Impulse Space
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
Britská společnost Surrey Satellite Technology Ltd. (SSTL) známá především vývojem malých družic, pomůže s výstavbou velkého vesmírného dalekohledu Lazuli financovaného ze soukromých zdrojů.
Meridian International Center dnes oznámilo návrat svého Fóra o vesmírné diplomacii: Sdílené horizonty, fóra věnovaného rozvoji spolupráce ve vesmíru.
Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².
Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.
Německý startup Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámil, že plánuje první start rakety RFA ONE na toto léto.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je však potřeba vykonat ještě hodně práce v širokém spektru oborů a posunout mnohé vědní disciplíny ještě o notný kousek dál. Přitom mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Je jím Měsíc. Posledních několik desetiletí je sice poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit.
Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.
Druhý a současně poslední speciální díl seriálu Kosmický šatník bych rád věnoval dvěma zajímavým oblekům, které spolu sice přímo nesouvisejí, přesto se na nich dá z určitého hlediska najít několik podobných znaků. Prvním z nich je fakt, že byly navrženy, vyrobeny a testovány stejnou firmou. Druhým shodným znakem pak je nasazení obou skafandrů – nebo snad lépe řečeno jejich nenasazení. Dva obleky, jimž se dnes budeme věnovat, totiž vznikly v rámci programů, jež přímo soutěžily s podobnými programy druhé kosmické velmoci a oba programy také zanikly dříve, než došly do pilotované fáze. Řeč bude o skafandrech pro nerealizovaný sovětský lunární program N1-L3 a o záchranných skafandrech podobně neslavně ukončeného programu sovětského raketoplánu. Dnes se vyjímají už jen coby exponáty v muzeu mateřského závodu, ale ve své době se jednalo o velmi zajímavé ukázky technologie…
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
NASA právě uvolnila na veřejnost úchvatný snímek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled zaujme nádherný detailní záběr naší Země s obrysy Afriky, jižní Ameriky nebo Arabského poloostrova. Na zvětšeném záběru je dobře vidět také evropský kontinent. Snímek je tak detailní, že snadno rozlišíme rozsáhlou oblačnost nad střední Evropou. Spodní části snímku však dominuje neméně úchvatná scenérie našeho Měsíce. Takový snímek může pořídit jen sonda obíhající kolem něj. „Snímek je prostě úžasný,“ řekl k tomu Noah Petro, zástupce šéfa vědeckého týmu LRO z Goddardova střediska vesmírných letů. „Obrázek připomíná slavný snímek Blue Marble z Apolla 17, který pořídil před 43 lety Harrison Schmitt a kterému také dominuje Afrika.“ S tímto obrázkem se možná setkal i nejeden žák, protože byl jedním z často používaných obrázků našich učebnic zeměpisu (pozn. autora článku).
V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Každý z nás tu situaci zná: nějaká součást domácnosti se z ničeho nic přestane chovat způsobně a je zapotřebí její oprava. Může se to týkat domácích spotřebičů, jízdního kola, automobilu. Pro nás, pozemšťany, není velký problém buďto stávkující předmět přimět k poslušnosti vlastními silami, eventuálně jej svěřit do rukou odborníkům. Co však nastane, když se v podobné situaci ocitnou kosmonauti? Co mohou dělat v případě, že jsou hodně daleko od nejbližšího servisu? Právě o tom pojednává náš dnešní žebříček Top 5. Je nutno předeslat, že každá oprava ve vesmíru je svým způsobem výjimečná a vybrat reprezentativní vzorek je velmi těžký úkol. Připravme si tedy montérky, brašnu s nářadím a pusťme se do toho!
Náš prázdninový seriál TOP 5 přichází se svým již čtvrtým dílem a ještě než se začneme věnovat vozítkům, či roverům, které brázdily a brázdí mimozemské světy, dovolte mi, abych Vám poděkoval za skvělá hodnocení dosavadních dílů. Takový úspěch jsme u tohoto seriálu opravdu nečekali. Ale teď už vzhůru na velmi specifický typ kosmické sondy. Kosmická vozítka jsou obecně mezi lidmi celkově hodně oblíbená, protože je k jejich provozu nutné úspěšné přistání, což bývá často hodně komplikované. Vozítko se navíc pohybuje, takže může stále přinášet nové a nové fotky. Díky tomu, že nefotí z oběžné dráhy, ale od objektů zájmu jej dělí pouhé desítky (často i jednotky) centimetrů, může pořizovat mimořádně detailní měření.
Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.
Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.