Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Téměř tři čtvrtě roku uplynulo od vydání posledního dílu našeho seriálu Ve stopách Zvídavosti. Ačkoliv se jedná o seriál nepravidelný, byla tato pauza dlouhá až moc. Pokud jsou mezi námi čtenáři, kteří si tento seriál oblíbili, mohu jim sdělit potěšující zprávu – seriál nekončí. Dnes jsme si pro Vás připravili opět dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity. Spatříme tak úžasné pohledy na místa, která jsou a ještě několik let lidem nepřístupná. Naštěstí máme robotické průzkumníky, kteří nám mohou detailní pohledy na tato vzdálená místa alespoň zprostředkovat.
Když 4. dubna 1983 před polednem zaklapl vstupní poklop Challengeru a posádka osaměla v jeho útrobách, Story se rozhodl, že nebude čekat několik hodin na zádech. Odpoutal se a sedl si na opěradlo svého křesla, které, stejně jako celý raketoplán, bylo ve vertikální poloze. Velitel Paul Weitz se nechal slyšet, že jestli se Story nedokáže dostat zpátky do svých popruhů, nehodlá kvůli tomu odkládat start. Řekl to samozřejmě v dobrém rozmaru, ale myslel to smrtelně vážně. Jakmile se přiblížila chvíle startu, Story se uvelebil opět ve svém křesle a čekal na životní jízdu. Ve 13:30 místního času se rozeřvaly tři motory SSME v zádi orbiteru, následovány o pár okamžiků později dvěma pomocnými motory na tuhé palivo, známými jako SRB. Tento start měl proběhnout s využitím nových, odlehčených motorů SRB a odlehčené nádrže ET, na jejímž hřbetě raketoplán seděl. Pro všechny na palubě to byla divoká směsice hluku, vibrací, přetížení a nádherného pohledu na oblohu, měnící svou barvu z modré přes indigovou modř až k naprosté černi. Za osm a půl minuty se Challenger nacházel
Hodiny ve střední Evropě dnes ukazovaly 3:44, když se z trampy 41 na floridském mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V. Nepotkal ji jediný odklad, všechno jelo jako po másle. Na své palubě nesla 4 identické družice MMS, které budou kroužit kolem Země po velmi protáhlé oběžné dráze. V nejvyšším bodě se vzdálí na 70 160 od Země, nejblíže se dostanou 585,2 km k naší planetě. Jejich úkolem je studovat chování zemského magnetického pole a jeho reakce na změny kosmického počasí. Satelitům jsme se věnovali v tomto článku. Dnes Vám v krátkém článku přinášíme záznam povedeného startu.
Včera velmi brzy ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 3:07, se návratová kabina lodi Sojuz TMA-14M dotkla zemského povrchu. Do kazašské stepi u města Džezkazgan přistáli Barry Wilmore z USA a Alexander Samokuťajev s Jelenou Serovovou z Ruska. Úspěšně tak zakončili 167 dní dlouhý pobyt na ISS. Po jejich odletu zůstal na Mezinárodní vesmírné stanici tříčlenný tým tvořící základ 43. dlouhodobé expedice. Ta se na plný počet šesti osob doplní již za pár dní, ale nepředbíhejme. Dnes jsme si pro Vás připravili speciální fotočlánek, který zmapuje oddělení od stanice i následné přistání od začátku až do konce.
Dnes v 16:30 našeho času by mělo na základně Promontory v americkém státě Utah dojít ke zkušebnímu zážehu největšího motoru na tuhá paliva na světě. Tento pětisegmentový motor bude jednou vynášet k obloze nové americké rakety SLS, je proto potřeba technologii důkladně otestovat. Jak jsme informovali už včera v tomto článku, dnešní zkouška má ověřit upravenou izolaci motoru, jeho avioniku, nebo zvětšenou trysku. Před zážehem bude motor zahřán na 32°C, což bude simulovat start v letních měsících. V dnešním článku můžete celou zkoušku sledovat živě.
Jestli jste se domnívali, že se jedná o další zakázku kosmického pohřebnictví firmy Celestis, jejíž služby na konci 90.let minulého století využil i Gene Roddenberry, autor slavného seriálu Star Trek, respektive jeho pozůstalá manželka , tak jste vedle jak ta jedle. John, Paul, George a Ringo jsou totiž rozlišovací označení čtyř identických sond k výzkumu magnetosféry Země. Celý projekt nese označení MMS (Magnetospheric Multiscale Mission) a měl by nám pomoci objasnit procesy, které se v magnetosféře odehrávají, tak komplexně jako žádný jiný projekt před ním.
QM-1 – za touto zkratkou najdeme první ostrý test vylepšeného motoru na tuhá paliva, který známe z dob raketoplánů. Oproti nim ale bude o 25% větší a stane se tak největším motorem na tuhá paliva na světě. Tyto motory mají v první fázi letu pomáhat chystané raketě SLS, je proto potřeba je důkladně vyzkoušet. Proto přichází zkouška QM-1 (Qualification Motor -1), která proběhne už zítra, tedy 11. března v 16:30 našeho času. Dá se očekávat přímý přenos na NASA TV – určitě bychom k tomu zítra vydali samostatný článek. Dnes jsme si pro Vás připravili dvě infografiky, které se týkají právě zkoušky QM-1, které jsme navíc přeložili do češtiny.
Už na počátku šedesátých let uvažovala NASA o náboru členů vědecké obce coby potenciálních astronautů. Tento plán pak prošel mnohými peripetiemi, nakonec však v průběhu podzimu 1964 NASA oznámila, že hledá do svého astronautického kádru vědecké pracovníky, kteří splňují následující kritéria: věk do 34 let, maximální výška 182 cm, bakalářský nebo doktorský titul v oblasti přírodních věd, techniky nebo medicíny, eventuálně odpovídající ekvivalent praxe. Spolu s dalšími náležitostmi měly být přihlášky zaslány NASA nejpozději do 31. prosince 1964. V té době Story Musgrave získával svou atestaci v nemocnici v Lexingtonu. V létě zahlédl v jakémsi časopise noticku o kroku, který se NASA chystá učinit a najednou si byl jistý, že jeho život bude směřovat do vesmíru. Neměl žádný pocit nerozhodnosti, zda zůstat, či nezůstat u chirurgie. Absolutně bez váhání se během zlomku sekundy rozhodl a své další úsilí napřel směrem k vesmíru. Protože první výběr astronautů-vědců už nemohl stihnout, rozhodl se pro další studium – podle jeho názoru mu tak měly stoupnout šance pro přijetí do kádru NASA. Po ročním úsilí měl v roce 1966 v ruce
Tento týden se nesmazatelně zapsal do historie výzkumu vesmíru hlavně díky sondě Dawn, které se jako první podařilo usadit na orbitě trpasličí planety Ceres. My se však v kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem. Podíváme se například na čtyři nové lety k ISS, které si NASA objednala na rok 2017, nebo se zaměříme na explozi meteorologické družice DMSP-F13. Ve zkratce se porozhlédneme i po dalších událostech uplynulého týdne, které ovlivnily svět kosmonautiky. Přeji hezkou neděli a příjemné čtení.
Příštím americkým průzkumníkem Rudé planety se má stát americká sonda InSight, která se na svou cestu vydá už příští rok. Pokdud půjde všechno podle plánu, měla by v září 2016 dosednout do oblasti Elysium Planitia. Tady bude po dobu minimálně jednoho roku provádět měření zaměřená na studium vnitřní struktury planety – ve výbavě bude i seismometr. Vědci nyní představili primární přistávací lokalitu, na kterou by se v dalších týdnech měla zaměřit sonda MRO, která pořídí detailní fotky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.