Advanced Space
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.
Boeing stále spolupracuje s NASA na stanovení termínu, kdy komerční pilotovaná kosmická loď CST-100 Starliner poletí na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Firma Catalyst Space oznámila, že družici LINK, která měla povytáhnout teleskop Swift, potkala během uvádění do provozu závada. Řídící středisko ztratilo schopnost družici stabilizovat. LINK rotuje v několika osách a ztratila možnost komunikace.
Elon Musk oznámil, že za Starship S40, která přečkala dopad na hladinu při 13.letovém testu míří loď, která ji zachrání.
Společnost Blue Origin využije Stennisovo vesmírné středisko NASA k testování horních stupňů rakety New Glenn, zatímco bude přestavovat svůj startovací komplex na Cape Canaveral.
Startup Orbes z jižní Kalifornie oznámil 27. července dohodu o vyslání Exo-ORB, samostatně létající družice, která bude pořizovat snímky bezpilotní vesmírné stanice Symphony Space.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Sphinx Defense kontrakt v hodnotě 287 milionů dolarů na vývoj pozemního softwaru pro příští generaci vojenské družicové komunikace. Tento systém bude tvořit důležitou součást amerického strategického systému velení, řízení a komunikace jaderných sil.
Operátoři družic uvítali možnost získat více než 6 miliard dolarů za rychlé uvolnění horní části frekvenčního pásma C, které chce americká Federální komise pro komunikace (FCC) v příštím roce vydražit. Další miliardy dolarů mají být určeny na pokrytí nákladů spojených s přechodem, včetně nákladů na nové geostacionární družice a dalších souvisejících výdajů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.
Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.
Tento týden jsme se dočkali jak burácení raketových motorů, tak zajímavých informací z blízkého vesmíru. Pojďme si některé zajímavé věci připomenout v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Jako první se ve velkém tématu zaměříme na velmi zajímavý let a zánik lodi Cygnus OA-6, který byl tentokrát opravdu napínavý. Nevynecháme ani dva starty, které se tento týden udály, či netradičně to, kde strávil víkend redakční tým Kosmoanutixu. Přeji hezké čtení a příjemnou neděli.
Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.
Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je však potřeba vykonat ještě hodně práce v širokém spektru oborů a posunout mnohé vědní disciplíny ještě o notný kousek dál. Přitom mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Je jím Měsíc. Posledních několik desetiletí je sice poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit.
Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.
Druhý a současně poslední speciální díl seriálu Kosmický šatník bych rád věnoval dvěma zajímavým oblekům, které spolu sice přímo nesouvisejí, přesto se na nich dá z určitého hlediska najít několik podobných znaků. Prvním z nich je fakt, že byly navrženy, vyrobeny a testovány stejnou firmou. Druhým shodným znakem pak je nasazení obou skafandrů – nebo snad lépe řečeno jejich nenasazení. Dva obleky, jimž se dnes budeme věnovat, totiž vznikly v rámci programů, jež přímo soutěžily s podobnými programy druhé kosmické velmoci a oba programy také zanikly dříve, než došly do pilotované fáze. Řeč bude o skafandrech pro nerealizovaný sovětský lunární program N1-L3 a o záchranných skafandrech podobně neslavně ukončeného programu sovětského raketoplánu. Dnes se vyjímají už jen coby exponáty v muzeu mateřského závodu, ale ve své době se jednalo o velmi zajímavé ukázky technologie…
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
NASA právě uvolnila na veřejnost úchvatný snímek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled zaujme nádherný detailní záběr naší Země s obrysy Afriky, jižní Ameriky nebo Arabského poloostrova. Na zvětšeném záběru je dobře vidět také evropský kontinent. Snímek je tak detailní, že snadno rozlišíme rozsáhlou oblačnost nad střední Evropou. Spodní části snímku však dominuje neméně úchvatná scenérie našeho Měsíce. Takový snímek může pořídit jen sonda obíhající kolem něj. „Snímek je prostě úžasný,“ řekl k tomu Noah Petro, zástupce šéfa vědeckého týmu LRO z Goddardova střediska vesmírných letů. „Obrázek připomíná slavný snímek Blue Marble z Apolla 17, který pořídil před 43 lety Harrison Schmitt a kterému také dominuje Afrika.“ S tímto obrázkem se možná setkal i nejeden žák, protože byl jedním z často používaných obrázků našich učebnic zeměpisu (pozn. autora článku).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.