sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Americký Senát 7. srpna schválil Ericha Hernandeze-Baquera do funkce dohlížející na pořizování vojenských vesmírných systémů a Rogera Masona do čela Národního průzkumného úřadu (NRO).
Northrop Grumman a Kanadská vesmírná agentura tento týden uvedly, že upraví to, na čem dosud pracovaly pro lunární stanici Gateway agentury NASA, tak, aby to bylo možné využít pro plánovanou základnu na Měsíci. Zatím však zveřejnily jen málo konkrétních informací.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jako transneptunická tělesa (TNO) se označují ledové objekty s velikostí od trpasličích planet jako je Pluto či Eris s průměrem okolo 2 400 km až po tělesa s průměrem v řádu desítek kilometrů (jako je třeba Arrokoth), či ještě menším. TNO jsou na oběžných drahách srovnatelných nebo dokonce mnohem vzdálenějších než planeta Neptun. Existenci TNO předpověděl Kenneth Edgeworth a později Gerard Kuiper v 50. letech 20. století. Oblast vesmíru, kterou TNO zaujímají, se obvykle označuje jako Kuiperův pás a samotné TNO se někdy označují jako objekty Kuiperova pásu (KBO – Kuiper Belt objects).
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, je největším a také nejschopnějším teleskopem, jaký byl kdy vypuštěn do kosmického prostoru. Jeho primární zrcadlo tvoří 18 šestiúhelníkových segmentů, které byly vůči sobě zarovnány tak přesně, že fungují jako jeden obrovský odražeč o průměru 6,5 metru. Proces nastavení každého z těchto samostatně fungujících šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyžaduje i dnes neustálý dohled specializovaného týmu inženýrů a optiků. Marcio B. Meléndez, hlavní optik Webbova teleskopu ze Space Telescope Science Institute se před pár dny na webu NASA podělil o to, jaké výzvy obnášelo zarovnání segmentů po startu teleskopu a co je zapotřebí k tomu, aby bylo vše optimální i pro vědecký provoz. Tento článek je překladem zmíněného originálu ze webu NASA.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta říjnová vychází na 30. 10. 2024. Tentokrát do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, který přinese čerstvé aktuality z kosmonautiky a našeho redaktora Vítězslava Škorpíka s přednáškou o kosmologických výsledcích JWST. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 30. října 2024 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové technikyČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Kosmologické výsledky JWST – Vítězslav Škorpík Aktuality kosmonautiky – Jiří Myška Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202410.png
Česká televize nabídla v posledním díle Hyde parku Civilizace velmi zajímavý rozhovor s Johnem C. Matherem, který je jedním z otců této mimořádné observatoře
Již více než dva roky získáváme díky novému vesmírnému dalekohledu Jamese Webba poznatky z celé řady oblastí fyziky a astronomie. Jednou z nich je i vývoj raného vesmíru a moderní kosmologie. Když začaly chodit data týkající se galaxií, které existovaly ve velmi mladém vesmíru, zdálo se, že jsou se standardní kosmologií v poměrně zásadním nesouladu. Internetoví hrdinové, kteří mají potřebu se vším, co tvrdí soudobá věda v popisu práce zásadně nesouhlasit, ale i lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší, než stovky studovaných kosmologů už měli vytažené šampaňské a chystali se slavit. Jenže to bylo velmi předčasné. Novější data totiž koncept o tom, že bude nutné předělávat celou kosmologii zpochybnila a nejnovější údaje už hovoří celkem jasně. I data z JWST jsou se standardní kosmologií zcela v souladu, jak ve svém článku, jehož volný překlad právě čtete uvádí americký astrofyzik a kosmolog Ethan Siegel.
Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.
Nedávno zveřejněná studie ukazuje, že detekce dimethyl sulfidu u planety K2-18 b pravděpodobně nebyla skutečná. Přístroje JWST na objev této sloučeniny v prezentované koncentraci zdaleka nestačí. 12. července 15:30
Dnešní díl našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem bude dost netradiční. Jste zřejmě zvyklí na to, že si vždy probereme nejnovější objevy y vydařené dechberoucí fotografie. Někdy všechny dohromady, výjimečně pak jde o díl s užším zaměřením, jako byl nedávný speciál, který se týkal nádherných snímků blízkých spirálních galaxií. Protože si však nyní připomínáme výročí zveřejnění prvních snímků Webbova teleskopu, rozhodl jsem se, že by nový díl měl být poněkud netradiční. Místo obvyklého rozboru nových dat se podíváme na několik důležitých vědeckých projektů, které s Webbovým teleskopem pracují. A protože už mě všichni dobře znáte, tušíte, že půjde o projekty zaměřené na kosmologii.
Pokud jste v poslední době sledovali vývoj kolem Vesmírného teleskopu Jamese Webba, mohli jste si všimnout, že zajímavých výsledků byla celá řada. A protože už uplynula dostatečně dlouhá doba od našeho posledního setkání nad tímto tématem, je na čase se znovu podívat na výsledky tohoto úžasného kosmického přístroje. Čeká nás cesta z nejvzdálenějších končin vesmíru, až po relativně blízké okolí naší Sluneční soustavy. Aby se však článek udržel v aspoň trochu rozumném rozsahu, musel jsem chtě nechtě, dva původně zamýšlené body vynechat. Pokud patříte mezi jejich fanoušky a mrzí vás to, že se na ně nedostalo, nezbývá než se omluvit. Někdo jiný by na mém místě patrně vybíral jinak.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
