Štítek ‘LISA’

NASA stojí o evropské hledání gravitačních vln

Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátkých zpráv, Evropská kosmická agentura nyní již oficiálně vybrala třetí misi, která patří v rámci programu Cosmic Vision do kategorie velkých projektů. Nejde o nic menšího, než o projekt se zkratkou LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tato mise bude tvořena trojicí sond, které budou společně pátrat po gravitačních vlnách ve vesmíru. Tato oblast je velmi atraktivní a její koncepty dlouhodobě nestudují jen evropští vědci, ale i jejich kolegové z USA.

Hledač gravitačních vln má zelenou

Aktuální informace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře: Projekt LISA byl vybrán jako třetí velká mise ESA (L3). Start naplánován na rok 2034. Formální rozhodnutí přijde za 14 dní. 6. června 22:20

Superpřesné měření pro hledání gravitačních vln

O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.

Malé novoroční zamyšlení nad malými satelity

Schema optického systému VTAS

O tom, že se ze mě během provozu kosmonautixu stal nadšenec do cubesatů, už asi naše čtenáře nemusím sáhodlouze přesvědčovat. O tom, že se jedná o zajímavý a životaschopný segment kosmonautiky, jsem snad většinu z vás přesvědčil také. V dnešním novoročně odlehčeném článku se zamyslíme nad provázaností vývoje cubesatů a jejich plnokrevných bratříčků. Dnešní článek bude zmiňovat leckteré informace, které už na kosmonautixu vyšly, ale nebudu zabíhat do podrobností, jde mi spíše o širší souvislosti ohledně technologického vývoje.