Štítek ‘ISS’

ŽIVĚ: Začíná oživování evropského manipulátoru ERA

Ruští kosmonauti Oleg Artěmjev a Denis Matvějev dnes provedou z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS výstup do volného kosmického prostoru (VKD-52). Výstup začne v 16:25 SELČ a kosmonauti vystoupí přes přechodovou komoru v modulu Poisk (průlezem VL-1). Dnešní výstup je celkově 60. ruský výstup do volného kosmického prostoru, ale 52. plánovaný. Oleg Artěmjev bude mít při výstupu skafandr Orlan-MKS (č. 5) s červenými rozlišovacími pruhy. Denis Matvějev, pro kterého je to prvovýstup, pak Orlan-MKS (č. 4) s modrými pruhy. Na kosmonauty čeká více jak 50 dílčích úkolů zaměřených zejména na přípravu evropského robotického manipulátoru ERA.

Fotostřípky z ISS (3)

Kayla Barron kontroluje rostlinky ve Veggie. Zdroj: flickr.com

Pokud jste si oblíbili prohlížení snímků z Mezinárodní vesmírné stanice a rádi si při tom přečtete pár zajímavostí, máme tu pro vás další díl našeho nepravidelného seriálu. Ten volně navazuje na Thomasův fotokoutek, díky kterému jsme měli možnost detailně nahlédnout do života kosmonautů a užívat si pohledů na různá místa na planetě Zemi. Přišlo nám zajímavé v tom pokračovat a vybírat zajímavé snímky i nadále. V dnešním dílu si shrneme dění především z období kolem února 2022. 

Kosmotýdeník 499 (4.4. – 10.4.)

Další týden je za námi a čtyř sté devadesáté deváté vydání pravidelného přehledu toho nejzajímavějšího, co přineslo posledních sedm dní v kosmonautice, je ro vás připraveno k přečtení. V hlavním tématu se podíváme na skoro už dopečený nový přírůstek do rodiny družic Sentinel, které patří mezi nejlepší pozorovací družice Země. V dalších tématech vás samozřejmě čeká mise Axiom-1, ale také problémy s čerpáním pohonných látek do SLS, anebo nový snímek nákladního raketoplánu Dream Chaser. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Axiom-1 – turistická mise na ISS

8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.

Vesmírné výzvy – březen 2022

VV_2022_03

V úvodu březnových Vesmírných výzev se budeme zabývat dopady ruského vpádu na Ukrajinu na kosmonautiku. Poté se podíváme na vývoz rakety SLS na rampu. Záběry z dvou výstupů do volného kosmu z paluby ISS nás čekají v další reportáži. Následují start Sojuzu MS-21 a přistání Sojuzu MS-19. Vesmírné výzvy uzavřou starty tří misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Příběh technologie: Svinovací fotovoltaické panely

Kosmický výzkum přináší stále nové technologie, které jsou v mnoha ohledech lepší než ty předešlé. NASA se nyní rozhodla připomenout historii vývoje inovativních fotovoltaických panelů, kterým navíc svítá nadějná budoucnost. Klasické fotovoltaické panely pro použití v kosmickém prostoru mohou být docela drahé a jejich provoz bývá velmi komplexní. Svinovací fotovoltaické panely ROSA (Roll-Out Solar Arrays) představují alternativní možnost oproti existujícím technologiím. Tyto panely mají kompaktnější design, jsou dostupnější, nabízí vyšší úroveň autonomie a mohou být využity na širokém spektru vědeckých i komerčních misí – od nízké oběžné dráhy Země až po meziplanetární cesty.

ŽIVĚ: Dva dlouhodobí obyvatelé ISS se vrací

Když vloni 9. dubna startovala z Bajkonuru loď Sojuz MS-18, letěli v ní na oběžnou dráhu Rusové Oleg Novický a Pjotr Dubrov. Společnost jim dělal Američan Mark Vande Hei. Ovšem místo toho, aby se posádka po zhruba půl roce ve stejném složení vrátila zpět, nastala změna. Na ISS totiž v říjnu dorazil Sojuz MS-19 kterému velel Anton Škaplerov. Spolu s ním na ISS dorazili filmaři – herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko, kteří měli na ISS strávit jen pár dní. Bylo tedy potřeba upravit tradiční harmonogram střídání a dvěma členům posádky prodloužit pobyt na orbitálním komplexu. Filmaři se vraceli v Sojuzu MS-18 s Olegem Novickým, který zakončil svůj půlroční pobyt. Anton Škaplerov naopak svůj půlroční pobyt na ISS zahájil a Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei na stanici zůstali – místo v Sojuzu MS-18 se měli vrátit v Sojuzu MS-19. Nyní se jejich čas na stanici naplnil.

Šest nových nákladních misí SpaceX

NASA si od společnosti SpaceX objednala dalších 6 zásobovacích letů nákladních kosmických lodí Dragon k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Ty pokryjí období cca od poloviny roku 2024 do první poloviny roku 2027. 25. března 17:30

ŽIVĚ: Americko-německý výstup z ISS

Američan Raja Chari a jeho německý kolega Matthias Maurer by se měli ve středu vydat do volného kosmického prostoru. Chari, který zažije druhý výstup v životě, oblékne jakožto velitel výstupu  skafandr s červenými pruhy, Maurer, kterého čeká v tomto směru premiéra, bude mít čistě bílý oblek. Jejich výstup by měl v první řadě obnášet instalaci propojek hadic ve ventilovém modulu chladicího systému, ale na dvojici čekají i další úkoly. NASA na svém webu avizovala, že se bude na určená místa vnějšího pláště instalovat tepelná izolace, ale i některé elektronické systémy. Dvojice bude natahovat kabeláž, modernizovat sestavu kamer s vysokým rozlišením a kromě příhradové konstrukce se dostanou i na moduly Kibó a Columbus – dojde třeba k propojení plošiny Bartolomeo, aby na ni v budoucnu mohl manipulátor umístit vědecké přístroje.

Na ISS vyrazí další 3D tiskárna

Evropská kosmická agentura podpořila vývoj 3D tiskárny IMPERIAL, která dokáže vytvářet produkty výrazně větší, než je ona sama. Překonává tak jednu z častých překážek 3D tisku, tedy omezený výrobní prostor. Takzvané „aditivní výrobní procesy“ jsou mimořádně důležitou technologií, která může usnadnit pilotované mise do vzdálenějších končin od Země. Co se týče této konkrétní 3D tiskárny, byl při jejím vývoji od začátku kladen důraz na její využívání mimo zemský povrch. Inženýři očekávají, že by tato technologie mohla jednou vyrábět struktury, nástroje či náhradní díly, které budou zrovna potřeba.