sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

ŽIVĚ: Dva dlouhodobí obyvatelé ISS se vrací

Když vloni 9. dubna startovala z Bajkonuru loď Sojuz MS-18, letěli v ní na oběžnou dráhu Rusové Oleg Novický a Pjotr Dubrov. Společnost jim dělal Američan Mark Vande Hei. Ovšem místo toho, aby se posádka po zhruba půl roce ve stejném složení vrátila zpět, nastala změna. Na ISS totiž v říjnu dorazil Sojuz MS-19 kterému velel Anton Škaplerov. Spolu s ním na ISS dorazili filmaři – herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko, kteří měli na ISS strávit jen pár dní. Bylo tedy potřeba upravit tradiční harmonogram střídání a dvěma členům posádky prodloužit pobyt na orbitálním komplexu. Filmaři se vraceli v Sojuzu MS-18 s Olegem Novickým, který zakončil svůj půlroční pobyt. Anton Škaplerov naopak svůj půlroční pobyt na ISS zahájil a Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei na stanici zůstali – místo v Sojuzu MS-18 se měli vrátit v Sojuzu MS-19. Nyní se jejich čas na stanici naplnil.

Sentinel 6A na Vandenbergově základně po vyjmutí z transportního kontejneru.

Sentinel 6A převzal pomyslné žezlo

22. března se nejnovější evropsko-americká družice určená k měření výšky mořské hladiny, tedy Sentinel 6A Michael Freilich, stala oficiální referenční družicí pro globální měření výšky mořské hladiny. Znamená to, že všechna měření výšky mořských hladin pořízená jinými družicemi, budou porovnávána s daty ze Sentinelu 6A, aby se prověřila jejich přesnost. Tato družice se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 2020, aby navázala na více než 30 let dlouhý odkaz družice TOPEX/Poseidon, která začala s měřením výšky mořské hladiny v devadesátých letech minulého století. Jejich štafetový kolík od té doby převzalo několik dalších družic, z nichž poslední je Sentinel 6A. Jeho dvojče, Sentinel 6B, má startovat v roce 2025.

Kosmotýdeník 497 (21.3. – 27.3.)

Další týden je za námi a před vámi je v nedělní poledne předloženo aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na otevírání lunárního vzorku horniny z mise Apollo 17. Dále se zaměříme na další odklad povolení FAA pro kosmodrom Boca Chica, anebo nové jméno pro nový exemplář lodě Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

ŽIVĚ: Americko-německý výstup z ISS

Američan Raja Chari a jeho německý kolega Matthias Maurer by se měli ve středu vydat do volného kosmického prostoru. Chari, který zažije druhý výstup v životě, oblékne jakožto velitel výstupu skafandr s červenými pruhy, Maurer, kterého čeká v tomto směru premiéra, bude mít čistě bílý oblek. Jejich výstup by měl v první řadě obnášet instalaci propojek hadic ve ventilovém modulu chladicího systému, ale na dvojici čekají i další úkoly. NASA na svém webu avizovala, že se bude na určená místa vnějšího pláště instalovat tepelná izolace, ale i některé elektronické systémy. Dvojice bude natahovat kabeláž, modernizovat sestavu kamer s vysokým rozlišením a kromě příhradové konstrukce se dostanou i na moduly Kibó a Columbus – dojde třeba k propojení plošiny Bartolomeo, aby na ni v budoucnu mohl manipulátor umístit vědecké přístroje.

Nový přírůstek do sítě DSN

V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.

Kosmotýdeník 496 (14.3. – 20.3.)

Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.