sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

York Space Systems

Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

FAA

Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

HEO

Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.

NOAA

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.

Exotrail

Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.

Space Debris 2026

Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

GOVSATCOM

Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: lisa

Pohonný systém mise LISA připraví firma Thales Alenia Space

Společnost Thales Alenia Space, společný podnik firem Thales (67% podíl) a Leonardo (33 %), podepsala kontrakt ve výši 16,5 milionů Eur s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury. Smlouva se netýká ničeho menšího než dodávky pohonného subsystému pro tuto misi. Oficiální tisková zpráva sice avizuje, že by se LISA měla stát první kosmickou observatoří vyhrazenou pro pozorování gravitačních vln, ale toto prvenství zatím není vůbec jisté. Důležité ale je, že Thales Alenia Space bude ve Spojeném království zodpovídat za design, výrobu, sestavování systémů, integraci a testy pohonného systému. Tento kontrakt na fázi B2 bude následován fázemi C a D s celkovou hodnotou smluv 89,5 milionů Eur.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 2. díl

Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického.

Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Členské státy ESA se zavázaly k největším příspěvkům

Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.

Vizualizace observatoře LISA.

Thales Alenia Space zajistí klíčové prvky mise LISA

Společnost Thales Alenia Space, společný projekt mezi firmami Thales (67 %) a Leonardo (33%) podepsala dohodu s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) v hodnotě 263 milionů Euro. LISA bude první kosmickou observatoří vyhrazenou ke studiu gravitačních vln. LISA se tak zaměří na tato zvlnění časoprostoru vytvářená masivními zrychlujícími objekty, která předpověděla obecná teorie relativity od Alberta Einsteina. LISA bude tento fenomén studovat s přesností a ve frekvenčním rozmezí, které není možné měřit ze Země.

Prototyp pro chystanou observatoř gravitačních vln LISA

NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.

Vývoj vesmíru podle WMAP v jednom obrázku. Zcela vlevo je jasně viditelný velký třesk, kousek dále reliktní záření. Přes první hvězdy a galaxie se tak dostáváme až k dnešku, který představuje sonda WMAP. Snímek poměrně hezky ukazuje, že období oddělení reliktního záření od látky je nejstarší doba z níž můžeme získat elektromagnetický signál.

Prvních 380 000 let aneb horkým Velkým třeskem

Velký třesk jako pojem má ve skutečnosti dva různé významy. V běžném jazyce, popřípadě v některých oborech fyziky, jej chápeme jako jeden přesný okamžik, kdy vznikl vesmír a tím i prostor a čas. Všechno dalšího, co se poté v kosmu odehrávalo bylo tedy nějakou dobu po Velkém třesku. V kosmologii ovšem chápeme tento termín dosti odlišně. Míníme jím celou prvotní fázi existence vesmíru a to od jeho samotného vzniku až po dobu, kdy se dnešní reliktní záření oddělilo od látky, tedy do času 380 000 let po počátku. V našem pojetí tedy Velký třesk nebyl jediný kratičký okamžik, ale trval 380 000 roků. Děje, které se v této epoše odehrály byly natolik zásadní, že s trochou nadsázky můžeme říci, že tehdy vesmír zažíval skutečný život, zatímco dnes už je to jen jakési dožívání. Proto se nyní podíváme na události, které se v té době odehrály podíváme detailněji.

Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

Znázornění principu metody Pulsar Timing Array (PTA)

PTA a gravitační vlny

Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.

Vizualizace projektu LISA

Top 5 fyzikálních observatoří budoucnosti

Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.