sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (SNC Demo-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

NASA chce chytřejší družice. Pomůže AI?

Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.

ŽIVĚ A ČESKY: Americko-indická radarová družice NISAR startuje

Spolupráce mezi kosmickými agenturami je trendem posledních let, přesto se stále objevují kombinace agentur, jaké jsme tu ve velkém měřítku ještě nikdy neměli. Nyní nás jedna taková velká premiéra čeká. Na startovní rampě kosmodromu Šríharikota totiž stojí raketa GLSV Mk II, která má na nízkou oběžnou dráhu vynést společné dílo indické a americké kosmické agentury, radarovou družici NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Tato družice bude využívat dvě frekvence k pozorování Země (například ledový pokryv Antarktidy, následků zemětřesení, sesuvů půdy, tsunami, či výbuchů sopek) a podle některých zdrojů by se mohlo jednat o vůbec nejdražší družici určenou ke sledování naší planety.

Červení trpaslíci a kosmický výzkum

V kosmu známe celou řadu různých typů hvězd. Dnes už víme, že Slunce není typickou hvězdou, ale právě naopak je docela netradičním zástupcem hvězd hlavní posloupnosti, což bychom mohli označit jako hvězdnou dospělost či produktivní věk. Ani hmotnější a svítivější hvězdy jako je Sirius, Vega nebo Eta Carinae nejsou zdaleka běžnými zástupci hvězd. Naopak, zdaleka nejvíce rozšířenými hvězdami ve vesmíru jsou objekty, kterým říkáme červení trpaslíci. Zde musím upozornit, že mluvíme skutečně o hvězdách, nikoliv o ničem z legendárního britského sitcomu. Červení trpaslíci jsou malé a relativně chladné hvězdy, které jsou i dost nenápadné, neboť disponují jen velmi malým zářivým výkonem. Zato jich je však až 70 % ze všech hvězd hlavní posloupnosti, na které se navíc udrží mimořádně dlouho, až tisíce miliard let. Červení trpaslíci jsou všude kolem nás a obíhá kolem nich i řada zajímavých a potenciálně obyvatelných planet, proto je dobré si o nich povědět více.

Posádka Crew-11 dorazila na Floridu

Velitelka Zena Cardman z USA, její krajan a pilot mise, Michael Fincke, společně s Kimijou Jui z Japonska a Olegem Platonovem z Ruska přistáli 26. července přibližně deset minut po místním polední na Launch and Landing Facility Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazili po dvouhodinové cestě z Houstonu. Posádka mise Crew-11 stráví dalších několik dní před svým startem k Mezinárodní kosmické stanici v karanténě. Budou se věnovat také přípravě na předstartovní činnosti v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building. Jejich start v rámci programu Commercial Crew Program je plánován nejdříve na 31. července v 18:09 SELČ z rampy 39A na Kennedyho středisku a o vynesení lodi Crew Dragon se postará raketa Falcon 9.

TRACERS

Kosmotýdeník 671 (21. 7. – 27. 7.)

Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla startovat s družicemi TRACERS. Podíváme se také na neveselé téma mohutných odchodů zaměstnanců z agentury NASA. Proč lidé odcházejí ještě předtím, než bude schválen rozpočet agentury? Čeká nás také jeden připravovaný čínský start a lovení trosek Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Snímek Marsu z přístroje E-THEMIS na Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper pořídila 28. února 2025 tuto fotografii Marsu a jeho měsíců Phobos (blíže k Marsu) a Deimos (v levém horním rohu), když se blížila k Rudé planetě na své cestě vstříc Jupiteru, kde bude studovat ledový měsíc Europa. Následující den pak sonda prolétla kolem Marsu, čímž využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. V době, kdy palubní přístroj E-THEMIS (Europa Thermal Emission Imaging System), pořídil tento snímek, nacházela se sonda přibližně 900 000 kilometrů od Marsu. Prezentovaný obrázek je složen z 200 individuálních snímků, které byly součástí kontinuálního snímkování. V jeho rámci vzniklo 1100 snímků, které byly pořizovány ve zhruba sekundových intervalech po dobu přibližně 20 minut. Vědci využili drobné stopy měsíců ke kontrole, že je kamera správně zaostřena.

Kamera JunoCam

Jak NASA zachránila kameru JunoCam?

V prosinci 2023 se týmu expertů, kteří řídí americkou sondu Juno, podařilo provést kroky k opravě kamery JunoCam, aby zachytili fotografie Jupiterova měsíce Io. Výsledky této opravy na dálku byly prezentovány 16. července v rámci technického zasedání na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Nuclear & Space Radiation Effects v Nashvillu. JunoCam je barevná kamera pracující s viditelným světlem. Její optická část se nachází mimo radiační trezor s titanovými stěnami, který chrání citlivé elektronické systémy mnoha vědeckých přístrojů i sondy Juno samotné.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.