LISA

  • Budeme odhalovat exoplanety s pomocí gravitačních vln?

    Budeme odhalovat exoplanety s pomocí gravitačních vln?

    Momentálně vyvíjená kosmická observatoř LISA (Laser Interferometer Space Antenna) má detekovat gravitační vlny, tedy drobná zvlnění časoprostoru způsobená obíhajícími hmotami. Nyní se objevily hned dvě studie vedené astrofyziky z NASA, které podrobně ukazují, jak by LISA mohla po celé naší galaxii odhalovat nové a jedinečné populace exoplanet, tedy světů, které leží mimo naší Sluneční soustavu.

  • NASA hlásí další krok ve vývoji svého podílu na misi LISA

    NASA hlásí další krok ve vývoji svého podílu na misi LISA

    Agentura NASA se pochlubila dalším krokem ve vývoji nového celoskleněného teleskopu pro misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna), tedy kosmickou observatoř navrženou k detekci vlnění časoprostoru, které známe jako gravitační vlny. Společnost L3Harris Technologies má pro NASA navrhnout, sestavit a integrovat nový teleskop. Tento zkušební exemplář, označovaný jako Engineering Test Unit, představuje poslední krok před výrobou letového hardwaru. Mise LISA, kterou vede Evropská kosmická agentura, má odstartovat zhruba v polovině 30. let. NASA se jako partner projektu podílí na dodávkách teleskopů a dalšího klíčového hardwaru a poskytuje také inženýrskou a vědeckou podporu. Cílem mise je lépe porozumět tomu, jak vesmír funguje. Misi LISA bude tvořit trojice sond, které […]

  • Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy

    Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, […]

  • ESA zahájila vývoj náhrad podílu NASA na misi LISA

    ESA zahájila vývoj náhrad podílu NASA na misi LISA

    Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Jedna z těchto snah o omezení dopadů byla formalizována 5. května, když ESA přidělila kontrakt za 26,1 milionů Eur firmě Thales Alenia Space za vývoj teleskopů mise. Celkem budou misi LISA tvořit tři navzájem spolupracující sondy, které mají detekovat gravitační vlny z významných kosmických událostí, jako jsou srážky černých děr. Když ESA misi začátkem roku 2024 přijala, očekávalo se, že NASA poskytne část palubních subsystémů včetně laserových systémů, teleskopů a zařízení pro redukci rušení elektromagnetickými náboji.

  • Pokračuje vývoj prototypů systémů pro misi LISA

    Pokračuje vývoj prototypů systémů pro misi LISA

    Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.

  • Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 3. díl

    Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 3. díl

    V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se nezdržujme a pojďme na to. A začněme tentokrát na povrchu Země u observatoře LIGO, na něco o kosmických misích se můžete těšit na konci článku.

  • Pohonný systém mise LISA připraví firma Thales Alenia Space

    Pohonný systém mise LISA připraví firma Thales Alenia Space

    Společnost Thales Alenia Space, společný podnik firem Thales (67% podíl) a Leonardo (33 %), podepsala kontrakt ve výši 16,5 milionů Eur s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury. Smlouva se netýká ničeho menšího než dodávky pohonného subsystému pro tuto misi. Oficiální tisková zpráva sice avizuje, že by se LISA měla stát první kosmickou observatoří vyhrazenou pro pozorování gravitačních vln, ale toto prvenství zatím není vůbec jisté. Důležité ale je, že Thales Alenia Space bude ve Spojeném království zodpovídat za design, výrobu, sestavování systémů, integraci a testy pohonného systému. Tento kontrakt na fázi B2 bude následován fázemi C a D s celkovou hodnotou smluv 89,5 milionů Eur.

  • Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 2. díl

    Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 2. díl

    Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického. Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

  • Členské státy ESA se zavázaly k největším příspěvkům

    Členské státy ESA se zavázaly k největším příspěvkům

    Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.

  • Thales Alenia Space zajistí klíčové prvky mise LISA

    Thales Alenia Space zajistí klíčové prvky mise LISA

    Společnost Thales Alenia Space, společný projekt mezi firmami Thales (67 %) a Leonardo (33%) podepsala dohodu s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) v hodnotě 263 milionů Euro. LISA bude první kosmickou observatoří vyhrazenou ke studiu gravitačních vln. LISA se tak zaměří na tato zvlnění časoprostoru vytvářená masivními zrychlujícími objekty, která předpověděla obecná teorie relativity od Alberta Einsteina. LISA bude tento fenomén studovat s přesností a ve frekvenčním rozmezí, které není možné měřit ze Země.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗