Štítek ‘ISS’

Vesmírné výzvy – prosinec 2020

VV_12_2020

Závěr roku byl z hlediska kosmonautiky opravdu hektický. Na Zemi doputovaly vzorky dokonce ze dvou vesmírných těles. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla měsíční regolit a Hayabusa 2 horninu z asteroidu. K ISS se vydala zásobovací mise CRS-21. Nešlo o nic menšího než novou verzi zásobovací lodě Dragon od SpaceX. Tato firma se v prosinci postarala o úžasný zážitek pro své fanoušky, když si udělal krátký výlet k obloze prototyp Starship ve verzi SN-8. Na Falconu 9 startovala družice SXM-7. Na témže typu rakety zahájila svojí misi i tajná vojenská družice NROL-108. To NROL-44 se nechal vynést na hřbetě rakety Delta IV Heavy. Svou premiéru si odbyla i čínská raketa Dlouhý pochod 8.
Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Na co se těšit v roce 2021?

Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.

Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

Kosmotýdeník 432 (21.12. – 27.12.)

Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.

Co prozradí kosmické bubliny?

Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.

Přechodová komora Bishop připojena k ISS

Mezinárodní kosmická stanice se v noci na neděli rozrostla o další modul. „Dnes v noci mezi 00:20 a 03:20 SEČ došlo k instalaci přechodové komory Bishop na modul Node 3 na ISS,“ informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Průběh celé operace začal tím, že staniční manipulátor Canadarm2 svým volným koncem vstoupil do dutého servisního modulu nákladní kosmické lodi Dragon 2, která ke stanici dorazila v rámci zásobovací mise CRS-21. Zde se robotické rameno zaměřilo na záchytný bod přechodové komory Bishop, ke kterému se následně připojilo. Po potvrzení správného záchytu mohly být uvolněny pojistky, které komoru Bishop držely v nákladovém prostoru. Manipulátor tak mohl opatrně zahájit přesun komory Bishop.

Známe tři členy mise Crew-3

ESA a NASA dnes oznámily, že na podzim 2021 mají na misi Crew-3 vyrazit Matthias Maurer (ESA), Raja Chari a Thomas Marshburn (oba USA). Čtvrté jméno neznáme. 14. prosince 17:00

Vesmírná technika: Systémy podpory života – jídlo a pití

VT_2020_50

Astronauti jsou lidé jako my. To znamená, že se neobejdou bez jídla a pití. Zatímco u jiných systémů podpory života (vody a vzduchu) existuje určitá úroveň recyklace či zpracování na palubě kosmických lodí a stanic, u potravin nic takového možné není – vše se tedy musí dovážet nákladními loděmi. Zapomeňte však na jídlo nevalné chuti v tubách, jídelníček dnešních kosmonautů je o poznání pestřejší.

ŽIVĚ A ČESKY: První Dragon 2 míří k ISS

V neděli večer jsme byli společně svědky úspěšného startu rakety Falcon 9, která dopravila na oběžnou dráhu první exemplář nákladní lodě Dragon 2. Ta veze na své palubě téměř tři tuny nákladu a v pondělí večer našeho času bychom se měli dočkat jejího připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon druhé generace se už na rozdíl od svého předchůdce umí ke stanici připojit automaticky a navíc vůbec poprvé využije dokovací prstenec IDA-3, na který se zatím žádná loď nepřipojila. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se spojení dočkat kolem 19:30 SEČ.

Vesmírná technika: Systémy podpory života – voda

VT_2020_49

V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.