Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.
Ačkoliv mise evropské družice GOCE skončila před více než sedmi lety, tak vědci stále využívají rozsáhlý balík kvalitních dat o zemské gravitaci, který tato družice vytvořila. Mohou díky tomu nahlédnout hluboko pod povrch naší planety a najít odpovědi na mnohé otázky. Například nedávný výzkum ukázal, jak to dopadne, když vědci zkombinují data z družice GOCE s měřeními provedenými na povrchu. Výsledkem je nový model zemské kůry a svrchního pláště. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový model vytvořen tímto způsobem. Tato metoda navíc vrhá nové světlo na procesy spojené s deskovou tektonikou, které souvisí s jevy jako jsou zemětřesení či sopečná činnost.
Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.
Klíčová technologie evropského lovce exoplanet, teleskopu Plato, prošla vakuovým testem, který měl prověřit, že základ této mise bude fungovat správně. Testovací maketa kamery vysoké 80 centimetrů s průměrem objektivu 12 centimetrů strávila 17 dní v termálně-vakuové komoře. Zkoušky proběhly v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v nizozemském Noordwijku a napodobovaly se při nich podmínky, kterým bude teleskop čelit ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od země, kde bude jeho pracoviště.
Když v jižních oblastech Marsu začne jaro, objeví se u téměř dvacetikilometrové sopky Arsia Mons oblak tvořený částicemi vodního ledu, který se táhne stovky kilometrů daleko, aby se za pár hodin rozplynul. Podrobná dlouhodobá studie založená na 63 pozorováních nyní odhaluje tajemství tohoto jevu. Výzkumníkům přitom velice pomohla nová měření z „marsovské webkamery“ na evropské sondě Mars Express. Tahle sonda už dříve zachytila tento typ oblaků, které se vznáší nad Arsia Mons jen kousek na jih od rovníku Marsu. Překvapivé bylo, že Arsia Mons je jedinou oblastí s nízkou marsopisnou šířkou, kde se tyto mraky objevují. Je to také jediná z mnoha podobných sopek, kde se takový oblačný závoj v této části roku objevuje. Jev dostal označení AMEC (Arsia Mons elongated cloud – protáhlý oblak u Arsia Mons).
Už od konce devadesátých let krouží nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírná stanice. Na jejím provozu se podílí jako hlavní partneři Roskosmos spolu s NASA a dalšími zahraničními partnery. Stanice se dlouhé roky budovala a dokončena byla v roce 2011. V té době se však již začaly objevovat plány na sestavení nové menší orbitální stanice, která by nebyla umístěna na nízké dráze Země, ale dál. Plány se postupně upravovaly, program získal od roku 2015 financování, časem se začala také vyjasňovat podoba a budoucí poloha této nástupnické základny. Své návrhy předkládaly jednotlivé firmy i kosmické agentury. Vše se postupně začalo krystalizovat směrem, že budoucí stanice nebude na povrchu Měsíce, ale spíše se bude nacházet v blízkosti věčného souputníka naší Země. V roce 2017 NASA kontaktovala i různé vědecké týmy, aby se pokusily navrhnout koncepty vědeckých studií, který by využívaly polohu budoucí stanice. Finální podoba stanice stále nebyla definitivně určena, ale 4 moduly již získaly definitivní podobu, jsou jimi Power and Propulsion Element (PPE), Habitation and Logistic Outpost (HALO),
NASA udělila kontrakt na projekt MAPS (Mars Ascent Propulsion System) společnosti Northrop Grumman Systems Corporation. Ta má poskytnout podporu a produkty pro pohonný systém expertům z Marshallova střediska v Huntsville, stát Alabama. Společně s úspěšným přistáním roveru Perseverance můžeme tento uzavřený kontrakt považovat za další krok vstříc realizaci americko-evropského projektu MSR (Mars Sample Return). Jde o mimořádně ambiciozní program planetárního průzkumu, který staví na desetiletích vědeckého výzkumu, poznatků a zkušeností s průzkumem Marsu. Smlouva byla uzavřena s fixním poplatkem plus náklady a služby v rámci této mise mají potenciální hodnotu 60,2 milionu USD a maximální potenciální hodnotu 84,5 milionu USD. Práce na programu MAPS začne okamžitě prvotní fází, která bude trvat 14 měsíců. Po ní mohou v případě potřeby přijít další dvě fáze, o jejichž využití může rozhodnout agentura NASA.
Po účasti Thomase Pesqueta (Crew-2) a Matthiase Maurera (Crew-3) bude mít ESA svého zástupce i v misi Crew-4. Do Crew Dragonu usedne známá Italka Samantha Cristoforetti. 3. března 12:05
V rámci prvního kroku pro odhalení podpovrchových lunárních tajemství se ESA obrátila na veřejnost s žádostí o posílání návrhů, jak detekovat, zmapovat a prozkoumat lunární jeskyně. Pět návrhů bylo vybráno k podrobnějšímu rozpracování formou studií. Z těchto pěti prací se postupně vyvinuly tři scénáře samotné průzkumné mise. V rámci první (viz videonávrh univerzity z Manchesteru) by šlo o předběžný průzkum vstupních otvorů a podzemních jeskyní, druhý scénář počítá se spuštěním sondy do prohlubně a prozkoumáním první části jeskyně. Třetí se pak zaměřuje na průzkum podzemních lávových tunelů pomocí autonomních roverů.
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.