sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jwst

Rok 2023 ve fyzice – Objevování vesmírných rekordů

Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

Webb – potvrzení stáří a vzdálenosti galaxie Maisie

Od startu Webbova teleskopu v prosinci 2021 se v kosmologii mnohé změnilo. Tak především jsme dokázali napozorovat velké množství extrémně vzdálených galaxií. Mnohé i rekordní, probíhal dokonce až boj o to, která z pozorovaných galaxií bude mít největší rudý posuv, a tedy i největší vzdálenost. Tuto statistiku prozatím vyhrává GLASS-z12, máme ale i mnoho dalších nadějných kandidátů. Některé objekty již byly ze soutěže vyřazeny, když se ukázalo, že leží o něco blíže, než se zdálo, jiné naopak přibývají. Jednou ze stálic je galaxie se zvláštním názvem Maisie. U ní nedávno astronomové potvrdili původně avizovanou vzdálenost. Nejedná se sice o rekordní objekt, přesto je ale jeho vzdálenost enormní. Dnes se na tuto galaxii podíváme trochu blíže.

Supermasivní černá díra ve středu vzdáleného kvasaru a kolem ní akreční disk, který kvasar samotný pohání.

Webb a Chandra –⁠ nejstarší supermasivní černá díra

Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.

Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu

Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není

S Webbem za hlubokým nebem – 7. díl

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

Kosmotýdeník 575 (18.9. – 24.9.)

Tempo, s jakým se na nás valí novinky z kosmonautiky, rozhodně nezpomaluje. Také v uplynulém týdnu jsme byli svědky hned několika zajímavých kosmonautických událostí. Pokud jste neměli čas sledovat všechny novinky, je tu pro Vás připraven Kosmotýdeník, který shrne všechny důležité události na jedno místo. Kromě výpisu článků, které jsme v uplynulých dnech vydali a tradičních rubrik, na Vás čeká i hlavní téma článku, ve kterém se budeme věnovat velmi zajímavému pozorování Teleskopu Jamese Webba, který svou pozornost zaměřil na jupiterův ledový měsíc Europa.

Firefly Alpha

Kosmotýdeník 574 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

JWST objevil na exoplanetě zajímavé sloučeniny

Webbův teleskop si získal srdce veřejnosti překrásnými fotkami vesmíru. I pro vědce mají fotografie velký význam, ale možná ještě důležitější jsou spektrální měření, díky kterým se dozvíme chemické složení vzdálených světů. Dnešní téma věnujeme takovému případu, který na první pohled vypadá jen jako graf. Jak si ale ukážeme, obsah tohoto grafu je velmi zajímavý. Teleskop Jamese Webba totiž v rámci tohoto pozorování obrátil svůj zrak k exoplanetě K2-18 b, která je 8,6× hmotnější než Země. Jeho spektrální měření potvrdila přítomnost uhlíkatých molekul – například oxidu uhličitého a metanu. Aktuální objev podporuje nedávné studie, podle kterých by K2-18 by mohla mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem, což se označuje jako Hycean.

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

S Webbem za hlubokým nebem – 6. díl

Minulé dva měsíce byly na počet zveřejněných objevů a snímků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba mimořádně bohaté. A není divu, vždyť v červenci uplynul právě jeden rok od uveřejnění vůbec prvních snímků tohoto pozoruhodného přístroje na nichž bylo hluboké pole v souhvězdí Létající ryby, dále dvě mlhoviny (Jižní prstencová a Carina), soustava galaxií Stephanův kvintet a exoplaneta WASP-96b. K těmto fotografiím se ale vracet nebudeme, byť zejména na první hluboké pole trochu navážeme. V dnešním díle se totiž budeme většinu času pohybovat velmi daleko od domova, protože množství důležitých zveřejněných dat ke kosmologii bylo enormní. Extended Groth Strip Field Jedno z hlubokých polí, jež nese výše zmíněný poměrně komplikovaný název, leží na hranici souhvězdí Velké medvědice a Pastýře. Původně tuto protáhlou oblast o délce 70 obloukových minut a šířce 10 obloukových minut nasnímal Hubbleův kosmický dalekohled od června 2004 do března 2005. Pole se jmenuje podle Edwarda Grotha, což je americký fyzik a emeritní profesor na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Groth byl jedním z klíčových vědců přístroje WFPC na Hubbleově teleskopu. Pozorování hlubokého

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.