HyPrSpace
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Věřili byste, že už jsou to čtyři roky od startu evropské rakety Ariane 5, která 25. prosince 2021 vynesla vlajkovou loď astronomie, Teleskop Jamese Webba? Čas letí skutečně jako bláznivý a s jeho tempem nic neuděláme. Můžeme si ale díky téměř třičtvrtě hodiny dlouhému videu od Evropské kosmické agentury prohlédnout některé z mnoha krásných fotek, které tato legendární americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř pořídila. A právě do období mezi svátky na konci rou se tohle video hodí dvojnásob -nejen jako připomínka výročí startu, ale i proto, že do tohoto období se podobná klidná a kochací videa skvěle hodí. Tak Vám přejeme příjemné kochání!
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Nick Hague se rozhodl ukončit svou kosmickou kariéru, která zahrnovala dvě kosmické mise a celkem 374 dní strávených Mezinárodní kosmické stanice. Hague pokračuje ve službě v amerických Kosmických silách, kde má hodnost brigádního generála. Poprvé se na oběžnou dráhu dostal v březnu 2019 na palubě Sojuzu MS-12, kdy absolvoval svou první dlouhodobou misi jako letový inženýr expedic 59 a 60 na ISS. Během 203 dní na oběžné dráze uskutečnil tři výstupy do volného prostoru pro modernizaci stanice. Podílel se také na vědeckých výzkumech v oblasti biologie, lidské fyziologie, materiálového inženýrství a technologických demonstrací.
Agentura NASA zveřejnila aktualizaci ohledně sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Pozemní personál se stále snaží kontaktovat sondu, která se naposledy ozvala 6. prosince. Ve spolupráci se sítí antén DSN (Deep Space Network) se řídící tým mise snaží poslat sonda pokyny k obnovení funkcí a zároveň anténami poslouchá, zda nezachytí od sondy odpověď. Experti také pokračují v analýze fragmentů sledovacích dat získaných 6. prosince během rádiové vědecké kampaně. Tato informace je využívána k vytvoření časové osy možných událostí a identifikaci pravděpodobné příčiny problémů. V rámci těchto snah se 16. a 20. prosince se tým ovládající marsovské vozítko Curiosity rozhodl použít kamery MastCam na hlavě roveru a zkusit s nimi vyfotit MAVEN na oběžné dráze, ale sonda na fotkách vidět nebyla.
Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.
Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.
Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.