sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zhuque 2

Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.

SpaceX

Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Blue Ghost 1

Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

ŽIVĚ: Třetí výstup zaměřený na panely iROSA

V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.

Starliner pro nepilotovanou misi je natankován

Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně

NASA a SpaceX upřesnily harmonogram Crew Dragonů

Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew Dragon k ISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská

Kosmotýdeník 457 (14.6. – 20.6.)

Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Druhý výstup z ISS věnovaný panelům iROSA

Dnes je od 14:00 do 20:30 SELČ naplánován 75. výstup do volného kosmického prostoru z amerického segmentu stanice ISS. Opět se jej jako ve středu účastní astronaut ESA Thomas Pesquet (červené pruhy na EMU) a americký astronaut Robert Kimbrough (EMU bez rozlišovacích pruhů). I když se 75. EVA koná v dlouho plánovaném termínu, jsou její úkoly jiné. Astronauti dokončí instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA na příhradovém nosníku ITS-P6 (křídlo 2B) – propojení elektrických konektorů (silových i datových), rozložení obou polovin iROSA a následné rozvinutí a zajištění panelů. Instalace flexibilních panelů iROSA na křídlo 4B je odložena na dodatečnou EVA.

Marcel Grün – Nejdražší sonda všech dob (12.10.2004)

Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova

Důležité figuríny programu Artemis

Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.