sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².

BlackSky

Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.

SLS

NASA vybrala pro budoucí lety rakety Space Launch System horní stupeň Centaur, který se v současnosti používá na raketě Vulcan společnosti United Launch Alliance.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Zásah sondy DART změnil dráhu dvojplanetky kolem Slunce

Náraz sondy změnil dráhu celé dvojplanetky kolem Slunce. Mimo jiné tím bylo potvrzeno, že kinetický impaktor by mohl být vhodnou metodou planetární obrany pro odklon blízkozemní planetky. Nový výzkum odhalil, že když americká sonda DART v září 2022 záměrně narazila do měsíčku Dimorphos, nedošlo pouze ke změně pohybu zasaženého měsíčku kolem jeho hlavního průvodce. Náraz také posunul oběžnou dráhu obou planetek kolem Slunce. Didymos a Dimorhops navzájem spojené gravitací obíhají jeden kolem druhého kolem sdíleného těžiště, takže změny na jedné planetce ovlivní i tu druhou.

SLS s Centaur V

Kosmotýdeník 703 (2. 3. – 8. 3.)

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí stále se prodražující stupeň EUS a také zmrazí další vývoj SLS. V dalších tématech se podíváme na odlet lodi HTV-X od Mezinárodní kosmické stanice, vývoj nosiče Miura 5, španělské společnosti PLD a havárii japonské rakety KAIROS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Družice SWOT mapuje světové zásoby říčních vod

Řeky v průběhu roku stoupají a zase klesají, ale jak moc? Možná méně, než se dříve myslelo, jak naznačují nová data z americko-francouzské družice SWOT. Ta navíc pomáhá s odhalováním skrytých kontur říčních toků. Dnes však bude především řeč o tom, jak tato družice sledovala zvětšování a zmenšování řek po celý rok v rámci jednotlivých měsíců. Ukázalo se, že tento rozptyl je výrazně menší, než dřívější odhady na základě modelů. Rekordní sucho v Amazonii pravděpodobně ovlivnilo výsledky měření družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography). Zjištění také odhalují nové podrobnosti o podvodní topografii říčních koryt po celém světě.

NASA

Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.

Hubbleův teleskop a Euclid společně pozorovaly mlhovinu Kočičí oko

Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.

Carruthers Geocorona Observatory zahájila primární vědeckou misi

Sonda Carruthers Geocorona Observatory od americké agentury NASA zahájila 1. března svou primární, systematickou, ambiciózní a důkladnou vědeckou misi, která má trvat po dobu 24 měsíců. Sonda, která byla úspěšně vynesena v září 2025, zaměří své specializované, vědecké schopnosti na studium zemské exosféry, rozsáhlého, řídkého a vzdáleného oblaku vodíku, který tvoří nejvyšší, vnější a velmi řídkou část zemské atmosféry. Cesta sondy k tomuto významnému, dlouho plánovanému milníku byla poměrně dlouhá. Po startu, který proběhl 24. září 2025, se sonda Carruthers Geocorona Observatory vydala ke svému cílovému, vzdálenému pracovišti, libračnímu centru L1 soustavy Slunce – Země, kde se usadila 8. ledna. Z této strategické, výhodné pozice, která je vzdálená zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci, bude mít sonda neustálý, přímý a ničím nerušený výhled na zemskou exosféru. Když jsou vodíkové atomy v exosféře ozářeny Sluncem, vydávají jasný, charakteristický a snadno měřitelný ultrafialový svit, kterému se říká geokoróna. Carruthers Geocorona Observatory nese dvojici moderních, citlivých a precizních ultrafialových snímačů – jeden se širokým zorným polem a druhý naopak s úzkým. Ty budou společnými silami

Pomůže Slunce s extrakcí kyslíku na Měsíci?

Na náhledové fotografii vidíme, jak světlo prochází přes solární koncentrátor. Snímek byl pořízen 7. srpna 2025 a zachycuje pokroky projektu CaRD (Carbothermal Reduction Demonstration), který cílí na výrobu kyslíku ze simulovaného lunárního regolitu. Stejný postup by se dal využít i u jižního pólu Měsíce. Pro tuto zkoušku tým integroval solární koncentrátor, zrcadla a software. Po testování potvrdil výrobu oxidu uhelnatého.

Sondy EscaPADE jsou připraveny studovat Mars

Člověk by si skoro mohl povzdechnout: „Mars už není, co býval.“ Dříve teplá planeta s vodou obklopená hustou atmosférou je dnes chladná, suchá a její atmosférický závoj byl oškubán a odnesen pryč. Hlavním viníkem této změny je neustálý proud částic ze Slunce, kterému se říká sluneční vítr. Po dobu miliard let sluneční vítr odtrhal většinu atmosféry Marsu a způsobil, že planeta zchladla a její povrchová voda se vypařila. Nyní americké sondy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), které odstartovaly 13. listopadu 2025, aktivovaly své vědecké přístroje, s jejichž pomocí budou studovat, jak k tomu došlo a jak Slunce pokračuje v ovlivňování rudé planety. Zmíněné vědecké přístroje budou novými způsoby studovat kosmické počasí blízko Země i při cestě k Marsu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.