NASA
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Společnost Atmos Space Cargo získala 25,7 milionu eur na provedení série misí s návratovým zařízením Phoenix 2, dále pak na práci na větší družici.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.
Společnost Northrop Grumman 21. dubna oznámila, že v prvním fiskálním čtvrtletí zaznamenala ztrátu 71 milionů dolarů související s anomálií boosteru na tuhé palivo rakety Vulcan.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.
Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.
To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.
Dnes ve 21:00 podepíše americký prezident směrnici Space Policy Directive. Ta by měla namířit pozornost NASA k Měsíci a Marsu. Živý přenos 11. prosince 20:41
Měří čas s přesností na bilióntinu sekundy a daly by se využít pro sondy mířící k Měsíci – řeč je o zařízení, které vyvinula malá firma z Lotyšska a které zaujalo i Evropskou kosmickou agenturu. „Dalo by se říct, že na poli přesnosti jsme dosáhli úrovně Ferrari zatímco využíváme technologie z traktoru,“ popisuje trefně nízkou výrobní cenu nového přístroje Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech a dodává: „Poskytujeme extrémní přesnost měření času při použití běžné elektroniky. Systém je tak přesný, že dokáže změřit čas, během kterého urazí světlo jediný centimetr.“
Společnost Bigelow Aerospace včera vypustila do éteru velmi zajímavou informaci. Ve spolupráci s firmou United Launch Alliance by chtěla dostat na oběžnou dráhu Měsíce nafukovací modul B330 (viz náš starší článek), který by zde mohl sloužit jako základní stavební kámen pilotované stanice. Bude zajímavé sledovat, jak, kdy a zda vůbec se tento plán podaří realizovat. Dojde k jeho integraci do projektu stanice Deep Space Gateway, což má být nástupce Mezinárodní vesmírné stanice – právě u Měsíce, nebo budou oba projekty existovat společně? To zatím nevíme, ale plány jsou to zajímavé.
Ve čtvrtek potvrdil Mike Pence, viceprezident USA, záměr letět nejprve na Měsíc, jako předstupeň cesty na Mars. Stalo se tak na zasedání obnovené Národní rady pro vesmír. Pence uvedl, že základna na Měsíci je kritickým mezičlánkem k eventuálním letům dál, například na Mars a obecně, že posílí americké zájmy a kosmický program směřující k využití vesmíru. Lety k Měsíci mají posloužit jako test nových technologií, jako základna dál, než je nízká oběžná dráha a jako odrazový můstek k robotickým i lidmi řízeným misím na Mars.
Čínská mise pro odběr vzorků se odkládá až na září 2018. Důvodem odkladu je vyšetřování nehody zatím poslední rakety Dlouhý pochod 5. 1. října 10:58
Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.
Sojuz dovezl novou posádku na ISS, Íránci odstřelili raketu nejistého účelu, na kosmodromu na Floridě se objevil dokončený horní stupeň pro první let SLS a firma Astrobotic představila plán vyslat v roce 2019 první exemplář svého nákladního modulu na povrch Měsíce. Z kosmonautického hlediska pořádně napěchovaný týden. V Kosmotýdeníku se podíváme ještě na události, které by vám rozhodně neměly ujít. Například dva týmy z Evropy testovaly měsíční vozítka. Podobné testování má i NASA, ale ta k tomu využívá pískoviště. V dalších zprávách se podíváme na fotky ze startu Sojuzu a na další detaily. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.