MDA Space
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatím jsme dotazům věnovali jen dva články, myslím, že je tedy na čase vydat i třetí, dnes se opět podíváme na pět dotazů z oblasti kosmologie a vesmíru. A myslím, že některé z nich budete považovat za docela zajímavé. Pojďme se tedy dále nezdržovat a vydat se přímo do kosmu.

Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.

Věřili byste, že už jsou to čtyři roky od startu evropské rakety Ariane 5, která 25. prosince 2021 vynesla vlajkovou loď astronomie, Teleskop Jamese Webba? Čas letí skutečně jako bláznivý a s jeho tempem nic neuděláme. Můžeme si ale díky téměř třičtvrtě hodiny dlouhému videu od Evropské kosmické agentury prohlédnout některé z mnoha krásných fotek, které tato legendární americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř pořídila. A právě do období mezi svátky na konci rou se tohle video hodí dvojnásob -nejen jako připomínka výročí startu, ale i proto, že do tohoto období se podobná klidná a kochací videa skvěle hodí. Tak Vám přejeme příjemné kochání!

Teleskop Jamese Webba (na náhledové fotografii) a SPHEREx (v článku níže) se pustily do pozorování teprve třetího objeveného objektu z mezihvězdného prostoru, komety 3I/ATLAS. Webbův teleskop prováděl pozorování 6. srpna pomocí přístroje NIRSpec. Výzkumníci nyní analyzují data a předprodukční verze jejich článku je již dostupná online. Pozorování mezihvězdné komety více teleskopy pomáhá vědcům získat informace o její velikosti, fyzikálních vlastnostech a chemickém složení. Teleskop SPHEREx se do pozorování zapojil mezi 7. a 15. srpnem. Vědci také momentálně provádějí analýzu naměřených dat a i jejich předprodukční verze článku je dostupná online. Kromě Webbova teleskopu a SPHEREXu se do pozorování zapojil i legendární Hubbleův teleskop.

Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.

I když by se někdy mohlo zdát, že je přesný opak pravdou, většina vědců jsou celkem normální lidé s běžnými starostmi i radostmi. I oni mají rádi humor, takže není divu, že vymýšlejí různé zábavné kratochvíle. Jednou z nejoblíbenějších jsou sázky. To se obvykle dva nebo více vědců vsadí o nějaký vědecký výsledek, například, zda existuje či neexistuje Higgsův boson. Taková sázka musí mít samozřejmě přesně popsaná pravidla a určeny podmínky při jejichž splnění vyhrává jedna či druhá strana. Vědeckých sázek už známe v dnešní době stovky, některé mnohem slavnější než jiné. Dnes se na některé z nejvýznamnějších sázek podíváme.

Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.

Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci rakety Vulcan pro zakázky národní bezpečnosti. Dále se můžete „těšit“ na pozemní nehodu lodi Cygnus, která se tak stala neschopná letu. Čeká nás také zajímavý snímek polární záře na Neptunu, anebo konec mise Gaia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jako transneptunická tělesa (TNO) se označují ledové objekty s velikostí od trpasličích planet jako je Pluto či Eris s průměrem okolo 2 400 km až po tělesa s průměrem v řádu desítek kilometrů (jako je třeba Arrokoth), či ještě menším. TNO jsou na oběžných drahách srovnatelných nebo dokonce mnohem vzdálenějších než planeta Neptun. Existenci TNO předpověděl Kenneth Edgeworth a později Gerard Kuiper v 50. letech 20. století. Oblast vesmíru, kterou TNO zaujímají, se obvykle označuje jako Kuiperův pás a samotné TNO se někdy označují jako objekty Kuiperova pásu (KBO – Kuiper Belt objects).

Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.