V dnešním odpoledním článku si vám dovolujeme publikovat překlad shrnutí týdenních aktivit na Mezinárodní vesmírné stanici. V tomto týdnu byl například dovršen výzkum vesmírných plodin, který následoval po dokončení prvního ze dvou výstupů do kosmu zaměřených na modernizaci energetického systému Mezinárodní vesmírné stanice. Členové posádky Expedice 75 završili svůj výzkumný program studiemi virtuální reality a superinteligence.
Tento týden byl na kosmonautické události hodně bohatý. Dočkali jsme se několika startů (Electron, Ceres-2, Kinetica-2 a samozřejmě i Falcon 9), na nebe se také vznesl nový suborbitální raketoplán od Virgin Galactic a na Starbase pracují na přípravě dalšího letu Super Heavy Starship, který by mohl proběhnout už v pátek 13. listopadu. V hlavním tématu se budeme tentokrát věnovat průletu obou sond ESCAPADE, které využily průlet kolem Země a vydaly se k Marsu. V dalších tématech nás čeká dokončená modernizace energetických zdrojů Mezinárodní kosmické stanice, konec mise Swift či odklad čínské lunární mise Chang’e-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Shubhanshu Shukla poprvé zažíval, jaké to je být nad rodnou planetou. V kosmické lodi Crew Dragon ho čekala první noc, než se konečně spojí s kosmickou stanicí. Jenže spánek s překrásnou Zemí za oknem se najednou zdál jako plýtvání časem. Únava však mnohdy bývá silnější. Navíc odpočinek je velmi důležitý v situaci, kdy máte celý den přesně naplánovaný v pětiminutových oknech. Najít si však vhodné místo bývá oříšek a každý astronaut se s tím musí vypořádat po svém, protože každému vyhovuje něco jiného a spánek ve stavu bez tíže je diametrálně odlišný od toho, který známe ze Země. Shux pomalu hledal místo, kde by se uvelebil. Jako první padl […]
Australská vláda předložila Evropské kosmické agentuře (ESA) protinabídku s cílem zajistit australské astronautce Katherine Bennell-Peggové let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Podpora této mise není v Austrálii všeobecná a jeden vládní představitel označil tyto výdaje za „nezodpovědné“. Australský ministr pro vědu Tim Ayres 23. října potvrdil, že vláda formálně odpověděla na nabídku, kterou od ESA obdržela začátkem tohoto roku.
Do startu kosmické lodi Crew Dragon Grace už zbývaly jen poslední sekundy. Už za pár chvil měla mezinárodní posádka s prvním obyvatelem Indie, který navštíví ISS, okusit sílu raketových motorů Merlin. Můžete mít za sebou stovky hodin tréninku, nalétány stovky hodin v kokpitech letadel, ale na start rakety, na jejímž vrcholu sedíte, vás nepřipraví nic. Každá část vašeho těla to cítí, hluk, který není jen hlasitý, ale prostupuje celým tělem, a všechno se to děje strašně rychle. Falcon-9 odstartoval i s posádkou na palubě vstříc ISS, a tak po řadě nepříjemných odkladů začala mise Axiom-4. Byl to Isaac Newton, který při pohledu na padající jablko začal chápat, […]
Do kosmu se podívalo jen velmi málo lidí. Toto číslo sice neustále narůstá, přesto je to pořád výsada pro mizivé procento šťastlivců. To samo o sobě říká víc, než by někdo čekal. Zejména dlouhodobější mise jsou extrémně náročné, a to slovo extrémně přitom ani zdaleka nevystihuje celou podstatu. Jde zkrátka o mezní obor balancující na hranici lidských možností a schopností. Posouvá nás to ale vpřed. Každá mise, každý zásadní projekt nás žene kupředu a otevírá dveře novým možnostem. Příprava na cestu za hranice naší atmosféry nepředstavuje pouhý výcvik – je to nekompromisní prověrka fyzické odolnosti, psychické síly a absolutního soustředění, kde jakékoliv zaváhání ztrácí svůj prostor. Špičková věda se zde střetává s ryzí odhodlaností jednotlivce, jehož úkolem je reprezentovat národ v prostředí, které člověku přirozeně odpírá existenci.
NASA testuje tepelné štíty, které mohou ochránit astronauty při návratu z misí k Měsíci i Marsu, a využívá přitom nezvyklý postup – vynášení odpadků. Když se kosmická loď Cygnus při 24. zásobovací misi firmy Northrop Grumman pro NASA oddělila od Mezinárodní kosmické stanice, nesla na palubě 12 malých experimentálních pouzder navržených k otestování materiálů tepelné ochrany nové generace. Tyto materiály mohou tvořit základ budoucích tepelných štítů.
