AstroForge
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Společnost Voyager Technologies získá v rámci transakce v hodnotě až 300 milionů dolarů společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly a opakovaně použitelná suborbitální zařízení.
Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Sonda Carruthers Geocorona Observatory od americké agentury NASA zahájila 1. března svou primární, systematickou, ambiciózní a důkladnou vědeckou misi, která má trvat po dobu 24 měsíců. Sonda, která byla úspěšně vynesena v září 2025, zaměří své specializované, vědecké schopnosti na studium zemské exosféry, rozsáhlého, řídkého a vzdáleného oblaku vodíku, který tvoří nejvyšší, vnější a velmi řídkou část zemské atmosféry. Cesta sondy k tomuto významnému, dlouho plánovanému milníku byla poměrně dlouhá. Po startu, který proběhl 24. září 2025, se sonda Carruthers Geocorona Observatory vydala ke svému cílovému, vzdálenému pracovišti, libračnímu centru L1 soustavy Slunce – Země, kde se usadila 8. ledna. Z této strategické, výhodné pozice, která je vzdálená zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci, bude mít sonda neustálý, přímý a ničím nerušený výhled na zemskou exosféru. Když jsou vodíkové atomy v exosféře ozářeny Sluncem, vydávají jasný, charakteristický a snadno měřitelný ultrafialový svit, kterému se říká geokoróna. Carruthers Geocorona Observatory nese dvojici moderních, citlivých a precizních ultrafialových snímačů – jeden se širokým zorným polem a druhý naopak s úzkým. Ty budou společnými silami
Na náhledové fotografii vidíme, jak světlo prochází přes solární koncentrátor. Snímek byl pořízen 7. srpna 2025 a zachycuje pokroky projektu CaRD (Carbothermal Reduction Demonstration), který cílí na výrobu kyslíku ze simulovaného lunárního regolitu. Stejný postup by se dal využít i u jižního pólu Měsíce. Pro tuto zkoušku tým integroval solární koncentrátor, zrcadla a software. Po testování potvrdil výrobu oxidu uhelnatého.
Člověk by si skoro mohl povzdechnout: „Mars už není, co býval.“ Dříve teplá planeta s vodou obklopená hustou atmosférou je dnes chladná, suchá a její atmosférický závoj byl oškubán a odnesen pryč. Hlavním viníkem této změny je neustálý proud částic ze Slunce, kterému se říká sluneční vítr. Po dobu miliard let sluneční vítr odtrhal většinu atmosféry Marsu a způsobil, že planeta zchladla a její povrchová voda se vypařila. Nyní americké sondy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které odstartovaly 13. listopadu 2025, aktivovaly své vědecké přístroje, s jejichž pomocí budou studovat, jak k tomu došlo a jak Slunce pokračuje v ovlivňování rudé planety. Zmíněné vědecké přístroje budou novými způsoby studovat kosmické počasí blízko Země i při cestě k Marsu.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát se v hlavním tématu věnuje uzemnění (částečnému) rakety Vulcan, která při svém čtvrtém startu zaznamenala anomálii. Budeme se věnovat také fotkám komety 3I/Atlas, které na Zemi doručila evropská sonda Juice. V dalších tématech nás samozřejmě čeká zmínka o programu Artemis a změnách, které jej potkají. Nevynecháme ani přípravy na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA v odkazu na takzvaný Zlatý věk průzkumu a objevů v pátek 27. února oznámila zvýšení kadence startů v rámci programu Artemis, aby bylo dosaženo národního cíle vrátit americké astronauty na Měsíc a založit tam jejich trvalou přítomnost. Toto rozhodnutí obnáší standardizaci konfigurací dopravních prostředků, přidání dodatečné mise v roce 2027 a provedení nejméně jednoho lunárního přistání v každém následujícím roce.
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.
Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.
Výzkumníci Mariam Naseem a Marc Neveu z University of Maryland a Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, přivítali nový rok na lodi u samotné špičky Antarktického poloostrova. Jejich cílem byl odběr vzorků mořské vody, které jsou co možná nejpodobnější vodě v oceánech mimo Zemi. Vědci předpokládají, že mnoho objektů Sluneční soustavy (třeba Jupiterův měsíc Europa, nebo trpasličí planeta Pluto) disponují rozlehlými oceány ukrytými pod silnou vrstvou ledu. Některé z těchto oceánských světů obsahují klíčové ingredience pro život včetně uhlíku, dusíku a chemické energie. To vedlo vědce k hledání odpovědí na základní otázku: „Mohly by tyto skryté oceány hostit mikroorganismy?“ Na Saturnově měsíci Enceladu může podpovrchová voda tryskat do kosmického prostoru díky jevu, kterému se říká kryovulkanismus. Ten nabízí jedinečnou možnost pro robotické sondy, jak odebrat oceánský materiál bez nutnosti vrtat kilometry skrz led.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.