Malá družice podporovaná NASA, která byla v říjnu vypuštěna jako technologický demonstrátor, ztratila spojení se svým vlastníkem a provozovatelem, společností Starfish Space. NASA a společnost Starfish dospěly k závěru, že kosmickou loď nelze zachránit kvůli problému, který brání komunikaci mezi malou družicí a pozemními operátory.
NASA v sobotu oznámila soubor zakázek a aktualizací misí, jejichž cílem je rozšířit možnosti agentury v oblasti průzkumu, vědy a infrastruktury lunární základny. Tyto investice podpoří komerční robotické dodávky, lunární rover napájený jadernou energií s názvem PROMISE, služby v oblasti startů a orbitální dopravy a infrastrukturu na povrchu. Agentura spolupracuje s americkým průmyslem na vytvoření trvalé přítomnosti na jižním pólu Měsíce.
NASA pokračuje v plánech na přestavbu technického modelu marsovského roveru na zařízení, které v roce 2028 zamíří na Měsíc.
Úsilí NASA o vybudování lunární základny pokračovalo udělením zakázek na vývoj nové generace lunárních přistávacích modulů a také na zajištění dopravy pro některé mise.
Tento týden byl na kosmonautické události hodně bohatý. Dočkali jsme se několika startů (Electron, Ceres-2, Kinetica-2 a samozřejmě i Falcon 9), na nebe se také vznesl nový suborbitální raketoplán od Virgin Galactic a na Starbase pracují na přípravě dalšího letu Super Heavy Starship, který by mohl proběhnout už v pátek 13. listopadu. V hlavním tématu se budeme tentokrát věnovat průletu obou sond ESCAPADE, které využily průlet kolem Země a vydaly se k Marsu. V dalších tématech nás čeká dokončená modernizace energetických zdrojů Mezinárodní kosmické stanice, konec mise Swift či odklad čínské lunární mise Chang’e-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vývoj mise NASA Near-Earth Object (NEO) Surveyor pokračuje a největší součást kosmické sondy se postupně blíží podobě, v jaké odstartuje. Týmy nedávno dokončily instalaci solárních panelů na sluneční štít sondy, což je konstrukce navržená především k odstínění slunečního záření. Štít bude udržovat infračervený vesmírný dalekohled v chladu během vyhledávání blízkozemních asteroidů a komet a zároveň bude sondě dodávat elektrickou energii.
Dnes je to přesně 30 let od startu americké planetární sondy Mars Global Surveyor. Jejím hlavním cílem bylo komplexní mapování povrchu Marsu a studium jeho atmosféry, topografie, mineralogického složení a magnetického pole. Sonda odstartovala 7. listopadu 1996 na raketě Delta II z rampy LC-17A na floridském mysu Canaveral a na oběžné dráze Marsu pracovala přibližně devět let, přestože svou primární misi dokončila už v roce 2001. Data nasbíraná sondou pomohla například při výběru přistávací oblasti roverů Spirit i Opportunity a sonda samotná později zajišťovala retranslaci dat pro komunikaci s oběma vozítky.
Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.
Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.
Během více než 1 645 marsovských dnů měřil rover Perseverance agentury NASA jemné a ultrajemné částice marsovského prachu, které ulpívají na vzorcích materiálů skafandrů přepravovaných na palubě vozítka. Některé z těchto částic jsou natolik malé, že mohou proniknout do plic a dostat se do krevního oběhu. Výsledky výzkumu budou zveřejněny v úterý 27. října v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a mohly by ovlivnit konstrukci skafandrů a obytných modulů, postupy odstraňování prachu i zdravotní standardy pro budoucí mise NASA na Mars.
