši se pak zase prohání nafukovací drony připomínající ptáky. Jejich úkolem je studovat atmosféru planety a meteorologické jevy v ní. Zní Vám první věty tohoto článku jako kdybychom je vytrhli z nějaké sci-fi povídky? Máte pravdu, za současné úrovně techniky není nic takového možné, ale některé z těchto vizí se třeba jednou stanou realitou. Pomoci by jim v tom měly i finance, které jim nedávno schválila NASA.

Mezi čtenáři našeho webu se jistě najde celá řada těch, kteří v minulých letech využili nabídky agentury NASA a poslali své jméno třeba k Marsu na palubě roveru Perseverance. NASA tuto tradici drží již dlouho a nabídla virtuální letenky na celou řadu misí včetně posledních startů raketoplánů. Nyní stojí americká kosmonautika na prahu nové éry, kterou symbolizují především raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion. Do startu jejich první společné mise Artemis I již zbývají nízké jednotky měsíců. Je tedy nejvyšší čas oprášit osvědčenou tradici. Pokud tedy máte zájem, můžete se zaregistrovat a Vaše jméno poletí na lodi Orion k Měsíci.

Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.

Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Dnes naposledy vychází série otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Pokusili jsme se v sedmi dílech vybrat nejčastěji pokládané otázky a informace okolo tohoto neuvěřitelného projektu. Samotný teleskop lze s přehledem považovat za technický zázrak moderní doby. Složitá mechanika rozložení, precizní řízení na dálku, špičková technika. To vše svědčí o mimořádnosti této mise. V sedmé, a poslední dávce odpovědí se mimo jiné dozvíte jak se veřejnost bude dozvídat o nových objevech, a kde najde snímky? Dále bude věnován prostor k vysvětlení některých použitých vědeckých pojmů. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste projít předešlé části zda tam třeba už není, a pokud ne, klidně svou otázku položte v komentářích pod článkem.

Ani toto nedělní poledne nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických zpráv z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální známá fakta ohledně dopadů ruské invaze na Ukrajinu na kosmonautiku a mezinárodní projekty jako ISS, či ExoMars. V dalších tématech se budeme věnovat nové rampě pro rakety Electron, masivní sluneční erupci, či čínskému startu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci programu Artemis chce NASA vrátit člověka na Měsíc s využitím moderních technologií, aby bylo možné prozkoumat povrch Měsíce lépe, než kdy dříve. K tomu budou zapotřebí systémy schopné dodávat nepřetržité a spolehlivé množství energie pro těžbu, stavbu, výzkum a ubytování. Nejnovější fáze výzvy Watts on the Moon nabízí celkem 4,5 milionů dolarů za návrh, stavbu a demonstraci prototypu, který má zaplnit technologickou mezeru v přenosu a skladování energie. Maximalizace účinnosti při minimalizaci hmotnosti bude pro všechny zájemce důležitá, jelikož doprava veškerého vybavení na Měsíc k dosažení udržitelné přítomnosti lidí na povrchu Měsíce bude vyžadovat několik misí. Výzva hledá pokročilé technologie, které mají potenciál se posunout vstříc připravenosti k letu a budoucímu provozu na povrchu Měsíce.

I v tomto díle naší krátké série, která je věnována sekundárnímu nákladu mise Artemis I, se podíváme na další zajímavý CubeSat. I ten se sveze na misi, při které vůbec poprvé odstartuje super raketa SLS, která vyšle v nepilotovaném režimu loď Orion na oblet Měsíce. Generálka před návratem lidí na Měsíc s sebou poveze deset CubeSatů, které mají mnohdy zcela unikátní mise, které před nimi žádné malé družice ještě neprováděly. I CubeSat ArgoMoon je v mnohém průkopnickou misí, která je přípravou na dlouhé lety daleko od Země, budoucí servis družic v kosmickém prostoru a otestuje i schopnost pohonného systému malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.

Americká sonda Parker Solar Probe se připravuje na svůj již jedenáctý průlet takzvaným perihelem, což je bod oběžné dráhy, který se nachází nejblíže ke Slunci. Již 25. února se sonda dostane do vzdálenosti pouze 9,2 milionu kilometrů od naší hvězdy! Půjde tedy o vyrovnání rekordu z desátého průletu perihelem, ke kterému došlo vloni 21. listopadu. Pro vědce je mimořádně zajímavé, že při aktuálním průletu se bude sonda nacházet nad stranou Slunce, která je otočena k Zemi! To znamená, že se otevírá mnoho možností ke spolupráci s různými sondami v okolí Země. Ve vědecké praxi totiž platí, že nejcennější jsou data, která jsou v jednu chvíli naměřena na různých místech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.