sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Transporter-17)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

ER-2 ve službách NASA

Nejsme tak vysoko jako družice, ale skutečnost, že jsme tam nahoře, dvacet a více kilometrů nad Zemí, znamená, že naše senzory mohou napodobit to, co vidí družice. Pohybujeme se blíže vesmíru, a tak naše senzory mohou simulovat to, co by dělala družice, i když je mnohem výš než my, navíc družici nemůžete vždy dostat na požadovanou pozici. Můžeme nést senzory, které jsou stále ve vývoji a získat tak přehled o jejich funkci v podmínkách bližších vesmíru. Lety v takovýchto podmínkách zanechávají v člověku mnoho dojmů a vzpomínek, které lze jen těžko spočítat. Jednou nás vědci poslali pronásledovat ty největší a nejsilnější bouřky, které našli a to znamenalo mnohdy vzlety ve dvě, tři ráno, nebo dokonce už ve 21:30 večer s letem po celou noc. Když potom voláte řízení letového provozu stylem: NASA 809, jsem na trase severovýchodním Texasem, lovit bouřky a má trasa bude jen přes bouře. Řízení letového provozu to samozřejmě povolí, ale všichni piloti aerolinek v okolí si

Kosmotýdeník 555 (1.5. – 7.5.)

Co přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice? To vám opět shrne Kosmotýdeník, který se zaměří na ty nejzajímavější kosmonautické události posledních sedmi dní. Hlavní zpráva se bude tentokrát týkat České republiky, která se zařadila k prestižnímu klubu signatářů dohody Artemis accords, která českému průmyslu a českým vědcům umožní se podílet nejen na programu Artemis, ale otevírá také možnosti pro budoucí rozsáhlejší výzkum vesmíru. V dalších zprávách se zaměříme na dvě kosmické vycházky z Mezinárodní kosmické stanice, přeparkování lodi Crew Dragon, anebo na krásné záběry návratu aerodynamického krytu skrz atmosféru Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.

Příprava evropského servisního modulu pro Artemis II

Společnost Airbus se 3. května pochlubila čtveřicí fotografií, které zachycují nedávný průběh příprav druhého exempláře evropského servisního modulu lodi Orion, který je určen pro pilotovanou testovací misi Artemis II. Na fotografiích vidíme servisní modul po instalaci čtveřice skládacích fotovoltaických panelů. Po jejich instalaci byl servisní modul připraven na akustické zkoušky, během kterých bude vystaven intenzivnímu hluku, který odpovídá podmínkám při skutečném startu. Po této zkoušce dojde k odpojení panelů a jejich inspekci. Následně budou panely uloženy v ochranné dusíkové atmosféře, kde zůstanou dokud nepřijde čas na jejich definitivní instalaci na servisní modul. Připomeňme, že stále existuje možnost, že by se pilotovaná mise Artemis II mohla uskutečnit na konci roku 2024.

Testy fotovoltaických panelů družice GOES-U skončily

Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R (série se jmenuje podle první družice vypuštěné v jejím rámci) nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Tento kriticky důležitý test prověřoval, jak se pole pěti fotovoltaických panelů rozloží ze složené konfigurace, až se družice GOES-U dostane na požadovanou dráhu. Během zkoušky inženýři vyklápěli pětici panelů s pomocí odlehčovací konstrukce, která simulovala prostředí mikrogravitace na oběžné dráze. Každý z panelů měří na výšku přibližně 4 metry a na šířku 1,4 metru, přičemž váží zhruba 20,5 kg.

Kalibrátor pro Nancy Grace Roman Space Telescope

Důležitý subsystém pro nově připravovaný Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman byl nedávno doručen do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde byl instalován do přístroje WFI (Wide Field Instrument). Daný systém se označuje zkratkou sRCS (Simplified Relative Calibration System) a umožní astronomům s extrémní přesností měřit celkové množství světla, které vydávají kosmické objekty jako jsou galaxie a supernovy. Až Nancy Grace Roman Space Telescope v květnu 2027 odstartuje, budou vědci používat data ze sRCS k odhalení tajemství temné energie a temné hmoty, ale také k objevování exoplanet a studování mnoha oborů infračervené astronomie.

Danuri

Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Voyager nyní zvládne více vědy

Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.

Základní struktura nového amerického teleskopu

Primární nosná konstrukce, kterou můžeme přirovnat ke kostře teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope se přesunula do čisté místnosti Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Na této základní nosné konstrukci nyní postupně vyroste platforma, která bude sloužit jako podpůrný prvek celé kosmické observatoře. Po svém startu v květnu 2027 má Nancy Grace Roman Space Telescope odhalit kromě jiného tajemství temné energie a temné hmoty, ale kromě toho bude pátrat také po exoplanetách, které se pokusí i snímkovat. Jeho využití v infračervené astrofyzice však bude mnohem širší.

Data z InSight zpřesňují podobu jádra Marsu

V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.