Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Thales Alenia Space dokončila stavbu vysokoziskové antény HGA (High-Gain Antenna) pro sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a letový hardware byl předán firmě Airbus Defence & Space, která je hlavním kontraktorem pro výrobní fázi této mise. Navzdory pandemii koronaviru se technikům a inženýrům podařilo uskutečnit kritické operace při dodržení všech zdravotnických a bezpečnostních opatření. Anténa HGA má průměr 2,54 metru a dokáže pracovat v pásmech X i Ka. Právě přes ni se budou na Zemi odesílat nasbírané údaje, ale kromě toho poslouží i jako vědecký přístroj pro rádiová měření. Sluší se ještě poznamenat, že pro firmu Thales Alenia Space to nebyla žádná nová práce – společnost už má na svém kontě hned několik vysokoziskových antén, které se využily u takových misí jako je Cassini, BepiColombi, či ExoMars – do budoucna pak taková anténa bude i na teleskopu Euclid.
Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.
Dne 9. února NASA oznámila, že pro vynesení spojených modulů PPE a HALO lunární orbitální stanice Gateway vybrala raketu Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem. Smlouva na poskytnutí startovní služby se SpaceX včetně souvisejících přípravných a podpůrných služeb a profinancování nákladů je uzavřena v hodnotě přibližně 332 milionů dolarů. Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024 z komplexu 39A. Bližším podrobnostem, jako patnáctitunová hmotnost sestavy, doručovací subsynchronní přechodová dráha ke geostacionární, následná desetiměsíční přeletová fáze na cílovou dráhu NRHO a dalším technickým informacím o konstrukci obou modulů jsme se věnovali v listopadovém dílu tohoto seriálu. Podle aktuální informace jsou však parametry počáteční oběžné dráhy Země stále předmětem přezkumu.
Dnešní přednáška nám zakončí týden, který byl věnovaný vesmírným sondám. Vrátíme se misi Rosetta, o které jsme zde již dvě přednášky vydali. Přednášejícím dnes bude pan Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Kosmické velmoci se výpravám k sondám věnovaly už dlouhé roky. První velké setkání s těmito malými ale nesmírně zajímavými tělesy naší sluneční soustavy se odehrálo koncem 70. let, kdy ke kometě 21P/Giacobini–Zinner vyslala americká NASA sondu ISEE-3, později přejmenovanou na ICE. Další setkání s kometou se uskutečnilo v polovině let 80. Tehdy se k zemi po dlouhých desetiletím opět přiblížila kometa Halley. Vstříc této staré známé se vydalo celkem šest sond, dvě z nich byly japonské (Sakigake a Suisei) , další dvě dodal Sovětský svaz (Vega 1 a 2), z dálky tuto kometu sledovala i sonda ICE a největšího přiblížení ke kometě dosáhlo evropská Giotto. Ta se k ní přiblížila až na 605 kilometrů. Všechny další přiblížení ke kometám až na jedinou výjimku pak má na svědomí opět americká NASA. Byly to sondy Deep Space 1 (19P/Borrelly), Stardust (81P/Wild a 9P/Tempel) a Deep Impact (9P/Tempel
Na náhledové fotce článku vidíte maketu družice pořízenou při zkouškách antény. Jde o přípravu CubeSatu Proba-V Companion CubeSat, který má startovat koncem letošního roku. Jedná se o 12U CubeSat (označení pro malá a levné družice složené z kostiček o hraně 10 cm), který obsahuje zmenšenou verzi přístroje pro sledování vegetace, který se nachází na družici Proba-V. Cílem je provést experimentální kombinovaná pozorování se zmíněným předchůdcem. Dvojice antén pro CubeSat byla připojena ke strukturálnímu a termálnímu modelu, který podstoupil zkoušky v technologickém středisku ESTEC v Nizozemí – konkrétně v tamní sekci Compact Antenna Test Range (CATR).
O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
Poprvé po zhruba 11 letech se Evropská kosmická agentura rozhodla přijmout nové členy oddílu astronautů. Vybraní nováčci budou spolupracovat se zkušenými astronauty a společně zajistí evropské kosmonautice vstup do nové éry kosmického výzkumu. Detaily mají být oznámeny 16. února na virtuální tiskové konferenci, kde ESA představí podrobnosti o výběrovém řízení, které má zajistit plynulou generační obměnu oddílu evropských astronautů. Samotný nábor pak oficiálně začne 31. března, kdy se otevřou pracovní nabídky pro případné zájemce. ESA přitom vyzývá především ženy, aby se nebály přihlásit, jelikož zatím tvoří v oddílu astronautů výraznou menšinu.
Generální ředitel agentury ESA, Jan Wörner, a prezident agentury JAXA, Hiroši Jamakawa, se 4. února zúčastnili online bilaterálního jednání, na kterém potvrdili stav spolupráce mezi oběma agenturami. Jednotlivé společné projekty zahrnují pozorování planety Země, ale i kosmický výzkum a poznávání nových fenoménů. Jamakawa také vyslovil přání pokračovat ve spolupráci agentur JAXA a ESA i poté, co do pozice generálního ředitele Evropské kosmické agentury usedne Josef Aschbacher, který momentálně působí v pozici ředitele direktoriátu pro pozorování Země. V rámci tohoto dvoustranného online setkání byly dokonce uzavřeny dvě dohody, které se týkají dvou atraktivních vědeckých misí. První z nich je Hera, která vzniká pod vedením agentury ESA a druhou je MMX, kterou primárně připravuje agentura JAXA. Dohodu spojenou s misí Hera podepsali již zmínění Wörner a Jamakawa, dohodu ohledně mise MMX uzavřeli Günther Hasinger a Hitoši Kuninaka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.