sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Solar orbiter už sedí na raketě

Čtyřmetrový aerodynamický kryt rakety Atlas V byl na konci ledna pomocí jeřábu vyzdvižen z transportéru a následně se technici postarali o jeho usazení na horní stupeň Centaur rakety Atlas V. Tento nosič má evropskou sondu s americkým podílem vynést na oběžnou dráhu kolem Slunce. Na této dráze pak sonda opakovaně proletí blízko Slunce a v průběhu celé příští dekády bude měřit jeho vlastnosti. Vědce zajímá, jak Slunce vytváří a řídí jevy v heliosféře, rozsáhlé bublině nabitých částic, které unáší sluneční vítr až k mezihvězdnému prostoru. Sonda bude kombinovat místní a dálková měření, aby nasbírala nové informace o slunečním větru, magnetickém poli a nabitých částicích.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Solar orbiter se u Slunce pěkně zahřeje

Sonda Solar orbiter se má ke Slunci přiblížit víc, než jakákoliv evropská sonda před ní. Bude tedy vystavena extrémnímu horku, takže leckoho překvapí, že povrch této sondy je téměř celý černý. Sonda se ke Slunci přiblíží až na 0,28 astronomické jednotky, přičemž v této blízkosti dostane 13× více slunečního záření než u Země. Před žárem bude citlivé přístroje chránit speciální mnohovrstvý tepelný štít. Velkou výzvou pro inženýry bylo navržení štítu tak, aby měla jeho přední strana optimální termálně-optické vlastnosti – kolik záření se přímo odrazí zpět, kolik jej bude pohlceno a kolik bude vyzářeno ve formě infračerveného záření, tedy tepla?

Bartolomeo zahájil cestu vstříc ISS

Výzkumná platforma Bartolomeo, kterou postavila společnost Airbus pro Mezinárodní kosmickou stanici, dorazila na Kennedyho kosmické středisko na Floridě. Tento přesun znamená významný milník k něčemu, co doposud v kosmickém prostoru nebylo možné. Až se po březnovém startu připojí k Mezinárodní kosmické stanici, stane se z něj první komerční výzkumná platforma připojená k ISS. Celý projekt zafinancovala společnost Airbus a jeho provoz bude podporovat i Evropská kosmická agentura. Na této platformě může být umístěno až 12 různých zařízení, která budou mít zajištěné dodávky energie a přenos dat na Zemi.

Mir na přelomu let 1996 a 1997

Svět nad planetou (67. díl)

Zajistit přijatelné podmínky pro život na stanici Mir nebylo tak úplně jednoduché. Přestože zásobovací lodě Progress startovaly několikrát do roka, nebylo v jejich silách postarat se o veškeré zásoby vody a vzduchu nutné pro přežití posádky. Proto bylo třeba vypracovat alespoň částečnou soběstačnost systému zajištění životních podmínek. Už od dob Saljutu 4 se Sověti snažili o recyklaci vody a vzduchu tak, aby se co nejvíce prodloužila doba mezi nutným doplněním příslušných komodit. Také Mir měl na palubě tyto systémy, samozřejmě vylepšené po dlouholetém nabírání zkušeností na Saljutech. O recyklaci vody se staraly systémy SRV-K (pracující s kondenzátem z potu a dechu) a SRV-U (pracující s močí), které jednak dodávaly pitnou vodu zpět do systému pro přechovávání a dávkování vody Rodnik a také pomocí elektrolýzy uvolňovaly z vody kyslík. O očistu staniční atmosféry se staral systém Vozduch. Ten pomocí molekulárního síta zachycoval ze vzduchu oxid uhličitý. Systém měl možnost regenerace při vystavení vakuu, proto se jednalo víceméně o uzavřený okruh. Nebylo tak třeba dopravovat na stanici patrony s hydroxidem lithným, jako tomu bylo dříve. O hlavní přísun kyslíku do

Kosmotýdeník 384 (20.1. – 26.1.)

Právě pro vás vychází Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na sondu Solar Orbiter, která se pomalu chystá na vynesení a jejíž přípravy ke startu trochu zkomplikoval nárazový vítr na Floridě. Další témata, kterým se budeme věnovat, jsou například výroba dalších testovacích nádrží pro připravovanou loď Starship, či stavba nové rampy pro malou raketu Electron, anebo se podíváme do Plzně na nově vznikající družici Pilsen Cube II. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Druhý pilíř evropské datové dálnice

Druhý zástupce systému EDRS (European Data Relay System) dosáhl plánované oběžné dráhy a prošel požadovanými zkouškami. Firma Airbus, která systém provozuje mu s oblibou přezdívá Kosmická datová dálnice. Není to nikterak přehnané tvrzení. Díky inovativní technologii přenosů pomocí laserových paprsků může systém EDCS přenášet data z družic sledujících Zemi do pozemních středisek prakticky v reálném čase. Tím se může velmi výrazně zrychlit reakční čas během mimořádných situací, ale také může tento systém sloužit jako základ pro nové služby a produkty.

Gateway (leden 2020)

Historie prokázala, že i bez Gateway se můžeme dostat na povrch Měsíce. NASA ale nechce historii opakovat. Chce zaměřit svoje portfolio lunárních aktivit i na přípravu odvážných misí k Marsu. Proto hodlá zřídit na oběžné dráze Měsíce stabilní obyvatelnou modulovou platformu, umožňující vývoj a testování nových technologií. Obyvatelný prostor se systémy podpory životních podmínek, s lehkými konstrukcemi a zařízeními pro rozšířenější možnosti a dlouhodobější pobyty posádek u Měsíce. Gateway má být první příležitostí kosmických agentur dlouhodobě testovat a provozovat prototyp pilotované meziplanetární lodi mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Má pomoci při zdokonalování schopností pro zamýšlené vzdálené cesty – má se stát vědeckou laboratoří, umožňující NASA a jejím partnerům dlouhodobě testovat vhodnost různých přístupů. Má však být nejen destinací pro získávání vědeckých, průzkumných a technologických zkušeností potřebných pro další cíle, ale i mateřskou lodí pro opakované pilotované expedice na povrch Měsíce. Podstatným rysem Gateway má být její cenová dostupnost a udržitelnost. Kromě dlouhodobého mezinárodního partnerství se může stát základem i pro komerční příležitosti. Tyto smluvní vztahy a závazky mohou mimo jiné přispět i k větší odolnosti programu vůči

Linenger v modulu Priroda

Svět nad planetou (66. díl)

Když Atlantis opustil Mir a Korzun, Kaleri a Linenger osaměli, přišel nejprve na řadu den odpočinku. Každá návštěva je pro stálou posádku poměrně značnou zátěží, protože se výrazně zvyšuje pracovní tempo a plán hlavní expedice se podřizuje plánu návštěvnické mise. Kosmonauti tak často vypomáhali hostům při plnění jejich úkolů a když k tomu připočteme také nutné zlo v podobě tiskových konferencí a nejrůznějších ceremoniálních úkonů, není se co divit, že když se návštěva chýlí ke konci, starousedlíci se už nemohou dočkat okamžiku, kdy na palubě komplexu opět nastane klid a zaběhnuté pracovní tempo. Není ani třeba hovořit také o tom, že návštěva další posádky má vliv i na stanici samotnou a její systémy. Asi nejvíce „zabrat“ dostává environmentální systém. Zvýšené množství osob na palubě produkuje násobné množství odpadní vody, oxidu uhličitého a vyžaduje větší přísun kyslíku. V této fázi letu byl Mir zatěžován skutečně na maximum, na stěnách a v koutech modulů se objevovalo zvýšené množství vlhkosti, o kterou se systém kondenzace vody ze vzduchu nedokázal postarat. Bylo také třeba občas aktivovat jednorázové patrony produkující kyslík.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.