sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Observatoř SPHEREx dokončila první kosmickou mapu, která nemá obdoby

Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.

Malé galaxie možná nemají černé díry — Chandra mění náš pohled na formování vesmíru

Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.

Jared Isaacman

Kosmotýdeník 692 (15. 12. – 21. 12.)

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Donald Trump podepsal nové exekutivní nařízení věnované kosmonautice

Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.

Gateway (prosinec 2025)

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda Cruze zavázal k „plnému a včasnému dodržení“ ustanovení zákona H.R.1 z 4. července. Část zákona, týkající se NASA, financuje program lunární orbitální kosmické stanice Gateway a výrobu dvou nosných raket SLS pro pilotované návštěvní a montážní mise Artemis IV a Artemis V. Součástí Isaacmanova vyjádření byla slova, že je za obě mise vděčný. V průběhu obou misí má polovina jejich čtyřčlenných posádek přejít z Gateway do připojeného lunárního landeru a v něm odletět na několikadenní pobyt na povrchu Měsíce.

Na oběžnou dráhu vyrazily první DiskSaty

Demonstrační mise pro ověření technologií družic DiskSat, kterou podporuje agentura NASA, má prověřit chování nové malé družicové platformy navržené pro rozšíření možností současných malých družic. Projekt DiskSat demonstruje výhody ploché architektury ve tvaru disku oproti konvenčnímu designu CubeSatu a jeho cílem je umožnit levnější kosmické mise, rozšířit vědecké možnosti a zvýšit celkový přístup do kosmického prostoru. Testovací mise čtyř družic DiskSat odstartovala 18. prosince v 6:03 SEČ na raketě Electron od firmy RocketLab z rampy LC-2 na kosmodromu Wallops Island ve Virginii.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.