Reditus Space
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.
Společnost FLEXELL SPACE, vývojář vesmírných solárních řešení nové generace, oznámila, že dokončila kolo financování série A ve výši 20 milionů dolarů.
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Jedna z těchto snah o omezení dopadů byla formalizována 5. května, když ESA přidělila kontrakt za 26,1 milionů Eur firmě Thales Alenia Space za vývoj teleskopů mise. Celkem budou misi LISA tvořit tři navzájem spolupracující sondy, které mají detekovat gravitační vlny z významných kosmických událostí, jako jsou srážky černých děr. Když ESA misi začátkem roku 2024 přijala, očekávalo se, že NASA poskytne část palubních subsystémů včetně laserových systémů, teleskopů a zařízení pro redukci rušení elektromagnetickými náboji.
Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.
V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se nezdržujme a pojďme na to. A začněme tentokrát na povrchu Země u observatoře LIGO, na něco o kosmických misích se můžete těšit na konci článku.
Společnost Thales Alenia Space, společný podnik firem Thales (67% podíl) a Leonardo (33 %), podepsala kontrakt ve výši 16,5 milionů Eur s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury. Smlouva se netýká ničeho menšího než dodávky pohonného subsystému pro tuto misi. Oficiální tisková zpráva sice avizuje, že by se LISA měla stát první kosmickou observatoří vyhrazenou pro pozorování gravitačních vln, ale toto prvenství zatím není vůbec jisté. Důležité ale je, že Thales Alenia Space bude ve Spojeném království zodpovídat za design, výrobu, sestavování systémů, integraci a testy pohonného systému. Tento kontrakt na fázi B2 bude následován fázemi C a D s celkovou hodnotou smluv 89,5 milionů Eur.
Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického.
Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.
Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.
Společnost Thales Alenia Space, společný projekt mezi firmami Thales (67 %) a Leonardo (33%) podepsala dohodu s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) v hodnotě 263 milionů Euro. LISA bude první kosmickou observatoří vyhrazenou ke studiu gravitačních vln. LISA se tak zaměří na tato zvlnění časoprostoru vytvářená masivními zrychlujícími objekty, která předpověděla obecná teorie relativity od Alberta Einsteina. LISA bude tento fenomén studovat s přesností a ve frekvenčním rozmezí, které není možné měřit ze Země.
NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.
Velký třesk jako pojem má ve skutečnosti dva různé významy. V běžném jazyce, popřípadě v některých oborech fyziky, jej chápeme jako jeden přesný okamžik, kdy vznikl vesmír a tím i prostor a čas. Všechno dalšího, co se poté v kosmu odehrávalo bylo tedy nějakou dobu po Velkém třesku. V kosmologii ovšem chápeme tento termín dosti odlišně. Míníme jím celou prvotní fázi existence vesmíru a to od jeho samotného vzniku až po dobu, kdy se dnešní reliktní záření oddělilo od látky, tedy do času 380 000 let po počátku. V našem pojetí tedy Velký třesk nebyl jediný kratičký okamžik, ale trval 380 000 roků. Děje, které se v této epoše odehrály byly natolik zásadní, že s trochou nadsázky můžeme říci, že tehdy vesmír zažíval skutečný život, zatímco dnes už je to jen jakési dožívání. Proto se nyní podíváme na události, které se v té době odehrály podíváme detailněji.
Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.