sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mesic

Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci

15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.

Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vladimír Wagner – Kosmické záření a ochrana před ním (31.1.2024)

Cestování kosmickým prostorem je patrně snem každého z nás. Rádi bychom se vypravili k vzdáleným hvězdám, na Mars, na Měsíc anebo bychom alespoň chtěli strávit pár dní na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Cesty kosmickou lodí sebou ale přináší řadu rizik a jedním z nich jsou účinky kosmického záření. Abychom jako lidské bytosti zvládli cestu mimo ochranu zemského magnetické pole Země, musíme se před tímt zářením umět chránit. V dnešní přednášce se dozvíte, co je to vlastně kosmické záření, jaké jsou jeho druhy a jak jej můžeme měřit. Podíváme se také, jak určovat množství radiace a čím hrozí nám či kosmické lodi. Každé nebeské těleso je také kosmickým zářením ovlivněno jinak. O těchto a dalších zajímavých aspektech kosmického záření nám v dnešní přednášce poví více RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.

Nova-C otestuje novou měrku paliva

Na Zemi je snadné změřit, kolik paliva máte v nádrži, protože gravitace přitahuje kapaliny ke dnu nádrže. Oproti tomu určení množství paliva, které se přelévá v nádržích kosmické sondy, je mnohem náročnější. „Vzhledem ke slabé gravitaci se kapalina neusadí u dna nádrže, ale spíše pokryje stěny a může se tak nacházet v zásadě kdekoliv,“ vysvětluje Lauren Ameen, zástupkyně manažera projektové kanceláře pro řízení portfolia kryogenních kapalin na Glennově středisku v Clevelandu a dodala: „Z tohoto důvodu je velmi náročné určit, kolik pohonných látek máte v nádrži k dispozici. Tento údaj je přitom hodně důležitý, abyste mohli maximalizovat dobu trvání Vaší mise a naplánovali, kolik pohonných látek musí být v nádrži před startem.“

Cesta ke štěpným zdrojům energie pro Měsíc

Agentura NASA nyní dokončuje úvodní fázi svého projektu Fission Surface Power, který se zaměřuje na vývoj návrhových konceptů malého štěpného jaderného reaktoru, který by vyráběl elektřinu a dal by se využít v rámci demonstrační mise na Měsíc. Jeho vývoj by zároveň podpořil budoucí návrhy podobných zařízení pro Mars. NASA v roce 2022 udělila tři kontrakty za 5 milionů dolarů, přičemž každý komerční partner dostal za úkol vypracovat prvotní návrh, který obsahuje reaktor, systém pro konverzi energie, systém pro hospodaření s teplem, systém pro správu elektrického výstupu a distribuční systémy. Komerční partneři měli také odhadnout ceny svých projektů, vypracovat časový harmonogram, který by vedl k systému schopnému podporovat po dobu nejméně deseti let lidskou přítomnost na Měsíci.

Jedna z kamer SCALPSS.

Malé kamery prozkoumají interakci landeru s regolitem

Až bude lunární lander Nova-C od firmy Intuitive Machines klesat k povrchu Měsíce, bude směrem dolů hledět čtveřice maličkých kamer od NASA, které mají za úkol pořizovat snímky odhalující, jak se povrch Měsíce mění vlivem interakce s proudem spalin z raketového motoru. Systém SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) vznikl na Langley Research Center v městě Hampton, stát Virginia. Výsledkem vývoje je soubor kamer, které jsou umístěny v blízkosti základny landeru a mají pořizovat snímky v průběhu sestupu a po něm. S využitím metody tzv. stereo fotogrammetrie dokáží experti z Langley využít překrývajících se míst na snímcích k tomu, aby vytvořili trojrozměrný model povrchu.

Družice LRO

Jak sonda LRO zaměřila laserem indický lunární lander

Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.

LRO vyfotila japonský lander SLIM

19. ledna v 16:20 našeho času dokázal na Měsíci přistát lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) od agentury JAXA. Japonsko se tak stalo historicky pátým státem světa, kterému se podařilo přistát na Měsíci. O pět dní později prolétávala nad přistávací oblastí americká sonda LRO a podařilo se jí vyfotit lander SLIM. Sonda LRO prolétávala v danou chvíli ve výšce 80 kilometrů nad terénem a využila svou kameru LROC, které se právem přezdívá měsíční teleobjektiv. V minulosti už dokázala vyfotit místa přistání programu Apollo i další pozůstatky různých sond. Světlé pruhy v levé části náhledového snímku našeho článku tvoří kameny, které byly vyvrženy z relativně mladého kráteru Shioli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.